Lesja Ukrajinka, její nejbližší a Praha (II. 1903–1911)

O ukrajinsko-pražském literárním místopisu počátku 20. století víme zatím jen málo. Vztah Lesji Ukrajinky k Praze vnáší do této tematiky specifické prvky. Několik dní z jara roku 1903, kdy Lesja se sestrou Oksanou navštívily Prahu, bylo zdánlivě jen epizodou. Bohatý archiv rodiny Kosačů, ze které Lesja vzešla, však naznačuje opak.

Lesja Ukrajinka, její nejbližší a Praha (I. 1901–1903)

Může se zdát, že vyobrazení tzv. Druhé pražské defenestrace z května 1618, které jsem k článku připojil, je v rozporu s jeho názvem. Text této drobničky však vysvětlí smysl zařazení zmíněné ilustrace: vzpomínka na defenestraci patřila k návštěvě Lesji Ukrajinky v Praze. Vztahu ukrajinské básnířky a autorky divadelních her k české metropoli vzpomeneme postupně ve dvou článcích.

Cesta za třemi dřevěnými chrámy přestěhovanými z Karpat

V souvislosti s nedávným požárem dřevěného chrámu svatého Michala v pražských Kinského sadech přinášíme text našeho čtenáře z jihozápadní Ukrajiny, žijícího už léta v Čechách. Začal se zde zajímat o různé ukrajinské památky a na jaře se rozjel podívat na část dřevěných chrámů, přestěhovaných na české území z jihokarpatského regionu. Zde se dočtete o třech těchto památkách, ale slíbeno máme i pokračování. (red.)

Smutný osud (ale snad ne konec) pražské cerkve z Ukrajiny

Ve sváteční den 28. října vznikl z dosud neznámých příčin požár, který vážně poškodil zajímavou, byť nikoli původní pražskou památku. Dřevěný chrám sv. Michala vznikl na území dnešní Zakarpatské oblasti a patřil do skupiny šesti podobných památek, které v meziválečné době „přesídlily“ z nejvýchodnější části republiky do Čech a na Moravu.

Vykročení do nového školního roku

V sobotu 12. září se malí Ukrajinci a jejich rodiče, kteří žijí v Praze, sešli na nádvoří ukrajinské sobotní školy Erudyt na Starém Městě pražském. Konala se zde tradiční oslava začátku nového školního roku. Zahájena byla slavnostním nástupem nových prvňáků  a provedením hymny Ukrajiny.

Z listáře Františka Řehoře (12)

Vyprávění v rámci tohoto cyklu postupovalo většinou chronologickým způsobem, kterému zůstaneme věrni i tentokrát. Toto pokračování nás dovede už ke konci Řehořova života. Našly se v něm chvíle radostné a optimisticky vyznívající, postupně však nad nimi převládly momenty neradostné nebo přímo strastiplné. Ty už zcela jasně dominovaly letům 1897–1899.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (3)

Vzpomínka Natalji Narižné na jeden ze skupinových odjezdů Ukrajinců z Prahy do Bavorska, kterou jsme otiskli minule, vzbuzuje mnoho otázek. Nevíme, jak byly takové evakuační železniční transporty organizovány, jaký měly vztah k běžnému jízdnímu řádu, kdo všechno tímto způsobem na západ unikal a kolik musel za dopravu zaplatit.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (2)

Exodus, neboli „vyjití Židů z Egypta“, je barvitě popsán v jedné z knih Starého zákona. V ruštině i v ukrajinštině se pro tuto dávnou událost používá archaického termínu „ischod“. Existuje ale také slovní spojení „velykyj ischod“, používané v souvislosti s událostmi jiných historických obdobích.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (1)

Tři čtvrti století jsou jedním z mezníků, který nutí vracet se zpátky do doby, která má už velmi málo pamětníků a kterou moje generace poznala v lepším případě z jejich vyprávění. Událostí z jarních měsíců roku 1945 je v posledních týdnech vzpomínáno v českém prostředí poměrně často.

Pohled do historie Občanského fóra Ukrajinců (2): Činnost

Program Občanského fóra Ukrajinců je datován dnem 19. prosince 1989. Dnes se k tomuto dokumentu ještě jednou vracíme. Je třeba pokusit se o zhodnocení, zda a jak se podařilo cíle nově zakládané ukrajinské organizace naplnit. Tehdy se jednalo o organizaci jedinou, kdežto dnes jich funguje v důsledku nárůstu počtu českých Ukrajinců bezpočet.