Letní etudy (6): Kometa

Vznik etudy o kometě snad souvisí s návštěvou ve vesnické obecní knihovně. Byla v malém domku za mostem přes Sázavu a spravovala ji laskavá paní, která musela stihnout ve vsi všechno možné – byla nejen knihovnicí, ale také asi jedinou učitelkou na místní malotřídce a navíc ještě obecní kronikářkou.

Letní etudy (5): Bykadorov

Žádná z dosavadních letních etud se bezprostředně netýkala Ukrajiny. Stopy a ohlasy ukrajinského světa přivážel do chatky nad Sázavou autorčin manžel s nezvyklým jménem Orest. Někdy s sebou na chvíli přivezl i hosta, třeba historika Ivana Lysjaka-Rudnyckého, když se tento muž poprvé po r. 1945 znovu mohl podívat do Čech.

Letní etudy (4): Archa

Je tu druhá polovina prázdnin a také ukrajinské Letní etudy, vzniklé kdysi u řeky Sázavy, jsou v polovině. Ta čtvrtá je věnována vytrvalému letnímu dešti. Napsat něco obecnějšího o takovémto obecně známém jevu není snadné. Déšť samozřejmě patřil neodmyslitelným způsobem k prázdninám a k „naší řece“.

Letní etudy (3): Vzpoura

Léto u Sázavy bylo pro nás děti příležitostí k poznávání. Nesloužilo k němu ani tak těch pár přivezených učebnic, i když se do nich občas nahlédlo. Daleko víc nás ovlivňovala příroda, která byla všude kolem – na loukách, v lesích i řece. Četli jsme v téhle knize každodenně a získávali poznatky a zkušenosti k nezaplacení.

Letní etudy (2): Ptačí slovník

Druhá letní etuda se týká pátrání po ptačím slovníku. Ještě na sklonku svých dní vzpomínala autorka na to, jak jí oslovovalo všechno švitoření, které zaznívalo v okolí rodinné chatky od rána po setmění. Zdá se, že mu někdy šlo docela porozumět a o tom bude ještě jeden, a to příští text. Dnes si přečteme o troufalosti jednoho opeřence a zauvažujeme s autorkou, jak na ni reagovat.

Letní etudy (1): Šťastná chvilka

Ukrajinský literární časopis Duklja, který vychází ve slovenském Prešově už skoro sedmdesát let, uveřejnil v roce 1967 soubor šesti krátkých próz. Autorka nepocházela ze severovýchodního Slovenska neboli Prjašivščyny, nýbrž z Prahy. To bylo v té době neobvyklé, protože po roce 1945 se v Praze ukrajinská kultura přestala téměř rozvíjet.

Antologie meziválečné vědecké fantastiky sovětské Ukrajiny

Značná část ukrajinských literárních děl, která vznikala v SSSR ve 20. a 30. letech 20. století, zůstávala donedávna jakýmsi neznámým „kontinentem“. Ať už se tehdejší spisovatelé stali ve 30. letech obětí stalinského režimu, nebo se jim šťastnou náhodou podařilo přežít, dostala se většina jejich meziválečných děl na řadu desetiletí na index.

O zvířatech a lidech nebo o zvířatech v lidech

Taňa Maljarčuk se právě dočkala prvního knižního překladu do češtiny. Autorka pocházející z Ivano-Frankovska působila v Kyjevě a na počátku tohoto desetiletí přesídlila do Vídně. Díky tomu vydala některé své práce i v německých překladech. Její „lidsko-zvířecí“ knížku převedla do češtiny skupina deseti překladatelek a jeden překladatel k tomu.

Hledání představitelů generace svobodných

Přišel jsem, uviděl jsem a napsal jsem. Slavný, mírně upravený Caesarův výrok otevírá už šestou knížku, která představuje vítězné práce celoukrajinské soutěže tvůrců umělecké reportáže. Ta je nazvána po jednom z protagonistů tohoto žánru v ukrajinské žurnalistice. Podtitul je každý rok jiný – tentokrát byla zvolena deviza „generace svobodných“.

Čítárna (1): Týdeník Rozhlas

V této nové rubrice chceme čas od času informovat o drobnějších novinových a časopiseckých příspěvcích, které se objevují v českém tisku. Máme na mysli přednostně jejich papírovou podobu. Podle okolnosti se zaměříme vždy buď na jeden konkrétní časopis, nebo spojíme informace o nových příspěvcích v různých periodikách.