Tukoni a jiní návštěvníci z Ukrajiny v dětských knihovničkách

Už jste někdy potkali na procházce lesem tukoně? Že ani nevíte, co jsou tukoni zač? Jedná se o postavičky, které se starají o svůj les, mění svoje zbarvení podle ročního období a přátelí se i s ostatními obyvateli lesa. Každá z nich pečuje o něco jiného – někdo má na starost ukládání zvířat k zimnímu spánku, někdo pečuje o květiny a někdo zase o ptáky.

Překlady českých pohádek z aktovky ukrajinského diplomata

Československo-ukrajinské mezistátní vztahy měly premiéru hned po skončení první světové války. Trvaly pak jen krátkou dobu, ale je vhodné se k této etapě opakovaně vracet. Mimořádná diplomatická mise Ukrajinské lidové republiky v Praze totiž vykonala přes krátkost času mnoho potřebné práce v nejrůznějších oblastech, včetně vydavatelské.

Čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny

V loňském roce se konal již čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny. Dne 10. prosince 2020 byly vyhlášeny výsledky. Vzhledem ke stávající „koronavirové“ situaci se neuskutečnilo tradiční předávání cen v budově Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, ale organizátoři zvolili on-line setkání.

Ukrajinské koljadky v českém překladu z konce 19. století

Koledy patří zcela neodmyslitelně ke křesťanským, ale někdy i k světsky pojímaným vánocům. Jsou charakteristické pro mnoha desítek národů, které Svátky Narození oslavují, tedy i pro Ukrajince. Součástí jejich tradičního písňového repertoáru jsou odedávna koljadky (opravdu se používá této zdrobněliny), ale i písně zvané ščedrivky. Dá se tedy nejen „koljaduvaty“, ale zrovna tak „ščedruvaty“…

Pavlo Tyčyna v nové monografii o Milanu Kunderovi

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera, kromě jiného jeden z letošních kandidátů Nobelovy ceny za literaturu, se dosud nedočkal skutečně podrobného životopisu. Od letošního léta je takováto kniha k dispozici. Napsal ji o generaci mladší autor česko-anglický, který vytvořil značnou část svého díla v USA, Jan Novák. Zajímá ho Kunderův život a vývoj od počátku do roku 1975, kdy autor odjel do francouzské emigrace.

První české překlady prací Mychajla Drahomanova (1895)

Míra povědomí o životě a díle Mychajla Drahomanova (1841–1895) zůstává v současné Ukrajině poněkud ve stínu známosti a popularity jiných osobností. V dějinách Ukrajiny a ukrajinského myšlení zaujímá přitom Drahomanov pevné místo někde na půl cesty mezi pokolením Tarase Ševčenka a generací Hruševského, Vynnyčenka a Petljury. Od smrti M. Drahomanova nás dělí v těchto dnech 125 let.

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

Před 50 lety (LVI): Končí se – pohádkami

V tomto cyklu jsme sledovali události a skutečnosti, které ovlivňovaly na konci šedesátých let 20. století vzájemný vztah Čechů a Ukrajinců. Vyčerpat toto téma v úplnosti nebylo, nehledě na velký počet pokračování, možné. Doufám ale, že shromážděný materiál bude užitečný při dalším zkoumání této tematiky.