Z listáře Františka Řehoře (I)

Už je to skoro dva měsíce, co byla zahájena výstava z etnografických sbírek Františka Řehoře. Amatérský, ale dobře poučený sběratel z Královéhradecka je vytvářel v 80. a 90. letech 19. století v Haliči a Bukovině – východních částech Rakousko-Uherska, které dnes tvoří část západní Ukrajiny. Zájem o unikátní výstavu v Letohrádku Kinských snad potrvá po celou dobu jejího trvání – tedy až do jara příštího roku. 

První český historik, který pochopil Ukrajinu: Jaroslav Bidlo

Kniha spojující vydání pamětí a vzájemné korespondence Jaroslava Bidla a Milady Paulové se sotva může stát horečně vyhledávanou či rozšířenou četbou. Práce spojená s přípravou takové knihy je přitom značně náročná, ale vyplatí se. Čtenáři-historikové na prameny tohoto druhu čekají, aby se pokusili lépe chápat okolnosti své práce.

Platí tu: Ptáčku zobej, nebo scípni. – Ať se to líbí nebo ne, nutno zobat!

Citát o ptáčkovi zobajícím z ruky zazněl při zasedání československé exilové vlády v Londýnu dne 30. ledna 1945: první část pronesl ministr Majer, druhou jeho kolega Feirabend. Nekomunističtí členové vlády tak komentovali její pozici ve vztahu k sovětskému spojenci. Ač se uvedený citát v dané chvíli týkal československého vztahu k tehdejší polské otázce, měl širší platnost.

Vydání písemností z fragmentu pozůstalosti A. Vološyna

Monsignore Vološyn byl významnou postavou propojující české a ukrajinské dějiny na území někdejší Podkarpatské Rusi. Kněz a učitel se stal křesťansko-demokratickým politikem a poslancem. Jeho kariéra vyvrcholila na přelomu let 1938 a 1939, kdy se stal zprvu premiérem a pak prezidentem území, přejmenovaného na Karpatskou Ukrajinu.