Útěk ukrajinského jazykovědce z Prahy na jaře r. 1945

Také letošní výročí ukončení druhé světové války v Evropě nás přivádí k úvahám o tom, jak přelom dubna a května roku 1945 poznamenal česko-ukrajinské vztahy. Z Prahy tehdy odešla poměrně velká skupina Ukrajinců. Někteří z emigrantů sice získali ve 30. letech 20. století československé občanství, nikdo si však nemohl být jistý s ohledem na sovětský výklad mezinárodního práva, že bude tato okolnost respektována.

Čtyři etapy ukrajinského útěku do českých zemí (1914–1944)

Od sklonku února, tedy už přes dva měsíce, jsme konfrontováni s novou skutečností spoluvytvářející česko-ukrajinské vztahy. V důsledku ruského vpádu na Ukrajinu nastal rychlý a masový příchod uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí, do České republiky. Počet takovýchto „národních hostů“ už překročil třísettisícovou hranici a není vyloučeno, že se dále zvýší – vše závisí na dalším vývoji vojenské situace.

Vízum za účelem strpění a situace ukrajinských uprchlíků

Integrační politika České republiky zaznamenala v poslední době značné proměny. Ukrajinští uprchlíci sice mohou navštívit centrum asistenční pomoci a dostat vízum za účelem strpění svého pobytu, dále zdravotní pojištění a třeba i ubytování, ale to vše nemusí zaručovat úspěšné začlenění.

„Ať žije Ukrajina!“ (Berlínská stať J. V. Friče z roku 1868)

Básník a publicista Josef Václav Frič (1829–1891) byl velmi pozoruhodnou postavou českého politického i literárního života 19. století. Účastnil se aktivně revolučních událostí let 1848 a 1849, pykal za to jako politický vězeň, a poté se pokoušel bojovat za českou samostatnost v západoevropském exilu. Teprve v závěru života se mohl vrátit do Prahy a ještě se bezprostředně zapojit do českého národního úsilí.

Naše druhé pětileté výročí (Ve znamení FB stránek)

Dnes si můžeme připomenout, že před pěti lety, počátkem dubna roku 2017, jsme zřídili facebookové stránky My a Ukrajina a skupinu téhož jména. Nejsem mediálním odborníkem, ale pokusím se přesto aspoň v hrubých rysech nastínit, jak jsme vnímali vývoj stránek i skupiny.

Jedno město za mnohé: proukrajinský Mělník 3. 3. 2022

Reálné nebezpečí hrozící Ukrajině ze strany jejího východního souseda bylo vnímáno už ve dnech před začátkem Putinova vpádu. Některá česká města nebo instituce projevily Ukrajině sympatii aspoň vyvěšením modrožlutých vlajek. Po 24. únoru podobných případů přibývalo ve stále rostoucí míře a začalo horečné hledání nejlepších možných podob, jak pomoci Ukrajině.

Třicet let česko(slovensko)-ukrajinských diplomatických vztahů

Vloni jsme se pokusili vrátit prostřednictvím krátkého cyklu k událostem roku 1991, které zásadním způsobem ovlivnily tehdejší československo-sovětské vztahy. Poměrně rychle se z nich začaly vydělovat jako samostatné položky vztahy k jednotlivým republikám zanikajícího SSSR. Ukrajina nebyla samozřejmě výjimkou – naopak, stála v čele tohoto procesu.

Návraty do roku 1991 (7). Český postoj: vítání, váhání nebo obavy

Rok, o kterém jsme tu několikrát psali, byl z hlediska tehdy dokonávajícího Sovětského svazu mezníkem značně důležitým. Pro obyvatele neruských republik moskevské říše byl neméně důležitý než rok 1989 pro lidi z různých zemí střední Evropy. V obou případech se jednalo o jakési „roky za staletí.“ Ty se v dějinách vyskytnou jen výjimečně, ale tím více proměňují nezměnitelným způsobem tvář světa.

Návraty do roku 1991 (4). Počátky československo-ukrajinských mezistátních vztahů

Dnes vnímáme česko-ukrajinské diplomatické vztahy jako běžnou věc. Kdysi byly ale skryty v nezřetelné podobě v rámci vztahů československo-sovětských. Situace se začala měnit od počátku r. 1991. Sílily trendy směřující k rozpadu SSSR na menší státní celky. Možnost takového vývoje se rýsovala i v případě Československa, které však mělo před sebou o něco delší život – ještě necelé dva roky. Přibližoval se také rozpad Jugoslávie…

Náčrt dějin volyňských Čechů a mnoho otázek kolem

V českém prostředí je označení Volyň poměrně známé, ne vždy je však spojeno s konkrétní zeměpisnou a historickou představou. Tento stav se snaží už třicet let měnit Svaz Čechů z Volyně a jejich přátel. Využívá k tomu svůj spolkový věstník a vydal také řadu knižních publikací. K nim patří i popularizační brožura ing. J. Hofmana sepsaná počátkem devadesátých let.