Návraty do roku 1991 (4). Počátky československo-ukrajinských mezistátních vztahů

Dnes vnímáme česko-ukrajinské diplomatické vztahy jako běžnou věc. Kdysi byly ale skryty v nezřetelné podobě v rámci vztahů československo-sovětských. Situace se začala měnit od počátku r. 1991. Sílily trendy směřující k rozpadu SSSR na menší státní celky. Možnost takového vývoje se rýsovala i v případě Československa, které však mělo před sebou o něco delší život – ještě necelé dva roky. Přibližoval se také rozpad Jugoslávie…

Náčrt dějin volyňských Čechů a mnoho otázek kolem

V českém prostředí je označení Volyň poměrně známé, ne vždy je však spojeno s konkrétní zeměpisnou a historickou představou. Tento stav se snaží už třicet let měnit Svaz Čechů z Volyně a jejich přátel. Využívá k tomu svůj spolkový věstník a vydal také řadu knižních publikací. K nim patří i popularizační brožura ing. J. Hofmana sepsaná počátkem devadesátých let.

Z listáře Františka Řehoře (15)

Je tomu právě rok, co jsme zde začali zájemce seznamovat s neobvyklým, opravdu česko-ukrajinským životem Františka Řehoře. Vesnický hoch z východních Čech a absolvent královéhradecké reálky odešel s rodinou krátce po absolutoriu do východní Haliče. Zde se začal aktivně zajímat o život ukrajinských venkovanů i o tvář celé této korunní země.

Zahajujeme čtvrtý rok života našich stránek

V osmý den ledna míjejí tři roky od chvíle, kdy jsme tyto stránky poslali do česko-ukrajinského světa, k českým i ukrajinským uživatelům. Tento příspěvek nemá být ale vzpomínkový ani bilanční. Jeho úkolem je naopak upozornit, k čemu se v letošním roce chystáme a jaké cykly či jednotlivé příspěvky připravujeme.

Ukrajina kolem nás – před pěti lety, ale také dnes

Nedávno jsem vzpomínal na rozesílání dopisů o Ukrajině v době Majdanu od sklonku ledna do poloviny března roku 2014. Brzy se ukázalo, že nedokážou postihnout měnící se ukrajinskou realitu v dostatečné šíři a že tedy nemohou splnit předpokládanou funkci. Bylo třeba vymyslet něco jiného.

Ukrajinsko-české Chto je chto (Who is who): první pokus

Způsob, jakým vnímá Ukrajince i jejich zemi řada Čechů i Češek, sledujeme dlouho a s pramalým potěšením. Pro mnohé z nás se stal téměř stálou bolavou zkušeností – léčit bychom se však neměli my, ale právě ti druzí. Jediný, zaručeně účinný a rychle působící lék ovšem sotva existuje a terapie může být uplatňována jen pomalu a trpělivě…

Praha opět místem setkání ukrajinistů

Druhý ročník Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze hostily ve dnech 10. až 11. listopadu 2018 prostory pražské Filozofické fakulty UK. Akce byla věnována stoletému výročí zahájení činnosti diplomatické mise Ukrajinské lidové republiky v Praze a přednesené příspěvky se týkaly hlavně česko-ukrajinských vztahů.

Dvě delegace Ukrajinského státu v Praze počátkem září roku 1918 (Ukrajinskému velvyslanci v ČR Jevhenu Perebyjnisovi k životnímu jubileu)

Historie ukrajinského velvyslanectví v České republice je stará 25 let, jako samotná „počeskoslovenská“ Česká republika. Zdvojnásobení tohoto počtu představuje životní jubileum ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise. A násobíme-li toto číslo ještě dvěma, jsme u letošního kulatého výročí Československa, ale nejen u něj…

Maksym Slavinskyj – první ukrajinský velvyslanec v ČSR

Letos je tomu právě čtvrt století od doby, kdy začal pracovat v Praze ve velmi stísněných podmínkách první velvyslanec Ukrajiny, která zvolila svou cestu z trosek Sovětského svazu. Zároveň však vzpomínáme i jiného výročí: před 150 lety se v kyjevském regionu narodil muž, který se stal ukrajinským představitelem v Československu už v roce 1919.

Před 50 lety (XXII): Panorama české kultury v časopise Duklja

Srpen 1968 přivedl na svět ještě jednu tiskovinu, kterou připravili čeští a slovenští Ukrajinci. Jednalo se o zvláštní číslo literárně-publicistického časopisu Duklja, který vycházel v Prešově od roku 1953 nejprve v ukrajinštině a ruštině a posléze už jen ukrajinsky. Díky šťastně organizované redakční práci nabyla Duklja koncem 60. let zjevně nadregionálního významu.