Kunderovy překlady a české vnímání „kvetoucí Ukrajiny“ kolem roku 1950

Nedávné připomenutí překladů Milana Kundery z ukrajinštiny (hlavně z díla Pavla Tyčyny) vyvolalo určitý ohlas. Proto se k tématu vracím ještě jednou a pokusím se představit je z poněkud širšího hlediska. Jak můžeme chápat podobné doklady tehdejšího zájmu o Ukrajinu a její kulturu? Co znamenaly a jakou plnily funkci?

Dvojí pražská vzpomínka na Hladomor z roku 1933

Čtvrtá sobota v listopadu, tedy některý den mezi 22. a 28. listopadem, je v Ukrajině věnována od roku 2006 vzpomínce na oběti politicky motivovaného hladomoru z roku 1933. Ten připravil o život několik milionů lidí (přesný počet nikdo nikdy znát nebude), aniž by „veliký Stalin“ hnul brvou. Šlo jen o projev „zostřeného třídního boje“.

Anne Appelbaum vydá knihu o ukrajinském hladomoru z r. 1933

Pokud možno kvalitní informování o Ukrajině je samozřejmě podmínkou toho, abychom současné tamní dění mohli aspoň na základní úrovni pochopit. Je zbytečné zdůrazňovat, o jak závažný a obtížný úkol jde. Ti nemnozí, kteří píšou pro web myaukrajina.cz, se o tom mohou přesvědčovat průběžně.

Ukrajinské dějiny posledního století ve hře dat

Když si historik trochu hraje s odborným materiálem, který má k dispozici, a zapojí do toho své skrovné znalosti matematiky, může být výsledek zajímavý i problematický zároveň. Právě to je však obsahem následujících řádků psaných na sklonku roku 2016. Za úvahu snad podobný pokus stojí.

Pokus o českou monografii o J. V. Stalinovi

Pokud máme v českých podmínkách hovořit o existenci sovětologie, tj. vědy o fenoménu Sovětského svazu a sovětskosti, zjistíme, že Václav Veber byl v tomto oboru asi nejplodnějším autorem. Druhým, doplněným vydáním monografie o J. V. Stalinovi, resp. o Rusku či SSSR pod Stalinovým vedením, se jeho dílo krátce po dosažení pětaosmdesátky uzavřelo.