Nedávné Masarykovo výročí a jeho ukrajinské souvislosti

Kolem poloviny září bylo v Česku výrazně vzpomínáno 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta. Poměry po roce 1989 otevřely po téměř půlstoleté přestávce cestu k hlubšímu zkoumání Masarykovy osobnosti a vydávání jeho spisů i korespondence. Je to jistě užitečnější než pěstovat nekritický kult TGM.

Příjezd T. G. Masaryka do Kyjeva právě před sto lety

V červenci roku 1917 žili Češi v revolučním Rusku i v té části Ukrajiny, která k němu zůstávala přivtělena, pod dojmem nečekaného úspěchu československých vojenských jednotek v bitvě u Zborova i propadu nadějí, které s ním byly spojovány. Legionáři museli kvůli rozkladu jednotek ruské armády znovu ustoupit zpět.

Ukrajina u Masaryka a osmi jeho nástupců

Sedmý březen byl dnem narození T. G. Masaryka, který stál nejdéle v čele Československa. Téma Masaryk a Ukrajina není nové – vyšly o něm monografie i sborníky, téma ale nejspíše ještě nebylo historiky zcela detailně vysvětleno. Horší nebo často zcela nulovou bilanci měla v souvislosti s touto zemí většina jeho nástupců.

Vzývání Ševčenka a Masaryka – a co dál?

„Vzájemná úcta a pocit důstojnosti spojují dva slovanské národy. Češi vždy cítili vzájemnost (sounáležitost) s Ukrajinci, protože po tisíce let /!/ vztahů mezi námi nebyly násilné střety nebo konflikty,“ píše autorka a redaktorka v úvodu knížky, kterým by nepochybně ráda tuto vizi prohloubila.

Publicista z Prešovska o aktuální ukrajinské problematice

Autor patří k ukrajinským odborníkům, kteří vzešli z etnicky ukrajinské (dle dnešního názvosloví spíše rusínské) severovýchodní části poválečného Československa, tedy z tzv. Prešovska / Prjašivščyny.