Básník František Chalupa o ukrajinských kozácích na Bílé hoře

Znalost historie jiného národa, než toho vlastního, může mít různý rozměr a zabarvení. Platí to samozřejmě také v případě českého vztahu k Ukrajincům. V minulosti i dnes se často stávalo, že skutečné poznání bylo nahrazováno fantastickými domněnkami a představami. Můžeme si to připomenout také v souvislosti s letošním 8. listopadem, kdy se vzpomínalo 400. výročí bitvy na Bílé hoře.

Lina Kostenko, Wolkrův Prostějov a Klub přátel poezie v r. 1962

Lina Kostenko, nejznámější a skutečně uctívaná básnířka Ukrajiny, oslavila letos na jaře devadesátiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že v jejím životě nenajdeme výraznější kontakty s českou literaturou a kulturou. Je tomu ale jinak. Připomínáme zajímavý příběh, který doplňuje obraz česko-ukrajinských vztahů 60. let minulého století.

Karpatské ohlasy (12): Pozvání

Letošní léto je u konce a k závěru v tuto chvíli dospěl také druhý letní cyklus krátkých povídek. Vybírali jsme je z drobné knížky, která vyšla v roce 1968 v Prešově pod jménem „Z ptašynoho slovnyka“ (Z ptačího slovníku). Letos v létě jsme vybírali texty, ukazující, jak autorku ovlivnily karpatské reálie – mytologické i jiné. Závěrečná část však ukazuje na dílo dvou ukrajinských básníků.

Karpatské ohlasy (11): Vrásky

Tento karpatský ohlas se obsahem liší od ostatních. Vznikl jako výsledek autorčiných rozhovorů s rodákem z horské vsi v někdejší Podkarpatské Rusi a jejím někdejším starším spolužákem z ukrajinského gymnázia v Modřanech u Prahy. Fedir, narozený v podkarpatské vesnici nedaleko železniční stanice Volovec, žil od poloviny 30. let v Čechách.

Karpatské ohlasy (10): Pstruzi

Opouštíme svět neobvyklých či nadpřirozených bytostí a jevů – autorku přeložených povídek evidentně lákal a inspiroval. Můžeme se v závěru cyklu vrátit do reálného světa, reprezentovaného v tomto případě dvěma představiteli živočišné říše. Dosadíme-li do tohoto rámce pstruhy a medvědy, je tím obsah tohoto autorčina zamyšlení jasně dán.

Karpatské ohlasy (7): Proč?

Název dnešní malé povídky není dost jasný. Mohla by se jmenovat i jinak, třeba „Čert coby nespolehlivý služebník“ – vracíme se tedy zpět do oblasti lidové mytologie. Autorčina vstupní otázka hledá příčinu toho, proč takový služebník či pomocník může zklamat – prostě nesplní očekávání. Ale nepředbíhejme událostem…

Karpatské ohlasy (6): Duha

Dnešní malá povídka je věnována nebeskému úkazu, který odjakživa vzbuzuje pozornost, obdiv a někdy i úžas. Duha na nebi může být znamením, ale může být také dívkou, pověřenou důležitým úkolem – za chvíli se o tom dočteme. A lze se tam někam za ní také vypravit, i když ne každému se takovou cestu poštěstí uskutečnit.

Andrej Brodij: Špekulanty aneb meziválečný podkarpatský politik Brodij coby dramatik

Jméno Andreje Brodije najdeme v každé obsáhlejší příručce o postavách československých a někdy i českých dějin. Většinou je zmiňováno v nelichotivých souvislostech. Jednalo se totiž o jednoho z politiků, kteří reálně podporovali dezintegraci první republiky záměrem odtrhnout Podkarpatskou Rus a připojit ji k územně „okrájenému“ Maďarsku.

Karpatské ohlasy (5): Kvítek štěstí

Dnešní krátká povídka nás vyzývá k tomu, abychom znovu hledali vztah a můstek mezi pověrou a vírou, která má v tomto případě nikoli jen chránit, ale přímo pomoci k nalezení štěstí. Dobrá rada od přátel může být v tomto případě opravdu nad zlato, ale vůbec není jisté, zda „zabere“.

Karpatské ohlasy (4): Dávná pověra

Jistě existuje určitá hranice mezi vírou vyjádřenou modlitbou a pověrou, která může být založena na dávné tradici. Modlitba, která byla středem zájmu minulého pokračování našeho cyklu, nestála od světa pověr příliš daleko. Vztah k němu má i dnešní kratičká povídka, nazvaná v originále „Viruvanňa.“