Monografie manželů Rychlíkových o Podkarpatské Rusi

Právo č. 302 (29. 12.) v příloze Salon č. 1003 zařadilo do rubriky Výběr Salonu – knihy monografii manželů Rychlíkových o Podkarpatské Rusi. Nepodepsaný  posuzovatel mluví o velice hutném textu – otázkou prý ale je, zda tělo (české) „pociťuje alespoň auru této své amputované /!/ části“. Nebyla ovšem ta část předtím uměle přišita?

Obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu

Alexandra Malachovská rozebírá v Právu č. 293 ze 16. 12. obavy Ukrajiny z možnosti ukončení tranzitu ruského plynu přes její území,  Vedení Ruska má možná právě tuto perspektivu na mysli v souvislosti s plány na výstavbu plynovodů Turkish Stream a Nird Stream 2. Jde o nezanedbatelnou částku dvou miliard dolarů ročně. Nyní je tranzitní systém využit asi ze tří čtvrtin.

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Korupce na Ukrajině v hledáčku Evropského účetního dvora

Značka (mc) upozorňuje v Právu č. 287 z 9. 12. na nespokojenost Evropského účetního dvora s tím, nakolik využití prostředků poskytnutých v posledních devíti letech Ukrajině  pomohlo v úspěšném boji s korupcí. Komentář zmíněné instituce je k tomu silně kritický a v souvislosti s tím Evropský účetní dvůr navrhuje zvýšení tlaku na Kyjev a popř. i zastavení dalších plateb.

O pozici Saakašviliho v Ukrajině

Alexandra Malachovská se ve dvou větších materiálech Práva č. 285 ze 7. 12. věnuje pozici gruzínského exprezidenta Saakašviliho v Ukrajině a také obviněním poslance O. Onyščenka proti ukrajinskému prezidentovi Porošenkovi. Zároveň upozorňuje na značný počet ukrajinských ministrů zahraničního původu, kteří postupně vzdali boj za prosazení reforem v Ukrajině.

Bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny v Černobylu

Lidové noviny vyslaly do Černobylu jako zvláštního zpravodaje Jana Kleslu. Jeho reportáž doplněnou několika fotografiemi otiskly v č. 282 z 3. 12. Důvodem se stalo ukončení instalace „stříbřitého dómu“, tedy nového mohutného sarkofágu, který má zajistit bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny.

Projekt tzv. modrých zaměstnaneckých kart pro osoby z Ukrajiny

„Kvalifikované Ukrajince Česko netáhne“,  konstatují Naďa Adamičková a Marie Koenigová v Právu č. 282 (3. 12.). Projekt tzv. modrých zaměstnaneckých kart pro osoby z Ukrajiny sice umožnil získat více než 1 300 z uvažovaných 3 800 osob, většinou však jde o méně kvalifikované zájemce. Získávání vysokoškoláků prý vázne a uvažovaný počet 500 osob se nepodařilo naplnit ani poté, co byly do této skupiny přiřazeny zdravotní sestry. „Vzdělaní a lépe situovaní Ukrajinci svou zemi opouštět příliš nechtějí“, soudí L.

Ukrajinci žijící v České republice nechtějí do ukrajinské armády

Materiál Jindřicha Gintera z titulní strany Práva z 19. září potvrzuje už dříve reflektovanou skutečnost, že Ukrajinci žijící a podnikající v České republice nemají mnoho chuti nastoupit do ukrajinské armády a nepřebírají tedy raději doporučené zásilky. Nezdá se, že by to svědčilo o nedostatku patriotismu příslušných lidí – jedná se spíše o reakci na specifickou životní situaci, do které se tito Ukrajinci, často ženatí s Češkami, dostali. Zdá se být ostatně pravděpodobné, že evidence těchto osob v ukrajinském státě má řadu mezer.

Zájem o návrat volyňských Čechů

Zájem části Čechů žijících na ukrajinské Volyni o opožděný návrat do země předků se stal znovu objektem zájmu. S pochopením ho reflektuje Petr Pešek ve sloupku Lidových novin z 13. 9. nazvaném Naši Češi. Jak známo, vstoupil i do tohoto děje obvyklým halasným způsobem prezident České republiky a vzbudil tak minimálně větší zájem o celou věc. Názor volyňského repatrianta z r. 1947 Vladimíra Poláka (nar. 1937) zachytil Pavel Marek v Právu z 15. září.

Výsledky putinovské propagandy jsou zřetelné

Výsledky výše putinovské propagandy jsou zřetelné. Pozoruhodným rysem rubriky Z redakční pošty deníku Právo je to, že už nejednou otiskne pod sebou dva texty kriticky zaměřené proti Ukrajině. Tak je tomu i v čísle z 18. září, kde nejprve Jaroslav Kánský konstatuje, že je mu bližší názor pánů Jičínského a Bělohradského (a tedy snad i V. Klause?) na situaci v Ukrajině než názory A. Mitrofanova a J. Pehe. Hned nato Jaromír Línek upozorňuje A. Mitrofanova na to, že nejen v Kyjevě, ale i v Donecku lze v nemocnici nalézt beznohého vojáka, který chce dále bojovat.