Nedávné Masarykovo výročí a jeho ukrajinské souvislosti

Kolem poloviny září bylo v Česku výrazně vzpomínáno 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Poměry po roce 1989 otevřely po téměř půlstoleté přestávce cestu k hlubšímu zkoumání Masarykovy osobnosti a vydávání jeho spisů i korespondence. Je to jistě užitečnější než pěstovat nekritický kult TGM.

Sdílení zkušeností Ukrajiny v oblasti kybernetické bezpečnosti

Konference Kybernetická bezpečnost státu, která se uskuteční 20. září 2017 v aule CEVRO Institutu, Jungmannova 28/17, Praha, je zaměřena na ochranu kritické infrastruktury, na novelu zákona o kybernetické bezpečnosti a na problematiku obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Mimo jiné přinese i jedinečnou příležitost setkat se přímo s předními ukrajinskými odborníky na kybernetickou bezpečnost.

Před 50 lety (II): Poprvé na Ukrajinu, do Karpat

Cestování do SSSR včetně území Ukrajiny bylo v 60. letech 20. století už o něco snadnější než o deset až patnáct let dříve. Pokud se o podobných cestách v tehdejším tisku psalo, pak jistě s adekvátní dávkou sebecenzurování. Dnes už nic podobného při vzpomínání na ty vzdálené časy není nutné – ale co nabídne ta poťouchlá paměť?

Válka na východě Ukrajiny může vyústit v něco daleko horšího

Rozhovor s Kristýnou Zelienkovou, poslankyní PSP ČR a členkou Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Jeho politický výbor vloni schválil návrh rezoluce a Zprávu o politických důsledcích konfliktu na Ukrajině, kterou připravila.

Černobyl není zapomenut ani po jednatřiceti letech

Stěží bychom si dnes dokázali vzpomenout na nějakou konkrétní událost ze světového dění roku 1986, kdyby nebylo výbuchu jednoho z reaktorů atomové elektrárny umístěné poblíž ukrajinského Černobylu. Tato událost vyděsila svět před jednatřiceti lety. Mnoho problémů, které od té doby trápí Ukrajinu i svět, však přetrvává dodnes.

Významné rozhodnutí Europarlamentu: „bezviz“ Ukrajině!

Ukrajinci doufali od počátku r. 2014 v chápavou evropskou reakci na svůj Euromajdan. Cílem jejich snah se stalo mj. odstranění vízové povinnosti při cestách do zemí Evropské unie. V diskusích o této tematice se dokonce začalo používat nové slovo mužského rodu: „bezviz“, tedy cestování bez víz. Ukrajinci se ho dočkali 6. dubna tohoto roku.

Platí tu: Ptáčku zobej, nebo scípni. – Ať se to líbí nebo ne, nutno zobat!

Citát o ptáčkovi zobajícím z ruky zazněl při zasedání československé exilové vlády v Londýnu dne 30. ledna 1945: první část pronesl ministr Majer, druhou jeho kolega Feirabend. Nekomunističtí členové vlády tak komentovali její pozici ve vztahu k sovětskému spojenci. Ač se uvedený citát v dané chvíli týkal československého vztahu k tehdejší polské otázce, měl širší platnost.

Podaří se oživit mezistátní společenství GUAM?

Guam je znám hlavně jako tichomořský ostrov spravovaný Spojenými státy americkými. Méně známou zkratku GUAM nese už skoro dvacet let mezistátní organizace, sdružující v současnosti čtyři postsovětské republiky (Gruzii, Ukrajinu, Ázerbájdžán a Moldovu), status pozorovatelů přijaly Turecko a Lotyšsko.

Ukrajinský turistický potenciál zatím využit minimálně

Na otázku, proč tomu tak je, existují různé odpovědi – ta hlavní by asi zněla: řešení se najde, až skončí válka s Ruskem a země obnoví či v jistém směru konečně získá výrazně stabilnější charakter. Rozpad Sovětského svazu zastihl Ukrajinu nepřipravenou na mnoho nových výzev v oblasti jejího dalšího rozvoje a zprvu postihl negativně i turistickou oblast.

Ukrajinské stopy ve válečné biografii Edvarda Beneše

Odborné edice fotografií, zejména dokumentárních, jsou dodnes určitou zvláštností. Často zajímavě doplňují dokumentaci života významných osobností. Platí to i v případě Edvarda Beneše, jak ukázalo zpřístupnění části bohatého fotografického materiálu, který dokládá šest a půl neklidných a osudových roků v životě prezidenta Beneše.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer