Vydání písemností z fragmentu pozůstalosti A. Vološyna

Monsignore Vološyn byl významnou postavou propojující české a ukrajinské dějiny na území někdejší Podkarpatské Rusi. Kněz a učitel se stal křesťansko-demokratickým politikem a poslancem. Jeho kariéra vyvrcholila na přelomu let 1938 a 1939, kdy se stal zprvu premiérem a pak prezidentem území, přejmenovaného na Karpatskou Ukrajinu.

Obrazová chronologie tří měsíců Majdanu

Knih o Majdanu už bylo v Ukrajině vydáno neuvěřitelné a jen těžko vyčíslitelné množství. Jednou z nich je velké obdélníkové album, vydané na křídovém papíře a snažící se o chronologický výklad událostí. Kniha za tím účelem propojila obrazový i textový materiál postupně vzniklý na vlnách dramatických událostí.

Reprezentační monografie Karla Cudlína a místo Ukrajiny v ní

Nakladatelství Torst připravilo u příležitosti 40. výročí fotografických aktivit K. Cudlína jeho rozsáhlou reprezentativní monografii. Lze se tak důkladně seznámit s dílem jednoho z významných zdejších tvůrců fotografie stojící na pomezí žánru dokumentárního a uměleckého.

Úvahy advokáta a politického vězně V. Horbového

Absolvent pražské právnické fakulty z 20. let 20. stol., haličský Ukrajinec dr. Volodymyr Horbovyj, zůstává nejen v českém, ale i v ukrajinském prostředí nepříliš známou postavou. Právě on přitom hájil Stepana Banderu v procesech, které proti němu byly vedeny v Polsku v polovině 30. let. Formálně vykonával v červnu 1941 osm dní funkci ukrajinského premiéra, byť jen v polském Krakově.

Po stopách předků, ale i za Banderou a Šuhajem

V češtině zatím není k dispozici mnoho cestopisů po Ukrajině. V knížce z roku 2014 se dočteme, jak viděly o osm let dříve západní část této země dvě autoturistky mladšího středního věku. Autorka, žijící někde pod Jeseníky, která si zachovala určitou matně vzdálenou vazbu k Ukrajině, se rozhodla hledat stopy dvou svých prarodičů, kteří doputovali po r. 1945 z Ukrajiny do Československa.

Přesídlenci či utečenci? Z Krymu a Donbasu na Ukrajinu

Nakladatelství Discursus vydává v souladu s poptávkou mnoho menších brožovaných publikací, které se týkají aktuálních ukrajinských problémů. Patří k nim i sborník věnovaný tzv. přesídlencům. Je věnován lidem, kteří museli opustit Krym a Donbas, postižené separatismem, válkou a ruskou intervencí, a uchytili se jinde v Ukrajině.

Svědectví Osipa Mandelštama o Kyjevě

Osip Mandelštam patří mezi ruské básníky, o kterých se mluví často a mnoho. Jeho životní vazby na Ukrajinu (včetně Krymu) nebyly zatím podrobeny důkladnému rozboru. Knížka A. Pučkova je pokusem o obsáhlý komentář k dvěma krátkým novinovým článkům, které Mandelštam otiskl v roce 1926 a které Pučkov znova přetiskuje.

Vzývání Ševčenka a Masaryka – a co dál?

„Vzájemná úcta a pocit důstojnosti spojují dva slovanské národy. Češi vždy cítili vzájemnost (sounáležitost) s Ukrajinci, protože po tisíce let /!/ vztahů mezi námi nebyly násilné střety nebo konflikty,“ píše autorka a redaktorka v úvodu knížky, kterým by nepochybně ráda tuto vizi prohloubila.

O současné situaci ukrajinštiny na její domácí půdě

Značné změny, kterými Ukrajina prošla od počátku r. 2014, zdánlivě otevřely domácímu jazyku, který je podle ústavy jazykem státním, nové možnosti. Dalo by se čekat, že zanikly všechny překážky omezující jeho fungování. Ukrajinský filolog pracující v USA však vidí situaci diametrálně odlišně a znepokojeně.