Majdan viděný pětatřiceti lidmi z umělecké sféry

Kyjevský Majdan z přelomu let 2013 a 2014 je už dávno pojmem. Jeho konkrétní obsah však mimo Ukrajinu poněkud upadá v zapomnění a po více než pěti letech pozbývá dostatečně ostrých kontur. Platí to i v případě České republiky, kde se na dodatečném hodnocení Majdanu podepsalo i hodnocení tehdejších událostí prezidentem Zemanem a jeho předchůdcem Klausem.

Před padesáti lety (XLV). Poslední výlov z pamětí J. Ilnyckého

Naposledy se vracíme k československému segmentu vzpomínek ukrajinského stranického předáka Jurije Ilnyckého. V předešlých dvou pokračováních byly obsaženy údaje o událostech jarních a počátku letních měsíců – až do bezprostředních důsledků vpádu „spojeneckých“ vojsk do Československa.

Před padesáti lety (XLIV). Z pamětí Jurije Ilnyckého (červenec a srpen 1968)

Minule jsme nahlédli do části memoárů někdejšího prvního tajemníka zakarpatských komunistů Jurije Ilnyckého (1924–2016). Dnes převyprávím část jeho vzpomínek na události z letních měsíců roku 1968. Znovu se tak vrátíme do doby příprav sovětské intervence proti Československu i jejích bezprostředních důsledků.

Před padesáti lety (XLIII). Z pamětí Jurije Ilnyckého (leden – červen 1968)

V našem cyklu, věnovaném ukrajinským aspektům roku 1968, zatím nefiguroval jeden ze zajímavých svědků tehdejších událostí. Nebyl z Kyjeva – celý život působil v regionu bezprostředně sousedícím s Československem. V českém prostředí se o někdejším zakarpatském stranickém předákovi Juriji Ilnyckém celkem nic neví.

Před padesáti lety (XXXVIII). Jak viděl Pražské jaro Leonid Pljušč

Už více než půldruhého roku tu po kouscích skládáme mozaiku někdejších ukrajinských pohledů na rok osmašedesátý. Ne všechno se do tohoto cyklu vešlo a navíc zůstává ještě leccos utajeno ve starých svazcích novin a časopisů nebo v kartonech s archivními písemnostmi. Zatím v našem cyklu nezaznělo jedno důležité jméno – Leonid Pljušč.

Úvahy advokáta a politického vězně V. Horbového

Absolvent pražské právnické fakulty z 20. let 20. stol., haličský Ukrajinec dr. Volodymyr Horbovyj, zůstává nejen v českém, ale i v ukrajinském prostředí nepříliš známou postavou. Právě on přitom hájil Stepana Banderu v procesech, které proti němu byly vedeny v Polsku v polovině 30. let. Formálně vykonával v červnu 1941 osm dní funkci ukrajinského premiéra, byť jen v polském Krakově.