Čeští ukrajinisté online o Lesje Ukrajince a Vasylu Stefanykovi

Před českou ukrajinistikou stojí dnes asi více úkolů a výzev než kdykoli dříve. Velmi aktuální je upřesňování okruhu otázek, kterým by se odborníci tohoto zaměření měli věnovat, a lepší zprostředkování jejich znalostí i nových zjištění českým zájemcům, jejichž počet by bylo žádoucí rozšířit. Důležité jsou ale také akce zaměřené pro domo sua, mezi které patřil online seminář konaný 3. června.

Člověk se svobodný nerodí ani neumírá aneb hekatomba naší existence

Ukrajinskému autorovi několika básnických knih, rodákovi z Ternopole, vyšla v českém překladu pořízeném Miroslavem Tomkem pozoruhodná sbírka. Mimochodem, některé texty téhož autora převedl do češtiny a vydal časopisecky Alexej Sevruk. Mohli bychom se tedy pokoušet o zajímavé srovnávání toho, jak původní znění vnímali dva různí překladatelé.

Tukoni a jiní návštěvníci z Ukrajiny v dětských knihovničkách

Už jste někdy potkali na procházce lesem tukoně? Že ani nevíte, co jsou tukoni zač? Jedná se o postavičky, které se starají o svůj les, mění svoje zbarvení podle ročního období a přátelí se i s ostatními obyvateli lesa. Každá z nich pečuje o něco jiného – někdo má na starost ukládání zvířat k zimnímu spánku, někdo pečuje o květiny a někdo zase o ptáky.

Překlady českých pohádek z aktovky ukrajinského diplomata

Československo-ukrajinské mezistátní vztahy měly premiéru hned po skončení první světové války. Trvaly pak jen krátkou dobu, ale je vhodné se k této etapě opakovaně vracet. Mimořádná diplomatická mise Ukrajinské lidové republiky v Praze totiž vykonala přes krátkost času mnoho potřebné práce v nejrůznějších oblastech, včetně vydavatelské.

Čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny

V loňském roce se konal již čtvrtý ročník překladatelské soutěže z ukrajinštiny do češtiny. Dne 10. prosince 2020 byly vyhlášeny výsledky. Vzhledem ke stávající „koronavirové“ situaci se neuskutečnilo tradiční předávání cen v budově Velvyslanectví Ukrajiny v České republice, ale organizátoři zvolili on-line setkání.

Ukrajinské koljadky v českém překladu z konce 19. století

Koledy patří zcela neodmyslitelně ke křesťanským, ale někdy i k světsky pojímaným vánocům. Jsou charakteristické pro mnoha desítek národů, které Svátky Narození oslavují, tedy i pro Ukrajince. Součástí jejich tradičního písňového repertoáru jsou odedávna koljadky (opravdu se používá této zdrobněliny), ale i písně zvané ščedrivky. Dá se tedy nejen „koljaduvaty“, ale zrovna tak „ščedruvaty“…

Pavlo Tyčyna v nové monografii o Milanu Kunderovi

Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera, kromě jiného jeden z letošních kandidátů Nobelovy ceny za literaturu, se dosud nedočkal skutečně podrobného životopisu. Od letošního léta je takováto kniha k dispozici. Napsal ji o generaci mladší autor česko-anglický, který vytvořil značnou část svého díla v USA, Jan Novák. Zajímá ho Kunderův život a vývoj od počátku do roku 1975, kdy autor odjel do francouzské emigrace.

První české překlady prací Mychajla Drahomanova (1895)

Míra povědomí o životě a díle Mychajla Drahomanova (1841–1895) zůstává v současné Ukrajině poněkud ve stínu známosti a popularity jiných osobností. V dějinách Ukrajiny a ukrajinského myšlení zaujímá přitom Drahomanov pevné místo někde na půl cesty mezi pokolením Tarase Ševčenka a generací Hruševského, Vynnyčenka a Petljury. Od smrti M. Drahomanova nás dělí v těchto dnech 125 let.

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Poezie v česko-ukrajinských vztazích

Skutečnost, že je 21. březen už od roku 2000 také Světovým dnem poezie, mi úplně unikla. Právě to ale dalo podnět k napsání článečku, které už bylo v rámci těchto webových stránek na čase, ale prostě si dalo na čas. Chci se tu stručně zamyslit nad dvěma dílčími skutečnostmi, které navozuje tento svátek v kontextu česko-ukrajinských vztahů.