Dva další básníci ukrajinské Pražské školy v češtině

Už skoro dvacet let vycházejí drobné překladové výbory z tvorby ukrajinských básníků, jejichž seskupení je tradičně nazýváno Pražskou básnickou školou. Vytrvalá snaha o prezentaci této etapy česko-ukrajinských literárních (ale i jinak definovatelných) vztahů za první republiky zasluhuje uznání. Po osmileté přestávce můžeme přivítat další pokus.

Woodrow Wilson, Ukrajinský den v USA a Sinclair Lewis

V době, kdy Ukrajinci začali usilovat o plnou míru své národní a státní svébytnosti, bylo potřeba rozšířit povědomí o Ukrajině v bližším i vzdálenějším světě. Platilo to stejně uprostřed Evropy, jako na jiných kontinentech. Mnohde, např. v severní Americe, mohly tuto snahu podpořit ukrajinské vystěhovalecké komunity.

Čí syn byl fotograf Taras Kuščynskyj?

Fotografie Tarase Kuščynského zná v českém prostředí kdekdo a kdysi je znal snad každý. Letos v prosinci uplyne už 35 let od smrti tohoto významného představitele oboru umělecké fotografie. Stále však víme velmi málo o jeho životě a vztahu k zemi jeho předků.

Před 50 lety (XII): Ukrajinci na lidskoprávní konferenci v Íránu

Pojem teheránská konference je běžně spojován s dlouhým a velmi důležitým jednáním čelných představitelů tří protihitlerovských mocností v roce 1943. O čtvrt století později, na jaře roku 1968, se v íránské metropoli konala jiná, počtem účastníků podstatně větší mezinárodní konference. Zabývala se problematikou lidských práv.

Královské či královnino překvapení na Mělníce

Město vévodící soutoku Vltavy a Labe patřilo odedávna mezi věnná města, dlouhodobě tedy patřilo českým královnám. Můžeme proto hledat určitou symboliku v tom, že jednou z představitelek meziválečného kulturního života této lokality se stala spisovatelka s příjmením vpravdě královským.

Prozaička N. Koroleva: mezi Španělskem, Ukrajinou a Mělníkem

Vývoj ukrajinské emigrační literatury je už v hlavních rysech zpracován. Výklad o jedné z jejích protagonistek, Nataleně Korolivové (1888–1966), však dodnes vyvolává mnoho nejistot. Její životní osudy lze označit za nevšední či přímo neuvěřitelné, její prózy pak působí v ukrajinském kontextu netradičně a překvapivě. Tato autorka se očividně vymyká běžné představě „zprůměrovaných“ životních osudů svých vrstevníků.

Před 50 lety (V): Co se skrývalo za novou zkratkou SKVU

Před půlstoletím byly ukrajinské reálie v českém prostředí známy nepochybně méně než dnes. Navíc se nedalo mluvit o výraznějším zastoupení aktuální politické problematiky. O tehdejším, už výrazně pronásledovaném disentu většina Čechů nevěděla a jinak se v Ukrajině jakoby nic nedělo kromě oslav půlstoletí od vítězství říjnové revoluce. Také rozsah a aktivity ukrajinského exilu v západním světě zůstaly známy minimálně.

Před 50 lety (IV): Expo 67 v Montrealu a Ukrajina

Koncem října 1967 skončila po půlročním trvání jedna z významných světových výstav 20. století. Podobné akce vždy sloužily k vnější reprezentaci jak hostitelské země, tak jednotlivých států a nepostrádaly ani politický aspekt. Místem konání se v roce 1967 stalo největší město frankofonní části Kanady, Montreal.

V Mnichově na konci září, nikoli na Oktoberfestu

Hlavní město Bavorska stojí za návštěvu, a to ne jedinou. Jaké zajímavosti či požitky tam bude přednostně vyhledávat „prostý turista“, si netroufnu odhadnout. V tyto a nejbližší týdny zaujme nejspíše první místo pomyslného žebříčku známý Oktoberfest, ten mne však do Mnichova nepřilákal.

Ukrajinci pod „piňorami“ v mythické Branzolii

Zkoumání historie a současnosti ukrajinské diaspory se stává značně oblíbeným tématem ukrajinské historiografie a etnografie. Platí to i v případě tak exotické země, jakou je Brazílie. Ukrajinské vystěhovalectví do jihovýchodní části tohoto obrovského jihoamerického státu začalo téměř přesně před 125 lety.