Před 50 lety (XXI): Cenný sborník z pozdního léta roku 1968

Prázdniny roku 1968 se blížily k poslední dekádě srpna. Doba tuzemských i zahraničních dovolených odváděla pozornost části lidí od aktuální tematiky, jiní se však snažili dotáhnout k žádoucímu konci různé započaté projekty. Nikdo si nemohl být jistý, že se Sověti nepokusí o zastavení polednového vývoje a likvidaci dočasných svobod.

„Klymenkivna“ a její tři osudy

V dějinách česko-ukrajinských vztahů hrálo od počátku zásadní roli překladatelství. Tato forma zájmu o ukrajinskou tematiku má tradici už delší než dvě stě let a jednou bude jistě důkladně zpracována. V různém rozsahu překládaly z ukrajinštiny desítky osob, o nichž často víme jen málo. Jednu překladatelku tu dnes chceme připomenout.

Místo Mistra Jana Husa v ukrajinské tradici

Žádná z ukrajinských církví (kromě nepříliš početných protestantských skupin) nevyzdvihla na svůj štít velkého českého reformátora počátku 15. století. Přesto lze říci, že životní úděl Mistra Jana Husa zůstává v ukrajinském povědomí živý. Zasloužilo se o to jediné literární dílo – básnická poema Tarase Ševčenka, sepsaná v roce 1845.

Pseudonym – Saško Lirnyk, profese – pohádkář

Pohádky v dnešním přetechnizovaném životě jsou zajímavým fenoménem, ať jde o pohádky lidové a jejich parafráze nebo díla vysloveně nová a autorská. Tento problém je aktuální i v Česku, zvláště v souvislosti s pohádkami filmovými. Za této situace jsme byli zvědavi, jak se v Praze představí současný ukrajinský pohádkář.

Básně a překlady Lese Taňuka

V rámci ediční řady Šistdesjatnyky byl znovu připomenut výrazný zjev ukrajinského divadelníka, publicisty a občanského činitele Lese Taňuka (1938–2016). Stalo se tak prostřednictvím jeho méně známé poezie, zastoupené vlastními i překladovými texty. Pořadatelkou svazku se stala Taňukova dcera Oksana, rovněž spojená s divadlem.

Prozaička N. Koroleva: mezi Španělskem, Ukrajinou a Mělníkem

Vývoj ukrajinské emigrační literatury je už v hlavních rysech zpracován. Výklad o jedné z jejích protagonistek, Nataleně Korolivové (1888–1966), však dodnes vyvolává mnoho nejistot. Její životní osudy lze označit za nevšední či přímo neuvěřitelné, její prózy pak působí v ukrajinském kontextu netradičně a překvapivě. Tato autorka se očividně vymyká běžné představě „zprůměrovaných“ životních osudů svých vrstevníků.

Slepá i hmatatelná mapa (U)krajiny

Soubor převážně krátkých próz je knižní prvotinou jinak zkušeného televizního publicisty. Přináší pozoruhodná nezkreslená svědectví z různých koutů země, na niž se zpravidla nahlíží předpojatě a poněkud jednotvárně. Na pomyslné mapě se tedy lze překvapivě zblízka seznámit s netušenými a mnohdy bizarními detaily, které bychom v atlasu objevit nemohli.

Před 50 lety (VI): Ukrajinská vlaštovka z Prešova

Vnitřní napětí, které narůstalo v Československu v roce 1967, se nejviditelněji projevovalo přímo v hlavním městě státu. Jeho regiony, zvláště ty zcela okrajové, žily často značně odlišnými problémy. Velmi zajímavé, leckdy nesnadno pochopitelné poměry vládly v nejvýchodnější části republiky, asi sedm set kilometrů za Prahou.

Ukrajinské ohlasy bitvy u Slavkova

V devatenáctém století se na území Čech a Moravy odehrály dvě vojenské srážky celoevropského významu, které dodnes nejsou zapomenuty a na něž se ve výroční den pravidelně vzpomíná. Přitom byli jak do bitvy u Slavkova v roce 1805, tak do bitvy u Hradce Králové v roce 1866, zapojeni jako součást kanonenfutru také Ukrajinci.

Krátce o ukrajinských spisovatelích židovského původu

Téma tvůrčího podílu Židů na kultuře a vědě národů, které hostily jejich diasporu, je častým předmětem výzkumu. O ukrajinských, tj. ukrajinsky nebo ukrajinsky i rusky píšících spisovatelích nebyla donedávna k dispozici souhrnná příručka, nyní už je tento nedostatek napraven.