Architektura

Po loňském debaklu způsobeném pandemií jsme letos do Oděsy vyrazili a užili si dvanáct velmi zajímavých dní naplněných koupáním, obhlížením památek a muzeí, zkoumáním města i návštěvou slavného divadla a dvěma výlety do okolí. Se svými dojmy se chceme my, účastníci z okruhu redakce tohoto webu, rozdělit s vámi, čtenáři a přáteli.

Pokud se některý Čech vydá při cestě po Ukrajině do Černivců nebo, česky řečeno, do Černovic, většinou v tom bude mít asi prsty slavný architekt a mecenáš Josef Hlávka. Ten totiž věnoval tomuto provinčnímu městu několik let života a tvůrčí energie а pomyslně je tak propojil s českým světem. Tato česká vazba na Černivci neztrácí smysl ani po uplynutí půl druhého století.

Časopis Český lid zůstává od konce 19. století hlavním tiskovým orgánem českého národopisu a folkloristiky. V roce 1931 zde vyšel článek „Starobylé dřevěné kostelíky z Podkarpatské Rusi stěhují se nám po republice.“ Autor, Rudolf Janovský, zde reflektoval situaci, která nastala v důsledku prvních podobných přesunů, uskutečněných na přelomu dvacátých a třicátých let.

Článek obsahuje fotografie staveb vybudovaných na Podkarpatské Rusi pod patronací československé vlády, reprodukované z publikace Technická práce v zemi Podkarpatoruské 1919-1933, vydané k příležitosti celostátního sjezdu spolku československých inženýrů (SIA) v roce 1933 v Užhorodě užhorodským odborem tohoto spolku. Tento krásný sborník (spolu s dalšími dvěma podobnými sborníky SIA z let 1932 a 1935) mám šťastným řízením osudu ve své knihovně.

V souvislosti s nedávným požárem dřevěného chrámu svatého Michala v pražských Kinského sadech přinášíme text našeho čtenáře z jihozápadní Ukrajiny, žijícího už léta v Čechách. Začal se zde zajímat o různé ukrajinské památky a na jaře se rozjel podívat na část dřevěných chrámů, přestěhovaných na české území z jihokarpatského regionu. Zde se dočtete o třech těchto památkách, ale slíbeno máme i pokračování. (red.)

Leninův pomník vládl druhému největšímu městu Ukrajiny od r. 1963 do konce září 2014, kdy byla tato olbřímí skulptura, umístěná na Náměstí svobody, stržena. Dosud úřadujícímu charkovskému primátorovi se to nelíbilo, ale nezbylo mu než se podřídit. Na počátku letošního února se řešilo, jakou náhradní dominantu má náměstí získat.