Prozaička N. Koroleva: mezi Španělskem, Ukrajinou a Mělníkem

Vývoj ukrajinské emigrační literatury je už v hlavních rysech zpracován. Výklad o jedné z jejích protagonistek, Nataleně Korolivové (1888–1966), však dodnes vyvolává mnoho nejistot. Její životní osudy lze označit za nevšední či přímo neuvěřitelné, její prózy pak působí v ukrajinském kontextu netradičně a překvapivě. Tato autorka se očividně vymyká běžné představě „zprůměrovaných“ životních osudů svých vrstevníků.

Před 50 lety (V): Co se skrývalo za novou zkratkou SKVU

Před půlstoletím byly ukrajinské reálie v českém prostředí známy nepochybně méně než dnes. Navíc se nedalo mluvit o výraznějším zastoupení aktuální politické problematiky. O tehdejším, už výrazně pronásledovaném disentu většina Čechů nevěděla a jinak se v Ukrajině jakoby nic nedělo kromě oslav půlstoletí od vítězství říjnové revoluce. Také rozsah a aktivity ukrajinského exilu v západním světě zůstaly známy minimálně.

Před 50 lety (IV): Expo 67 v Montrealu a Ukrajina

Koncem října 1967 skončila po půlročním trvání jedna z významných světových výstav 20. století. Podobné akce vždy sloužily k vnější reprezentaci jak hostitelské země, tak jednotlivých států a nepostrádaly ani politický aspekt. Místem konání se v roce 1967 stalo největší město frankofonní části Kanady, Montreal.

V Mnichově na konci září, nikoli na Oktoberfestu

Hlavní město Bavorska stojí za návštěvu, a to ne jedinou. Jaké zajímavosti či požitky tam bude přednostně vyhledávat „prostý turista“, si netroufnu odhadnout. V tyto a nejbližší týdny zaujme nejspíše první místo pomyslného žebříčku známý Oktoberfest, ten mne však do Mnichova nepřilákal.

Ukrajinci pod „piňorami“ v mythické Branzolii

Zkoumání historie a současnosti ukrajinské diaspory se stává značně oblíbeným tématem ukrajinské historiografie a etnografie. Platí to i v případě tak exotické země, jakou je Brazílie. Ukrajinské vystěhovalectví do jihovýchodní části tohoto obrovského jihoamerického státu začalo téměř přesně před 125 lety.

Máchův „Máj“ a Ukrajinci

První květnový den je u nás tradičně spojen se vzpomínkou na krátký, ale rušný život Karla Hynka Máchy a na jeho vrcholnou básnickou skladbu. „Máj“, který autor vytvořil a vydal na sklonku života, hledal cestu k ukrajinskému čtenáři poměrně dlouho. Jeho úplný překlad byl vydán až koncem 20. století.

Bohdan Bojčuk – newyorský básník z Ukrajiny

Ukrajinská věda a kultura jakoby měly od doby po první světové válce, tedy už skoro sto let, dvě křídla. Jedno bylo bezprostředně spjato s Ukrajinou, druhé s ukrajinskou diasporou, která byla aktivní na většině kontinentů, ale hlavně v západní Evropě a severní Americe. Za první republiky hrála v jejím rámci výraznou roli Praha, v druhé polovině 20. století ji nahradila úplně jiná centra, mimo jiné New York.

Pokus o slovník ruských a ukrajinských lékařů Česka a Slovenska

Zkoumání ruské a ukrajinské emigrace za první republiky a v protektorátu i slovenském státu pokračuje. Novou pomůckou pro dílčí oblast lékařství a zdravotnictví se měla stát encyklopedická příručka informující o osobnostech. Bohužel jde o dílo šité horkou jehlou, nekoncepční a obsahově značně neúplné.

Ukrajinka kanadskou ministryní zahraničí

V Kanadě je ukrajinská etnická skupina snad početnější a vlivnější než v kterékoli jiné zemi. Kořeny tohoto stavu sahají do závěru 19. století, ale výrazného politického a hospodářského vlivu se kanadští Ukrajinci domohli až v meziválečném období. Tento stav přetrvával po několik dalších generací až do současnosti. Výrazným dokladem se stalo 10. ledna jmenování Chrysti Freelandové-Chomjakové ministryní zahraničí.