Z hlubin dávnověku (XX): Vandalové a Alani v evropských dějinách

V minulých dílech jsme probírali západní skupinu germánských kmenů souhrnně nazývanou Polabští Germáni, kam patří i naši Markomani a Kvádové. Dnes postoupíme dále k východu, k etnikům, která expandovala na území původně patřící kmenovému svazu Lugiů. Vynecháme Burgundy, kteří nakonec skončili v dnešní Francii, a soustředíme se na dva kmeny Vandalů – Silingy a Hasdingy - a hlavně na jejich spojence – sarmatské Alany.

Z hlubin dávnověku (XIX): Záhadná kultura przeworská

Minule jsme hovořili o západních, polabských Germánech a jejich kontaktech se sarmatskými kmeny. Dnes se posuneme dále na východ, ke kmenům, které antičtí autoři umísťují mezi horní toky Odry a Visly. Zmiňují zejména Lugie a Vandaly. Prakticky na celém tomto území nacházejí archeologové kulturu, kterou podle prvního naleziště označují jako przeworskou. V době svého největšího rozsahu se dotýkala na jedné straně markomansko-kvádské říše na našem území a na druhé straně sarmatských a dáckých teritorií v dnešní západní Ukrajině a Transylvánii.

Ukrajinci? Češi? Něco mezi? Nebo ani jedno?

Lidí, kteří se narodili na Ukrajině, ale už docela dlouho žijí v Česku, je spoustu. Ukrajinci jsou u nás největší národnostní minoritou, počet jen těch legálně a dlouhodobě žijících v Česku je kolem 150 000. Z pohledu sociálních věd (historie nebo sociologie) nemusí být ale situace tak jednoduchá jako v tabulkách Českého statistického úřadu.

Z hlubin dávnověku (XVIII): Germáni a Sarmaté – první kontakt

Ještě za mého mládí byla germánská epocha našich dějin prezentována asi tímto způsobem: Až do přelomu letopočtu u nás kvetla keltská kultura, ale pak přišli zlí Markomani vedení Marobudem, vyhnali hodné Kelty a usadili se v Čechách, zatímco jejich příbuzní Kvádové obsadili Moravu (odkud a kdy přišli Kvádové, se neřeší). Dvacet let nato byl Marobud potupně vyhnán, pak ještě vládl na Moravě nějaký „rex Quadis datus“ a potom je tu jen sem tam nějaká germánská zemljanka až do 6. století, kdy dorazili Slované. V rámci světových dějin jsme se ještě učili o jakýchsi Ostrogótech a Vizigótech, kteří spolu s Huny přitrhli od východu k hranicím římského impéria a nakonec je zničili. Ve skutečnosti tato germánská epizoda, skrytá pod názvem „doba římská“ a „doba stěhování národů“, trvala asi půl tisíciletí a věci byly, jak už to bývá, mnohem složitější. A taky zajímavější.

Výstava ukrajinských krojů ještě jednou

Výstava fotografií na Kampě, o které před několika dny psal autor se zkratkou -boz-, představuje kroje z 19. a 20. století. Avšak kořeny mnoha vzorů a zdobných prvků sahají daleko hlouběji do historie. Díky tradici se motivy předávaly z generace na generaci po řadu staletí. U některých z nich lze doložit i rozšíření po velké části eurasijské oblasti.

Štítky

O holodomoru v českém Senátu

Českým Ukrajincům se občas stane, že musí vyslechnout z české strany nechápavý dotaz typu „Co máte pořád s tou ukrajinštinou?“ Snadno by ale mohlo přijít na pořad dne obdobný dotaz, týkající se nikoli oblasti jazyka, ale historie: „Co máte pořád s tím hladomorem?“ Zatím jsem žádný podobný dotaz nezaregistroval, ale kdo ví?

Z hlubin dávnověku (XIII): Sarmatský odkaz v nás aneb „Dejte vejce malovaný“

V prvních staletích našeho letopočtu indoíránská etnika, označovaná souhrnně jako „skytsko-sarmatské kmeny“ expandovala z Černomoří do lesostepní oblasti mezi středním Dněpru a Dněstrem, kde probíhala etnogeneze Slovanů. Gótský historik Jordanes hovoří v souvislosti se Slovany o kmenech Sklavinů a Antů, přičemž Antové jsou dnes považováni za íránské etnikum z jihozápadní Ukrajiny, které se časem poslovanštilo. Část historiků zastává názor o íránském původu Chorvatů a Doudlebů. Íránské kmeny na jedné straně převzaly od Slovanů jazyk, na druhé straně předaly Slovanům řadu svých zvyků a náboženských představ.

Ukrajinská povstalecká armáda varuje před kolaborací s Němci

Jsme sice teprve na počátku letošního roku, ale čeští (a moravští) komunisté poctivě sloužící svým východním pánům už stačili vyprodukovat mnoho dezinformací. Ze všech sil se navážejí do „banderovců“, o kterých sice mnoho mluví, ale pramálo vědí. Hlavně asi to, co jim kdysi sepsal jeden z jejich idolů – diplomaticko-vědecký velikán Bohuslav Chňoupek.

Z hlubin dávnověku XI: Amazonky, štítonošky a dívčí válka

V minulém článku o bojovné královně Tomyris jsme se dotkli zajímavého tématu, typického pro kultury stepních nomádů 5. - 3. století před naším letopočtem: otázky žen-válečnic.  Řekové jimi byli doslova fascinováni, jak dokazují obšírná vyprávění v mytologii, množství sochařských děl i maleb na keramice. Také v keltských, germánských i našich pověstech jsou zmínky o ženách ve zbroji. Byly to opravdu jen výplody fantazie?

Leták Ukrajinské povstalecké armády Čechům z roku 1943

Musí se to opakovat stále znovu. Dodnes jsou šířeny naprosto zavádějící a zkreslené zprávy o vztahu tzv. banderovců, lépe řečeno Ukrajinské povstalecké armády, k Čechům, kteří žili za druhé světové války na území Ukrajiny. Ať je tvůrcem či papouškovatelem těchto zpráv kdokoli, snaží se jimi poškodit současné i budoucí česko-ukrajinské vztahy.