R. Jerevan o vztahu prezidenta Zemana k Ukrajině

Jsme v polovině doby mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Kandidátem, který by nás rád i nadále oblažoval svými výroky z výšin svého úřadu, je Miloš Zeman. Píšeme o něm v našem cyklu od 13. října minulého roku již počtvrté. Tentokrát využijeme kritického přehledu prezidentovy činnosti publikovaného serverem „www.noviny.cz“.

Jak začal pro Miloše Zemana 17. listopad 2017

Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) existuje dosud bez ohledu na rozpad onoho svazu. Věřte tomu nebo ne, ale nejnovější rozhovor Miloše Zemana, poskytnutý právě TASS-u, byl publikován 17. listopadu přesně v 0.00 hod. moskevského času. Pro Miloše Zemana začal právě takto český státní svátek zvaný Den boje za svobodu a demokracii.

Dva předáci krymských Tatarů propuštěni z ruského vězení

Záležitost ruského uchvácení Krymu je zdánlivě zapomenuta. Český prezident tomu říká „fait accompli“ – nejspíše má povzbudit politiky z jiných zemí k zaujetí stejného postoje. Na stole je nicméně i druhá varianta – Krym jako kost trvale vězící v krku hlavního představitele současného ruského imperialismu a jeho přištěkávačů.

Mustafa Džemilev o sobě a jiní o něm

Nedávno založená edice Hordisť naciji (Hrdost národa) chce představit čtenářům významné postavy ukrajinského života 20. století. Ke svazkům o Vjačeslavu Čornovilovi a kardinálu Ljubomyru Huzarovi přibyl další, o politikovi dosud aktivním a krymskotatarském. V úvahu nepřicházel nikdo jiný než Mustafa Džemilev.

Středověká tatarská filozofie na „odevždy ruském Krymu“

Pokud byl Krym odjakživa ruský, měla by se tam ve středověku rozvíjet ruská filosofie a teologie, pokud ovšem něco takového tehdy už existovalo, Mladý orientalista z Volyně Mychajlo Jakubovyč nás ovšem přesvědčivě poučí, že na území Krymu se rozvíjela mezi 15. a 18. stoletím jen a jen tatarská filozofie a že dosáhla zajímavých poznatků.

„Skytské zlato“ z Krymu čeká v Amsterodamu, co s ním bude

Skytské památky, průběžně objevované v 19. a 20. století v jižní Ukrajině i Krymu, byly v té době často odváženy mimo Ukrajinu, zejména do petrohradské Ermitáže. Pražská výstava Umění Skytů z pokladů sovětských muzeí, konaná koncem r. 1976, byla sestavena převážně ze sbírek leningradské Ermitáže.

Evropa, Rusko, teroristé, běženci … a Ukrajina

Soubory osobních rozhovorů, vedených s výraznými osobnostmi, vnesl do české tištěné produkce v nemalé míře Karel Hvížďala. Jeho kniha vyšla v roce brexitu, ruských snah o rozšíření pozic ve východní Evropě a v části Středomoří i dalších událostí. Cílem knihy je přimět čtenáře k hlubšímu uvažování o těchto problémech.

Čtyři filmy o Ukrajině na festivalu Jeden svět

Festival Jeden svět, konaný od r. 1999, dospěl letos na prahu jara ke svému 19. ročníku. Tentokrát nabídl, soudě podle objemného katalogu, 121 filmů (přihlášeny jich byly skoro dvě tisícovky). Nezbytnost jejich předběžného „prosívání“ se týká i dokumentů o Ukrajině. Těch vybraných a promítnutých se bude věnovat následující text.

Útlak krymských Tatarů v dokumentárních fotografiích

Je zbytečné zdůrazňovat, že fotografie jako médium může k událostem kolem nás, a tedy i v Ukrajině, mnoho říci. Na jednu ze současných dvou fotografických výstav, probíhajících v pražském Starém Městě, je třeba upozornit, protože by mohla zapadnout.

Ukrajinské vojenské námořní lyceum v Odese

Často se soudí, že ruská okupace Krymu a Sevastopolu, uskutečněná v únoru až březnu 2014, vedla k plnému zániku ukrajinského vojenského loďstva a jeho základen. Skutečnost je jiná, muselo však dojít k nesnadné změně dislokace všech ukrajinských jednotek a institucí, které už nemohly na Krymu pokračovat v činnosti.