Karikaturisté v městečku na Sázavě o ruské agresi proti Ukrajině

Putinova agrese proti Ukrajině poznamenala i tvorbu českých karikaturistů, ale málokdo má asi o tomto typu českých reakcí přesnější přehled. Určitou pozornost vyvolala před časem série kreseb Miroslava Kemela, který se této tematice věnoval na stránkách Práva a na serveru Novinky. Ukazuje se ovšem, že podobných reakcí vzniklo a snad ještě vzniká daleko víc.

Pražské výstavy o agresi proti Ukrajině – naplno nebo v náznaku

V minulých letech jsme se věnovali i ohlasům aktuální ukrajinské tematiky v pražských výstavních síních. Většinou se jednalo o výstavy dokumentárních fotografií inspirovaných těžko vyčerpatelnou tematikou slavného Majdanu. Občas přišlo ke slovu také výtvarné umění ve svých rozmanitých podobách, které reflektovalo časově následující válku. Co lze vidět v Praze dnes, v čase ruské agrese proti Ukrajině?

Dětské oběti stalinského teroru na výstavě v pražském parku

V pražském Bubenči, v parčíku nedaleko velvyslanectví Ukrajiny, můžeme už po léta potkat pomník jihoamerických revolucionářů 19. století Simona Bolívara, Bernarda O´Higgginse a Benita Juareze. Původně měl někde v této latinskoamerické společnosti stát i Ševčenkův pomník, pro který se nakonec našlo místo na druhém konci Prahy, na Smíchově. Nyní je tento prostor využit pro krátkodobou výstavu „Ztracené dětství“.

Symposium i výstava: Vincenc Chvojka a Ivan Borkovský v podzimní Praze

Český vystěhovalec a ukrajinský emigrant si vydobyli trvalé místo v dějinách archeologie poté, co opustili v nestejném historickém období a z různých důvodů svou vlast. Souhra příznivých náhod, ale jistě především vrozená inteligence i pracovitost je oba přivedly ke zkoumání archeologických památek „nových vlastí“, ve kterých strávili většinu života.

Fotografická bilance třiceti let ukrajinské nezávislosti

Vzpomínka stará necelých třicet let. Dvě tři místnosti domu v pražské ulici Na Příkopech se staly nakrátko sídlem mladého ukrajinského velvyslanectví. Zde, kousek od Václavského náměstí, působil posol Roman Lubkivskyj s tehdy ještě nepočetnými spolupracovníky. Vzpomněl jsem si na to náhle díky fotografické výstavě, nazvané Ukrajina – 30 let svobody, umístěné právě v ulici Na Příkopech.

Vinohradské „opáčko“ dějin Ukrajiny 20. století

Před více než pěti lety vyšel v češtině první podrobný přehled dějin Ukrajiny líčící osudy této země od pravěku až po začátek současného ruského vpádu. Neumím posoudit, nakolik tato publikace splnila úkol, který byl od ní oprávněně očekáván. V každém případě zde zůstává živá otázka, jak českou odbornou i laickou veřejnost o dějinách Ukrajiny informovat.

Fotografie Eugena Kukly po šesti letech

Před více než šesti lety hostila Knihovna Václava Havla ve svém tehdejším působišti na Starém Městě výstavu fotografií Eugena Kukly. Jeho „Svědectví z ulic Kyjeva“ představovalo pětapadesát barevných i černobílých obrázků. Byla to jistě jen část autorovy kyjevské žně, uvedla nás však přímo in medias res – do osudové ukrajinské „horké zimy“.

Ukrajinské kroje v Praze: repete

Právě v polovině léta uskutečnilo ukrajinské velvyslanectví v Praze novou iniciativu, která má nabídnout zájemcům něco z ukrajinské kultury, v tomto případě hmotné. Přízemní vitríny i chodník v bezprostředním okolí budovy obvodního úřadu na náměstí Svobody v Praze 6 (nedaleko Vítězného náměstí a stanice metra Dejvická) hostí už podruhé menší ukrajinskou výstavu.

Štítky

Genesis: současní ukrajinští umělci na týden v Tančícím domě

V posledních letech bylo možno v Praze navštívit několik výstav, které dokumentovaly tvorbu současných ukrajinských výtvarníků. Nyní přišla řada na kolektivní výstavu skupiny umělců, která mohla po jeden týden vystavovat v Tančícím domě na nábřeží u novoměstského Jiráskova náměstí. Pražským zájemcům se tak naskytla možnost posoudit různé podoby směřování současné ukrajinské tvorby.

Pocta Františku Řehořovi v letohrádku Kinských

Jméno František Řehoř patří v rámci dějin české kultury, vědy a také cestování k zapomínaným či zapomenutým. Tuto skutečnost žádoucím způsobem napravuje výstava z jeho etnografických sbírek. Zahájena byla v pátek 4. června v letohrádku Kinských na úpatí pražského Petřína. Stalo se tak jistě ne náhodou v předvečer 120. výročí Řehořova úmrtí.