Petljura jako otec a bechyňské útočiště jeho dcery Lesi

Skoro každý politik bývá i otcem, většinou se ale o této stránce politikovy osobnosti mnoho neví. Ani v cyklu, který tu byl nedávno věnován představiteli nezávislé Ukrajiny Symonu Petljurovi, nezbylo pro takovou tematiku místo. Proto se k tomu vracíme, neboť právě zde se setkáváme s výrazným českým motivem.

Symon Petljura a Češi: dnes a kdysi (IV)

Život Symona Petljury skončil v Paříži 26. května 1926 následkem atentátu spáchaného Samuelem Schwarzbardem. Ten se tímto způsobem Petljurovi pomstil za zabití svých příbuzných při jednom z pogromů. Ty spolu s dalšími událostmi charakterizovaly vývoj na ukrajinském území o sedm let dříve, v roce 1919.

Symon Petljura a Češi: dnes a kdysi (III)

Probrali jsme v minulé části tohoto krátkého cyklu část dokladů Petljurova zájmu o české reálie. Nyní je na řadě „protipohled“, který by umožnil zhodnotit, zda a v jakém rozsahu Petljura vzbuzoval zájem v českém prostředí a jak byl svými současníky této země hodnocen.

Symon Petljura a Češi: dnes a kdysi (II)

V předchozí části jsme uvedli, že úspěšný odchovanec KGB označuje Symona Petljuru za nacistu (byl jím tedy ještě před vznikem nacismu) a za organizátora vraždění Židů na ukrajinském území. Prostě „vědecká“ charakteristika, která v Rusku zabírá. Historik se ovšem nesmí řídit výroky politiků, ale je povinen říci, co o lidech a věcech ví on sám.

Symon Petljura a Češi: dnes a kdysi (I)

„Petljura? No přece nacionalista, nacista a antisemita! Co byste vlastně chtěli od Ukrajince?“ – Ano, není to věta z novinového článku, ale uvedená formulace je přesnou kvintesencí toho, co čteme v internetových diskusích lidí, kteří mají pocit, že znají ukrajinské dějiny a cítí oprávnění dělat jim soudce.