Moje první cesta na Ukrajinu

Po několikaleté práci na svém rodokmenu jsem dospěla do bodu, kdy se zdálo, že další předky již nenaleznu. Nechala jsem si proto k narozeninám vytisknout variantu obrazu, kterou jsem považovala a definitivní. Mrzelo mě však, že na něm chybí větev celá předků mé milované babičky Bohumily Mrázové. Vzhledem k tomu, že babiččin otec, Nikolaj Kurč, odešel v sedmnácti letech ze své rodné vesnice ležící na dnešním území Ukrajiny bojovat za Rakousko-Uhersko do první světové války, znala jsem jen jména a příjmení jeho rodičů.

Zkušenosti z cest po Ukrajině: Ternopil (Тернопіль)

První místo, které jsem si mohl v Ukrajině pořádně prohlédnout, bylo autobusové nádraží v Ternopilu a jeho okolí. Byl to šok. Díry v silnici jako by se tam přehnala fronta, nepořádek, opilí strejci už, nebo ještě, v šest ráno a smečka polodivokých psů.

Zkušenosti z cest po Ukrajině: Doprava na Ukrajinu

Abyste si dovolenou na Ukrajině užili, musíte si vybrat vhodný způsob dopravy. Kromě lodi a metra jezdí z Čech na Ukrajinu všechny druhy dopravních prostředků včetně vlakového (kombinovaného) spojení, kterému říkám tramvaj.

Vzpomínat na Ukrajinu, uvidět Ukrajinu, cestovat po Ukrajině…

Trvalo dost dlouho, než jsme se rozhodli uvést do života rubriku, která by pojednávala o Ukrajině jinak, než ty ostatní. Chceme v ní využít místopisné a zároveň turistické hledisko – Ukrajina si to určitě zaslouží. Snad bude v budoucnu, jak doufáme, více navštěvována a poznávána. Rádi k tomu aspoň trochu přispějeme.

Slepá i hmatatelná mapa (U)krajiny

Soubor převážně krátkých próz je knižní prvotinou jinak zkušeného televizního publicisty. Přináší pozoruhodná nezkreslená svědectví z různých koutů země, na niž se zpravidla nahlíží předpojatě a poněkud jednotvárně. Na pomyslné mapě se tedy lze překvapivě zblízka seznámit s netušenými a mnohdy bizarními detaily, které bychom v atlasu objevit nemohli.

Z hlubin dávnověku (I): Ukrajina kolébkou moderní Evropy

Autorka tohoto popularizačního článku není archeoložkou, ale nejstarší dějiny Ukrajiny ji výrazně zaujaly. Proto se rozhodla popsat v rozsáhlejším cyklu, jak se vyvíjely od pravěku přes starověk až po raný středověk vztahy obyvatel ukrajinského území k ostatní Evropě, mimo jiné k českým zemím a Slovensku.

Dvojí pražská vzpomínka na Hladomor z roku 1933

Čtvrtá sobota v listopadu, tedy některý den mezi 22. a 28. listopadem, je v Ukrajině věnována od roku 2006 vzpomínce na oběti politicky motivovaného hladomoru z roku 1933. Ten připravil o život několik milionů lidí (přesný počet nikdo nikdy znát nebude), aniž by „veliký Stalin“ hnul brvou. Šlo jen o projev „zostřeného třídního boje“.