Velikonoce

Hlavními církevními svátky jsou pro křesťany odedávna Velikonoce, upomínající na události několika dní od Kristova vjezdu do Jeruzaléma až po jeho zmrtvýchvstání. Pravoslavní a řeckokatoličtí Ukrajinci, kteří žijí a pracují v Česku, slavili letos velikonoce o týden později, než katolíci a protestanti. Přečtěte si o tom pěknou reportáž.

Z hlubin dávnověku (XIII): Sarmatský odkaz v nás aneb „Dejte vejce malovaný“

V prvních staletích našeho letopočtu indoíránská etnika, označovaná souhrnně jako „skytsko-sarmatské kmeny“ expandovala z Černomoří do lesostepní oblasti mezi středním Dněpru a Dněstrem, kde probíhala etnogeneze Slovanů. Gótský historik Jordanes hovoří v souvislosti se Slovany o kmenech Sklavinů a Antů, přičemž Antové jsou dnes považováni za íránské etnikum z jihozápadní Ukrajiny, které se časem poslovanštilo. Část historiků zastává názor o íránském původu Chorvatů a Doudlebů. Íránské kmeny na jedné straně převzaly od Slovanů jazyk, na druhé straně předaly Slovanům řadu svých zvyků a náboženských představ.

Pravoslavné Velikonoce na Ukrajině

Přestože jsou letošní Velikonoce už jen dost vzdálenou vzpomínkou, vracíme se k nim. Čechy specifika slavení velikonočních svátků ve východní Evropě vždy velmi zajímala. Dokladem je i text Luďka Jirky, který vzpomíná na velikonoční svátky prožité na Volyni dvakrát, s malým časovým rozestupem, ale pokaždé za trochu jiné situace.

Štítky

Velikonoce Čechů a Ukrajinců byly letos ve stejném termínu

Přestože letošní Velikonoce se už přiblížily svému závěru, není možno je na našich stránkách zcela pominout. Pozdě, ale přece se k tomuto tématu vracíme z hlediska, které není pro většinu českých čtenářů příliš jasné. To, o čem se dále píše, se samozřejmě netýká jen Čechů a Ukrajinců, ale všech křesťanů západního a východního obřadu.