Dějiny a současnost Krymu v různých podobách

Letošní páté výročí Putinova vpádu na Krym jsme si mohli jaksepatří „užít“. Myslím tím fakt, že se na tuto smutnou událost v Praze nezapomnělo. Zájemci měli možnost navštívit dvě setkání, která se týkala Krymu v různých souvislostech, malou výtvarnou výstavu a přečíst si o Krymu soubor článků v měsíčníku Dějiny a současnost.

Pražský večer se dvěma představiteli Krymské solidarity

Informací o Krymu nebude asi nikdy dost, i když není nijak příjemné jim naslouchat. Poměrně dost jsme jich mohli vyslechnout díky organizaci Člověk v tísni v pondělí 18. března. Hlavními hosty specifického krymského večera se stali dva mladí představitelé organizace Krymská solidarita.

Majdan, viděný tenkrát z Prahy (IX.)

V devátém, předposledním dopisu přišla řeč na Krym. Tam už se tehdy události vyvíjely nezadržitelným způsobem směrem k dnešnímu stavu, přestože známé okupační referendum ještě nebylo ohlášeno. Přesto je třeba znovu zdůraznit, že i v Simferopolu se snažil působit proukrajinský a proevropský Majdan. Jeho účastníci, kteří byli na rozdíl od proruských bojůvek neozbrojeni, však o dalším chodu událostí nerozhodovali.

Krym je Ukrajina aneb vyvracení mýtů

Nedávno jsem při vyhledávání na internetu, samozřejmě něčeho úplně jiného, narazil na velmi zajímavý článek Ladislava Garassyho s názvem „Mýtus o tom, jak Chruščov daroval Krym Ukrajině“. Zajímavý je na něm nejenom vlastní obsah, ale také datum zveřejnění - 17. dubna 2014. Dovolím si článek stručně zrekapitulovat, odkaz na celý text je uveden na konci drobničky.

Krátké záběry Olega Sencova z vlastního dětství

Až příliš tiše a nenápadně vyšel před několika měsíci překlad osmi krátkých, komorně laděných textů Olega Sencova, které přeložila Petruška Šustrová. Autorovo jméno je velmi známé i mimo Ukrajinu, byť se o to jen zčásti zasloužila jeho tvorba. Více se ví jak o hanebném procesu se Sencovem, tak o jeho loňské hladovce.

Z hlubin dávnověku (VII): Krvelačná krymská bohyně.

Z pozdní doby bronzové se nám zachovaly zprávy o události, která inspirovala umělecká díla od starověku až do dnešní doby – o trojské válce. Epizoda, které se dnešní rozprava bude týkat, je v Homérově eposu Ilias zmíněna jen okrajově, více ji pak rozváděli dramatikové, básníci, malíři a sochaři klasického Řecka a Říma. Jde o obětování Ifigenie, její zázračnou záchranu, pobyt na Krymu mezi Taury a konečně o přenesení zázračné sochy Artemidy Taurské do Řecka.

R. Jerevan o vztahu prezidenta Zemana k Ukrajině

Jsme v polovině doby mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Kandidátem, který by nás rád i nadále oblažoval svými výroky z výšin svého úřadu, je Miloš Zeman. Píšeme o něm v našem cyklu od 13. října minulého roku již počtvrté. Tentokrát využijeme kritického přehledu prezidentovy činnosti publikovaného serverem „www.noviny.cz“.

Jak začal pro Miloše Zemana 17. listopad 2017

Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) existuje dosud bez ohledu na rozpad onoho svazu. Věřte tomu nebo ne, ale nejnovější rozhovor Miloše Zemana, poskytnutý právě TASS-u, byl publikován 17. listopadu přesně v 0.00 hod. moskevského času. Pro Miloše Zemana začal právě takto český státní svátek zvaný Den boje za svobodu a demokracii.

Dva předáci krymských Tatarů propuštěni z ruského vězení

Záležitost ruského uchvácení Krymu je zdánlivě zapomenuta. Český prezident tomu říká „fait accompli“ – nejspíše má povzbudit politiky z jiných zemí k zaujetí stejného postoje. Na stole je nicméně i druhá varianta – Krym jako kost trvale vězící v krku hlavního představitele současného ruského imperialismu a jeho přištěkávačů.

Mustafa Džemilev o sobě a jiní o něm

Nedávno založená edice Hordisť naciji (Hrdost národa) chce představit čtenářům významné postavy ukrajinského života 20. století. Ke svazkům o Vjačeslavu Čornovilovi a kardinálu Ljubomyru Huzarovi přibyl další, o politikovi dosud aktivním a krymskotatarském. V úvahu nepřicházel nikdo jiný než Mustafa Džemilev.