Výlety a procházky „ukrajinským Českem“

Nedělního výletu organizovaného ukrajinským velvyslanectvím do čtyř ukrajinských památných míst v prostoru mezi Libercem a Pardubicemi jsem se bohužel zúčastnit nemohl. Ta ale nakonec přispěla aspoň k tomu, že jsem zase jednou začal lovit ve své paměti. Jak to bylo vlastně v mém případě s poznáváním „ukrajinského Česka“?

Program zpřístupnění ukrajinských matrik a jiných pramenů

Ukrajinská genealogie se rozvíjí stejně jako jiné společenské vědy s určitým zpožděním, protože sovětský režim takovýmto oborům nepřál a snažil se maximálně kontrolovat jejich činnost. Také v případě genealogie však můžeme pozorovat od počátku 90. let zřetelný pokrok, který se týká i zpřístupňování důležitých rodopisných pramenů.

Má zkušenost s prací v ukrajinských oblastních archivech

Archivní materiály z dob Sovětského svazu představují pro historiky vděčný materiál. Nahlédnout do utajených dokumentů se pokoušejí mnozí zahraniční badatelé, mezi nimi i Češi. Rozsah zpřístupnění archivních fondů a přístup k badatelům se v jednotlivých postsovětských republikách liší.

Písemná pozůstalost O. Olžyče věnována z Kanady na Ukrajinu

Oleh Olžyč, občanským jménem Kandyba (1907–1944), syn básníka Oleksandra Olese, byl a zůstává znám coby archeolog, publicista a odbojový pracovník, především však jako básník. Podstatnou část života strávil v Praze a Československu, detaily jeho biografie jsou však známy i nadále nedostatečně. Tato situace se nyní může změnit.