Z listáře Františka Řehoře (12)

Vyprávění v rámci tohoto cyklu postupovalo většinou chronologickým způsobem, kterému zůstaneme věrni i tentokrát. Toto pokračování nás dovede už ke konci Řehořova života. Našly se v něm chvíle radostné a optimisticky vyznívající, postupně však nad nimi převládly momenty neradostné nebo přímo strastiplné. Ty už zcela jasně dominovaly letům 1897–1899.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (3)

Vzpomínka Natalji Narižné na jeden ze skupinových odjezdů Ukrajinců z Prahy do Bavorska, kterou jsme otiskli minule, vzbuzuje mnoho otázek. Nevíme, jak byly takové evakuační železniční transporty organizovány, jaký měly vztah k běžnému jízdnímu řádu, kdo všechno tímto způsobem na západ unikal a kolik musel za dopravu zaplatit.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (2)

Exodus, neboli „vyjití Židů z Egypta“, je barvitě popsán v jedné z knih Starého zákona. V ruštině i v ukrajinštině se pro tuto dávnou událost používá archaického termínu „ischod“. Existuje ale také slovní spojení „velykyj ischod“, používané v souvislosti s událostmi jiných historických obdobích.

Z Prahy do Bavorska: Ukrajinci na jaře roku 1945 (1)

Tři čtvrti století jsou jedním z mezníků, který nutí vracet se zpátky do doby, která má už velmi málo pamětníků a kterou moje generace poznala v lepším případě z jejich vyprávění. Událostí z jarních měsíců roku 1945 je v posledních týdnech vzpomínáno v českém prostředí poměrně často.

Pohled do historie Občanského fóra Ukrajinců (2): Činnost

Program Občanského fóra Ukrajinců je datován dnem 19. prosince 1989. Dnes se k tomuto dokumentu ještě jednou vracíme. Je třeba pokusit se o zhodnocení, zda a jak se podařilo cíle nově zakládané ukrajinské organizace naplnit. Tehdy se jednalo o organizaci jedinou, kdežto dnes jich funguje v důsledku nárůstu počtu českých Ukrajinců bezpočet.

Před 50 lety (LII): Marná naděje jménem UKOS

Zkratka UKOS dnes nikomu nic neřekne, v letech 1968 a 1969 však symbolizovala naděje českých Ukrajinců na zlepšení situace této minority v souvislosti s krátkodobými možnostmi Pražského jara ´68. Celostátní vývoj po srpnu 1968 vedl nakonec k tomu, že tento spolek Ukrajinců žijících v českém prostředí nebyl úředně povolen.

Genesis: současní ukrajinští umělci na týden v Tančícím domě

V posledních letech bylo možno v Praze navštívit několik výstav, které dokumentovaly tvorbu současných ukrajinských výtvarníků. Nyní přišla řada na kolektivní výstavu skupiny umělců, která mohla po jeden týden vystavovat v Tančícím domě na nábřeží u novoměstského Jiráskova náměstí. Pražským zájemcům se tak naskytla možnost posoudit různé podoby směřování současné ukrajinské tvorby.

Do šestého roku Pražského majdanu

V neděli 15. září se na Staroměstském náměstí sešly asi tři desítky lidí, aby vzpomněly jednoho pražského výročí spojeného s Ukrajinou – pátého výročí vzniku Pražského majdanu. Uvedené sousloví poměrně srozumitelně odkazuje na nedávné ukrajinské reálie, díky kterým získalo obecně užívané slovo „majdan“ docela nové vyznění, zatlačující jeho původní významy.

Ukrajinské knihy a knižní ilustrace k vidění v Praze

Aktivity letošního pražského jara, související s Ukrajinou, kulminovaly před polovinou května. V několika dnech se sešly akce v rámci uznávaného festivalu Svět knihy, první koncert obnoveného sboru, jdoucího ve stopách Ukrajinské republikánské či republikové kapely, a promítnutí dvou ukrajinských dokumentárních filmů.

Barrandovské náměstí a Praha očima ukrajinského básníka

Osmatřicetiletý Oleh Kocarev si už v Ukrajině udělal jméno nejen jako básník i prozaik, ale i jako odborník, který se snaží postihnout moderní zákruty vývoje ukrajinské poezie. V Brně mu vyšla překladová knížka před čtyřmi lety, teď přibyla druhá. Vydaná byla pražskou Městskou knihovnou a souvisí s autorovým předloňským pobytem.