Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Třetí z básnických ohlasů „Ukrajiny v druhé světové“: Petr Křička

Dva nedávno otištěné příspěvky upozornily na básnická díla Františka Hrubína a Ludvíka Aškenazyho, spjatá s boji druhé světové války v Ukrajině. Dnes uzavíráme malý cyklus, inspirovaný osmdesátým výročím počátku zmíněného konfliktu, třetí částí. Tentokrát půjde o několik prací českého básníka o něco starší generace.

Sám proti milovníkům „alexandrovců“

Rádi zde otiskujeme obšírnou informaci našeho čtenáře Pavla Davida o jeho tichém protestu proti koncertu tzv. alexandrovců. Jeho osamocený protest byl uskutečněn u ČEZ Arény Pardubice dne 24. května mezi 17. hodinou a čtvrt na osm večer a zasluhuje dodatečně ocenění ze strany všech, kteří se ho nemohli nebo třeba i obávali zúčastnit. 

Současný Krym ve čtyřech uměleckých vizích

Průchod neokázalého domu v Hybernské ulici směřuje do velkého dvora a kousek za ním najdete dvorek menší. Zde se nachází v přízemí na jedné straně kavárna a občerstvovna, na druhé ale dva přízemní výstavní prostory. V jednom z nich bylo možno v březnu a dubnu zhlédnout soubor výtvarných ohlasů současné krymské problematiky.

Dějiny a současnost Krymu v různých podobách

Letošní páté výročí Putinova vpádu na Krym jsme si mohli jaksepatří „užít“. Myslím tím fakt, že se na tuto smutnou událost v Praze nezapomnělo. Zájemci měli možnost navštívit dvě setkání, která se týkala Krymu v různých souvislostech, malou výtvarnou výstavu a přečíst si o Krymu soubor článků v měsíčníku Dějiny a současnost.

Pražský večer se dvěma představiteli Krymské solidarity

Informací o Krymu nebude asi nikdy dost, i když není nijak příjemné jim naslouchat. Poměrně dost jsme jich mohli vyslechnout díky organizaci Člověk v tísni v pondělí 18. března. Hlavními hosty specifického krymského večera se stali dva mladí představitelé organizace Krymská solidarita.

Majdan, viděný tenkrát z Prahy (IX.)

V devátém, předposledním dopisu přišla řeč na Krym. Tam už se tehdy události vyvíjely nezadržitelným způsobem směrem k dnešnímu stavu, přestože známé okupační referendum ještě nebylo ohlášeno. Přesto je třeba znovu zdůraznit, že i v Simferopolu se snažil působit proukrajinský a proevropský Majdan. Jeho účastníci, kteří byli na rozdíl od proruských bojůvek neozbrojeni, však o dalším chodu událostí nerozhodovali.

Krym je Ukrajina aneb vyvracení mýtů

Nedávno jsem při vyhledávání na internetu, samozřejmě něčeho úplně jiného, narazil na velmi zajímavý článek Ladislava Garassyho s názvem „Mýtus o tom, jak Chruščov daroval Krym Ukrajině“. Zajímavý je na něm nejenom vlastní obsah, ale také datum zveřejnění - 17. dubna 2014. Dovolím si článek stručně zrekapitulovat, odkaz na celý text je uveden na konci drobničky.

Krátké záběry Olega Sencova z vlastního dětství

Až příliš tiše a nenápadně vyšel před několika měsíci překlad osmi krátkých, komorně laděných textů Olega Sencova, které přeložila Petruška Šustrová. Autorovo jméno je velmi známé i mimo Ukrajinu, byť se o to jen zčásti zasloužila jeho tvorba. Více se ví jak o hanebném procesu se Sencovem, tak o jeho loňské hladovce.

Z hlubin dávnověku (VII): Krvelačná krymská bohyně.

Z pozdní doby bronzové se nám zachovaly zprávy o události, která inspirovala umělecká díla od starověku až do dnešní doby – o trojské válce. Epizoda, které se dnešní rozprava bude týkat, je v Homérově eposu Ilias zmíněna jen okrajově, více ji pak rozváděli dramatikové, básníci, malíři a sochaři klasického Řecka a Říma. Jde o obětování Ifigenie, její zázračnou záchranu, pobyt na Krymu mezi Taury a konečně o přenesení zázračné sochy Artemidy Taurské do Řecka.