Z hlubin dávnověku (XVI): Mithridates, král pontský

Během posledních dvou století před začátkem křesťanské éry se severní Černomoří zase jednou dostává do hledáčku „velké“ historie. Události, které se tu odehrály, totiž ovlivnily životy dvou největších Římanů té doby: Pompeia Magna a Gaia Julia Caesara. Zapříčinily to imperiální ambice Mithridata VI. Eupatora, vládce pontského království na jihovýchodním pobřeží Černého moře.

Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Třetí z básnických ohlasů „Ukrajiny v druhé světové“: Petr Křička

Dva nedávno otištěné příspěvky upozornily na básnická díla Františka Hrubína a Ludvíka Aškenazyho, spjatá s boji druhé světové války v Ukrajině. Dnes uzavíráme malý cyklus, inspirovaný osmdesátým výročím počátku zmíněného konfliktu, třetí částí. Tentokrát půjde o několik prací českého básníka o něco starší generace.

Sám proti milovníkům „alexandrovců“

Rádi zde otiskujeme obšírnou informaci našeho čtenáře Pavla Davida o jeho tichém protestu proti koncertu tzv. alexandrovců. Jeho osamocený protest byl uskutečněn u ČEZ Arény Pardubice dne 24. května mezi 17. hodinou a čtvrt na osm večer a zasluhuje dodatečně ocenění ze strany všech, kteří se ho nemohli nebo třeba i obávali zúčastnit. 

Současný Krym ve čtyřech uměleckých vizích

Průchod neokázalého domu v Hybernské ulici směřuje do velkého dvora a kousek za ním najdete dvorek menší. Zde se nachází v přízemí na jedné straně kavárna a občerstvovna, na druhé ale dva přízemní výstavní prostory. V jednom z nich bylo možno v březnu a dubnu zhlédnout soubor výtvarných ohlasů současné krymské problematiky.

Dějiny a současnost Krymu v různých podobách

Letošní páté výročí Putinova vpádu na Krym jsme si mohli jaksepatří „užít“. Myslím tím fakt, že se na tuto smutnou událost v Praze nezapomnělo. Zájemci měli možnost navštívit dvě setkání, která se týkala Krymu v různých souvislostech, malou výtvarnou výstavu a přečíst si o Krymu soubor článků v měsíčníku Dějiny a současnost.

Pražský večer se dvěma představiteli Krymské solidarity

Informací o Krymu nebude asi nikdy dost, i když není nijak příjemné jim naslouchat. Poměrně dost jsme jich mohli vyslechnout díky organizaci Člověk v tísni v pondělí 18. března. Hlavními hosty specifického krymského večera se stali dva mladí představitelé organizace Krymská solidarita.

Majdan, viděný tenkrát z Prahy (IX.)

V devátém, předposledním dopisu přišla řeč na Krym. Tam už se tehdy události vyvíjely nezadržitelným způsobem směrem k dnešnímu stavu, přestože známé okupační referendum ještě nebylo ohlášeno. Přesto je třeba znovu zdůraznit, že i v Simferopolu se snažil působit proukrajinský a proevropský Majdan. Jeho účastníci, kteří byli na rozdíl od proruských bojůvek neozbrojeni, však o dalším chodu událostí nerozhodovali.

Krym je Ukrajina aneb vyvracení mýtů

Nedávno jsem při vyhledávání na internetu, samozřejmě něčeho úplně jiného, narazil na velmi zajímavý článek Ladislava Garassyho s názvem „Mýtus o tom, jak Chruščov daroval Krym Ukrajině“. Zajímavý je na něm nejenom vlastní obsah, ale také datum zveřejnění - 17. dubna 2014. Dovolím si článek stručně zrekapitulovat, odkaz na celý text je uveden na konci drobničky.

Krátké záběry Olega Sencova z vlastního dětství

Až příliš tiše a nenápadně vyšel před několika měsíci překlad osmi krátkých, komorně laděných textů Olega Sencova, které přeložila Petruška Šustrová. Autorovo jméno je velmi známé i mimo Ukrajinu, byť se o to jen zčásti zasloužila jeho tvorba. Více se ví jak o hanebném procesu se Sencovem, tak o jeho loňské hladovce.