Po stopách předků, ale i za Banderou a Šuhajem

V češtině zatím není k dispozici mnoho cestopisů po Ukrajině. V knížce z roku 2014 se dočteme, jak viděly o osm let dříve západní část této země dvě autoturistky mladšího středního věku. Autorka, žijící někde pod Jeseníky, která si zachovala určitou matně vzdálenou vazbu k Ukrajině, se rozhodla hledat stopy dvou svých prarodičů, kteří doputovali po r. 1945 z Ukrajiny do Československa.

Příručka pro boj s mýty o sovětsko-německé válce

Pro ukrajinské prostředí je od přelomu let 2013 a 2014 charakteristický mj. zápas o provedení dekomunizace spojený se snahou o zlomení nadvlády rusko-sovětského výkladu ukrajinských dějin. Velkou roli hraje v této souvislosti samozřejmě interpretace událostí druhé světové války a role Ukrajiny v tomto konfliktu, především v rámci událostí na východní frontě.

Pokus o českou monografii o J. V. Stalinovi

Pokud máme v českých podmínkách hovořit o existenci sovětologie, tj. vědy o fenoménu Sovětského svazu a sovětskosti, zjistíme, že Václav Veber byl v tomto oboru asi nejplodnějším autorem. Druhým, doplněným vydáním monografie o J. V. Stalinovi, resp. o Rusku či SSSR pod Stalinovým vedením, se jeho dílo krátce po dosažení pětaosmdesátky uzavřelo.

Bolestné svědectví Čecha z Volyně

Knižních a tím spíše časopiseckých nebo sborníkových vzpomínek volyňských Čechů, kteří v r. 1947 odjeli ze SSSR do země předků, vyšla už celá řada - jistě by zasluhovaly kvalifikované srovnání a zhodnocení. Jiří Doleček, v době psaní knihy osmdesátiletý, napsal jedno z poměrně pozdních svědectví, které překvapí a leckoho asi také přiláká neobvyklým názvem.