Volyňští Češi v populárně-historickém přehledu

Autor knihy patří k velmi plodným autorům tzv. literatury faktu. Svou další knihu věnuje poměrně populárnímu tématu. Zkoumá více než stoletý pobyt skupiny Čechů na Volyni, kteří tu tvořili po více než sto let jednu z výrazných skupin obyvatelstva.

Bolestné svědectví Čecha z Volyně

Knižních a tím spíše časopiseckých nebo sborníkových vzpomínek volyňských Čechů, kteří v r. 1947 odjeli ze SSSR do země předků, vyšla už celá řada - jistě by zasluhovaly kvalifikované srovnání a zhodnocení. Jiří Doleček, v době psaní knihy osmdesátiletý, napsal jedno z poměrně pozdních svědectví, které překvapí a leckoho asi také přiláká neobvyklým názvem.

Stalinismus a ukrajinští Češi

Výzkum jedné z drobnějších podkapitol dějin stalinského teroru na sovětském území se posouvá k daleko přesnější míře poznání. V souvislosti s tím lze ovšem okamžitě zpochybnit použití přídavného jména „drobnější“ v předcházející větě. Rozsah represí proti Čechům v místech jejich hustého osídlení i tam, kde žili jako osamocení jedinci, byl překvapivě velký.

Zájem o návrat volyňských Čechů

Zájem části Čechů žijících na ukrajinské Volyni o opožděný návrat do země předků se stal znovu objektem zájmu. S pochopením ho reflektuje Petr Pešek ve sloupku Lidových novin z 13. 9. nazvaném Naši Češi. Jak známo, vstoupil i do tohoto děje obvyklým halasným způsobem prezident České republiky a vzbudil tak minimálně větší zájem o celou věc. Názor volyňského repatrianta z r. 1947 Vladimíra Poláka (nar. 1937) zachytil Pavel Marek v Právu z 15. září.