Oleh Sencov

Filmovému režiséru a spisovateli Olehu Sencovovi bude letos v červenci pětačtyřicet. Jeho nerovný zápas s ruským represivním systémem a prezidentem Putinem sledovali v létě roku 2014 lidé v mnoha zemích. Větší pozornost však tehdy asi přece jen vzbuzovalo fotbalové mistrovství světa, které Rusko s velkou pompou pořádalo. Mimochodem, lhostejný k němu nezůstal ani hladovějící Sencov.

Krátké ohlédnutí za panelovou diskusí, která se uskutečnila začátkem srpna po promítání filmu Ruský stát versus Oleg Sencov v kině Světozor. Jakou zprávu posílá Sencovova hladovka občanům Česka, zmůže jednotlivec vůbec něco proti totalitě či jak se dělá propaganda?

Festival Jeden svět, konaný od r. 1999, dospěl letos na prahu jara ke svému 19. ročníku. Tentokrát nabídl, soudě podle objemného katalogu, 121 filmů (přihlášeny jich byly skoro dvě tisícovky). Nezbytnost jejich předběžného „prosívání“ se týká i dokumentů o Ukrajině. Těch vybraných a promítnutých se bude věnovat následující text.

Letošní filmový festival Berlinale upozornil znovu na osud ukrajinského režiséra Oleha Sencova. Ten byl v r. 2014 zatčen a o rok později odsouzen ruským vojenským soudem za údajný terorismus ke dvaceti letům odnětí svobody ve věznici s přísným režimem. Trest vykonává v Jakutsku – asi proto, aby to bylo co nejdál od Krymu a Ukrajiny.