Rusko

V neděli se v sedmatřiceti ruských městech konaly demonstrace proti válce. Jistě nikoliv velké, ale stejně to vydalo na 800 zatčených. Režim se opírá o teror proti nesouhlasícím: v Nižním Novgorodu byla včera zatčena dívka, která před sebou mlčky držela PRÁZDNÝ kus papíru.

Není vůbec příjemné recenzovat knihu předčasně zesnulého autora, který mohl vykonat ještě mnoho užitečné práce. V tomto případě se jedná o politologa Oleksandra Nykonorova, který se dožil jen necelých devětatřiceti let. Když se na počátku září roku 2017 vracel s několika kolegy ze sympozia v Polsku, jejich vůz na Volyni havaroval. Zahynuli všichni…

O problémech ruského světa (russkij mir), který má u nás slušný počet obdivovatelů, ať sputnikovců nebo jiných beznadějných existencí, je třeba vědět co nejvíce. Snaha této ideologie o expandování, ohrožující Ukrajinu i Bělarus, se na západní hranici obou zemí samozřejmě nemíní zastavit. Uveřejňujeme tu zajímavou informaci historika, universitního profesora Jiřího Peška, týkající se jazykového aspektu této tematiky.

Sobota 10. srpna byla dnem velkých ruských zážitků: v Moskvě demonstrovalo na 50 000 lidí s hesly typu "Putine, jsi zloděj", ale také "Volby si nedáme ukrást" apod. Byla to největší demonstrace za poslední léta. A co více: Demonstrovalo se od Pitěru po Rostov na Donu či po Brjansk na okraji lesnatého a bažinatého Polesí, u běloruských a ukrajinských hranic. Všude samozřejmě se zásahy brutální policie a "národní gardy".

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny je známo mimo jiné vydáváním překladových knih ze současné ukrajinské literatury. Nejvýrazněji se takto projevilo v roce 2015 u příležitosti Měsíce autorského čtení, tehdy ukrajinského. Dnes recenzovaný sborník obsahuje aspoň jeden text přeložený z ukrajinštiny. Jeho autorkou je lvovská básnířka Halyna Kruk.

Text známého českého historika, profesora Jiřího Peška, byl psán v první srpnový den. Není věnován pouze Ukrajině (úvahy, které jsou jí věnovány, najdete v závěru), ale to je právě dobře – občas nám unikají historické, zeměpisné a jiné souvislosti. Proto jej se svolením autora přetiskujeme na našich stránkách.

V devátém, předposledním dopisu přišla řeč na Krym. Tam už se tehdy události vyvíjely nezadržitelným způsobem směrem k dnešnímu stavu, přestože známé okupační referendum ještě nebylo ohlášeno. Přesto je třeba znovu zdůraznit, že i v Simferopolu se snažil působit proukrajinský a proevropský Majdan. Jeho účastníci, kteří byli na rozdíl od proruských bojůvek neozbrojeni, však o dalším chodu událostí nerozhodovali.

Nejnovější události v rusko-ukrajinských vztazích nutí člověka k přemýšlení i k opakovanému analyzování toho, co sám prožil, jak se naučil vidět a hodnotit dění ve světě. Dřív se tomu říkalo sebezpytování. Tím spíš to platí pro Čechoukrajince (nebo Ukrajinočecha?), který za celý svůj život jen občas vytáhl paty z české kotliny.

Nezávislá Ukrajina se do dnešního dne mohla „pochlubit“ dvěma předsedy vlády, kteří za různých okolností opustili svou zemi a zcela zmizeli z jejího veřejného života. Prvním z nich byl Pavlo Lazarenko, druhým Nikolaj Azarov. První z nich byl odsouzen a uvězněn v USA, druhého přivítalo jako exulanta putinovské Rusko.

Rozsahem skromný slovníček sestavený profesorem Správní akademie Ministerstva vnitra Ruské federace je pozoruhodným příspěvkem k fenoménu korupce v Rusku a ke slovní zásobě, která s ním souvisí.