Pavlo Tyčyna v nové monografii o Milanu Kunderovi

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera, kromě jiného jeden z letošních kandidátů Nobelovy ceny za literaturu, se dosud nedočkal skutečně podrobného životopisu. Od letošního léta je takováto kniha k dispozici. Napsal ji o generaci mladší autor česko-anglický, který vytvořil značnou část svého díla v USA, Jan Novák. Zajímá ho Kunderův život a vývoj od počátku do roku 1975, kdy autor odjel do francouzské emigrace.

První české překlady prací Mychajla Drahomanova (1895)

Míra povědomí o životě a díle Mychajla Drahomanova (1841–1895) zůstává v současné Ukrajině poněkud ve stínu známosti a popularity jiných osobností. V dějinách Ukrajiny a ukrajinského myšlení zaujímá přitom Drahomanov pevné místo někde na půl cesty mezi pokolením Tarase Ševčenka a generací Hruševského, Vynnyčenka a Petljury. Od smrti M. Drahomanova nás dělí v těchto dnech 125 let.

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

Před 50 lety (LVI): Končí se – pohádkami

V tomto cyklu jsme sledovali události a skutečnosti, které ovlivňovaly na konci šedesátých let 20. století vzájemný vztah Čechů a Ukrajinců. Vyčerpat toto téma v úplnosti nebylo, nehledě na velký počet pokračování, možné. Doufám ale, že shromážděný materiál bude užitečný při dalším zkoumání této tematiky.

Čítárna (3)

Dnes přinášíme informace o třech textech – o rozhovoru s baletním sólistou Janem Váňou, působícím v Kyjevě (Divadelní noviny), o recenzi na dvě dětské knížky přeložené z ukrajinštiny (Týdeník Rozhlas) a o souhrnné informaci, věnované nahrávkám ohlasů židovského (jidiš) hudebního folklóru z Ukrajiny, spojeným se jménem Psoje Korolenka.

Z ukrajinštiny do češtiny: překladatelská soutěž potřetí

V posledních letech se v Česku začíná vytvářet tradice každoročního konání různých ukrajinských akcí, které sledují trvale určitý konkrétní cíl. Mezi ně patří také soutěž překladatelů z ukrajinštiny do češtiny, která má potenciál dále se rozvíjet. Její třetí ročník vyvrcholil 6. 12. vyhlášením vítězů.

Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Kunderovy překlady a české vnímání „kvetoucí Ukrajiny“ kolem roku 1950

Nedávné připomenutí překladů Milana Kundery z ukrajinštiny (hlavně z díla Pavla Tyčyny) vyvolalo určitý ohlas. Proto se k tématu vracím ještě jednou a pokusím se představit je z poněkud širšího hlediska. Jak můžeme chápat podobné doklady tehdejšího zájmu o Ukrajinu a její kulturu? Co znamenaly a jakou plnily funkci?