Z hlubin dávnověku (X): O nezdarech dobyvatelů

Kmeny indoíránské jazykové větve, které ze středoasijských stepí pronikaly na Íránskou náhorní plošinu a do Indie, dostávaly se tam do kontaktu s vyspělými civilizacemi Mezopotámie a údolí Indu. Přejímaly jejich způsob života, místo kočovného pastevectví se věnovaly usedlému zemědělství a stavěly města. Nejprve Médové a potom Pársové založili království, které po zničení tyranské Asýrie expandovalo a změnilo se v největší mnohonárodnostní impérium té doby – Perskou říši. Se svými „zaostalejšími“ příbuznými v eurasijských stepích však vedli ustavičný boj, který nejméně ve dvou případech skončil pro Peršany nelichotivou porážkou.

Z hlubin dávnověku (IX): Skytové – barbaři par excellence

Někdy v 8. nebo 7. století př. n. l. se ve stepích severního Černomoří objevuje další indoíránské etnikum, které původně sídlilo ve střední Asii, zhruba v oblasti Kazachstánu. Jde o Skyty, o nichž nám zanechali četné zprávy řečtí autoři. Zároveň však tito Indoíránci expandovali i směrem do Íránu, kde je písemné památky zaznamenávají pod jménem Saka. Na východě se dostali až k hranicím Číny.

Z hlubin dávnověku (VIII): Záhadní Kimmerijci

Na konci 12. století před naším letopočtem dochází k události, která je známá jako „kolaps doby bronzové“. Velké středomořské civilizace se hroutí pod náporem „mořských národů“. Nešlo však o katastrofu univerzální. V severozápadní Evropě tou dobou teprve vrcholí skandinávská doba bronzová, která vytváří nejskvělejší umělecká díla evropského umění této epochy, a v kaspicko-pontických stepích se formuje nový typ válečné síly – organizované šiky jezdců na koních, vyzbrojené krátkými reflexními luky a prvními železnými zbraněmi.

„Skytské zlato“ z Krymu čeká v Amsterodamu, co s ním bude

Skytské památky, průběžně objevované v 19. a 20. století v jižní Ukrajině i Krymu, byly v té době často odváženy mimo Ukrajinu, zejména do petrohradské Ermitáže. Pražská výstava Umění Skytů z pokladů sovětských muzeí, konaná koncem r. 1976, byla sestavena převážně ze sbírek leningradské Ermitáže.

Skytský meč z okolí Slovjansku a dobrodruh Igor Girkin

Válka v Donbasu začala 12. dubna 2014. Ve zmíněný den vpadl ruský dobrodruh Igor Girkin-Strelkov, tehdy třiačtyřicetiletý, se svou ozbrojenou skupinou do města Slovjansk a dočasně je ovládl. Vytvořil tak předsunutou baštu doneckého centra separatistického hnutí, na jehož vzniku i podpoře se významně podílelo a podílí Rusko.