Dva ukrajinští emigranti v Praze a dílo Boženy Němcové

Vracíme se ještě k pozoruhodné české autorce, výrazně zpopularizované nedávným televizním seriálem. Jeho nebývalý ohlas se stal jedním z mnoha dokladů „druhého života“, který je dán významným představitelům různých oborů lidské činnosti včetně literatury. „Druhý život“ však nebývá spjat jen s prostředím národa, ze kterého příslušní „nesmrtelní“ vzešli.

Redaktor z chlívku: městská cesta Stepana Radčenka v románu V. Pidmohylného

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny má „na svědomí“ velkou část překladů ukrajinské literatury do češtiny. V posledních letech jsou to například Dlouhé časy Vladimira Rafejenka, Felix Austria Sofije Andruchovyč nebo Bestiář Tani Maljarčuk. Všechny jmenované knihy jsou dílem soudobých autorů a stejného trendu se drží většina vydávaných překladů v jiných nakladatelstvích.

Co v seriálu o „naší paní“ nebylo

Název „Naše paní Božena Němcová“ nesla v roce 1940 básnická sbírka Františka Halase. Nedávno uvedený čtyřdílný seriál České televize se jmenoval jenom „Božena“ a vzbudil značný zájem. Scénáristky se pokusily podrobně a zajímavě předvést život autorky složitého osudu, o které jsme slýchali už od školních let.

Čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny

V loňském roce se konal již čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny. Dne 10. prosince 2020 byly vyhlášeny výsledky. Vzhledem ke stávající „koronavirové“ situaci se neuskutečnilo tradiční předávání cen v budově Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, ale organizátoři zvolili on-line setkání.

Básník František Chalupa o ukrajinských kozácích na Bílé hoře

Znalost historie jiného národa, než toho vlastního, může mít různý rozměr a zabarvení. Platí to samozřejmě také v případě českého vztahu k Ukrajincům. V minulosti i dnes se často stávalo, že skutečné poznání bylo nahrazováno fantastickými domněnkami a představami. Můžeme si to připomenout také v souvislosti s letošním 8. listopadem, kdy se vzpomínalo 400. výročí bitvy na Bílé hoře.

Lina Kostenko, Wolkrův Prostějov a Klub přátel poezie v r. 1962

Lina Kostenko, nejznámější a skutečně uctívaná básnířka Ukrajiny, oslavila letos na jaře devadesátiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že v jejím životě nenajdeme výraznější kontakty s českou literaturou a kulturou. Je tomu ale jinak. Připomínáme zajímavý příběh, který doplňuje obraz česko-ukrajinských vztahů 60. let minulého století.

Karpatské ohlasy (12): Pozvání

Letošní léto je u konce a k závěru v tuto chvíli dospěl také druhý letní cyklus krátkých povídek. Vybírali jsme je z drobné knížky, která vyšla v roce 1968 v Prešově pod jménem „Z ptašynoho slovnyka“ (Z ptačího slovníku). Letos v létě jsme vybírali texty, ukazující, jak autorku ovlivnily karpatské reálie – mytologické i jiné. Závěrečná část však ukazuje na dílo dvou ukrajinských básníků.

Karpatské ohlasy (11): Vrásky

Tento karpatský ohlas se obsahem liší od ostatních. Vznikl jako výsledek autorčiných rozhovorů s rodákem z horské vsi v někdejší Podkarpatské Rusi a jejím někdejším starším spolužákem z ukrajinského gymnázia v Modřanech u Prahy. Fedir, narozený v podkarpatské vesnici nedaleko železniční stanice Volovec, žil od poloviny 30. let v Čechách.

Karpatské ohlasy (10): Pstruzi

Opouštíme svět neobvyklých či nadpřirozených bytostí a jevů – autorku přeložených povídek evidentně lákal a inspiroval. Můžeme se v závěru cyklu vrátit do reálného světa, reprezentovaného v tomto případě dvěma představiteli živočišné říše. Dosadíme-li do tohoto rámce pstruhy a medvědy, je tím obsah tohoto autorčina zamyšlení jasně dán.