Nad Iljičovými polibky, které se nás netkly

Útlá, provokativně nazvaná sbírka Vána Kruegera, přeložená Miroslavem Tomkem, se neomezuje pochopitelně jen na ten nebo onen Leninův polibek. Takovýto projev Leninovy přízně by celý svazeček nenaplnil, navíc představa polibku od tohoto nebo jakéhokoli jiného diktátora či diktátorky působí příliš neobvykle, ba až perverzně…

Neznámý text premiéra Avgustyna Vološyna z roku 1939

Řeckokatolický kněz, pedagog a publicista Msgre Avgustyn Vološyn (Augustin Vološin) je postavou, která náleží, byť ne stejnou měrou, do českých, československých i ukrajinských dějin, ale i do dějin své užší vlasti, která za jeho života vystřídala nemalou řádku jmen. Přitom ji Ivan Olbracht označil za „zemi beze jména“.

Narodit se v Černivcích, jmenovat se po Chersonu, tvořit v Odese

V Praze oslavil své osmašedesátiny básník, který dlouhá léta tvořil v ruštině, ale nově píše také ukrajinsky, Borys Chersonskyj alias Boris Chersonskij. Záleží na tom, zda jméno a příjmení transkribujeme do češtiny z ukrajinštiny nebo ruštiny. Zdánlivě jsou ta dvě „i“ nebo „y“ nepodstatná, ale problém je právě v oné zdánlivosti.

Básně a překlady Lese Taňuka

V rámci ediční řady Šistdesjatnyky byl znovu připomenut výrazný zjev ukrajinského divadelníka, publicisty a občanského činitele Lese Taňuka (1938–2016). Stalo se tak prostřednictvím jeho méně známé poezie, zastoupené vlastními i překladovými texty. Pořadatelkou svazku se stala Taňukova dcera Oksana, rovněž spojená s divadlem.

Anastasija Dmytruk: křehká i bojovná autorka

Škála jmen na literární mapě Ukrajiny se v uplynulých třech letech výrazně rozšířila. Zároveň vstoupila do poezie i prózy témata, jejichž existenci by jen málokdo dokázal předvídat. Obojí, nové spisovatelské jméno i obranně-válečnou tematiku, spojuje zjev Anastasiji Dmytruk. Setkání s ní se uskutečnilo 5. června na pražské filozofické fakultě.

Máchův „Máj“ a Ukrajinci

První květnový den je u nás tradičně spojen se vzpomínkou na krátký, ale rušný život Karla Hynka Máchy a na jeho vrcholnou básnickou skladbu. „Máj“, který autor vytvořil a vydal na sklonku života, hledal cestu k ukrajinskému čtenáři poměrně dlouho. Jeho úplný překlad byl vydán až koncem 20. století.

Ukrajinské vazby Jevgenije Jevtušenka

V první dubnový den zemřel v městečku Talsa v Oklahomě jeden z nejznámějších ruských básníků 20. století, 84-letý Jevgenij Jevtušenko. Od r. 1991 pobýval spíše než v Rusku ve Spojených státech, ale pohřben má být v rodné zemi nedaleko hrobu Borise Pasternaka.

Ukrajinské básně z Čech od autora postřeleného na Majdanu

Nejspíš se to stalo v r. 2014 poprvé. V Praze, u českého nakladatele, vyšla poměrně rozsáhlá ukrajinská básnická sbírka, napsaná v Čechách, opatřená barevnými ilustracemi zdejší Ukrajinky, Ziny Havryljukové. Před třemi roky se mohlo zdát, že i takovouto knížkou začíná cosi nového ve vzájemných vztazích.

Rusko-židovsko-ukrajinské osobní a rodinné album z Odesy

V antologii odeského literárního studia Zelená lampa, na níž zde bylo před časem upozorněno, čteme řadu prací dedikovaných Borisovi Chersonskému. Ač nejde o jméno obecně známé, ukazuje se, že nepoznat dílo tohoto autora by bylo chybou, chceme-li současné Odese a mnoha jiným tématům lépe porozumět.