Informace o ukrajinských knihách

„Slovanské nebe“ Romana Lubkivského a jeho „česká čtvrť“

Pražské působení básníka a překladatele Romana Lubkivského (1941–2015) v diplomatických službách Ukrajiny v letech 1992–1995 si my starší dobře pamatujeme a v dobrém na ně vzpomínáme. Tehdy jsme ale neznali podání o vzniku velvyslancova příjmení. Bylo prý kdysi odvozeno od Lupkovského průsmyku, propojujícího u Medzilaborců východní část Slovenska a Polska.

Ukrajinsky, ale jen stručně, o Nikolovi Šuhajovi

Oleksandr Havroš: Ostannij opryšok Mykola Šuhaj Knížka užhorodského prozaika a publicisty Oleksandra Havroše nabízí malou procházku po tématech, spojených s krátkou životní poutí i s dodnes trvajícím druhým životem koločavského zbojníka Nikoly či Mykoly Šuhaje. V Zakarpatské oblasti a tím spíše jinde v Ukrajině zná toto jméno daleko méně lidí než v českém prostředí.

Trubači z Jericha dorazili podruhé na Ukrajinu

Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

Ukrajinsko-krymskotatarská literární antologie s fíkovou příchutí

Knížka, které zde chci věnovat pozornost, je nazvaná podle fíkovníku či jeho plodu a je dvojjazyčná. Hlavní, výše posazený a větší název je krymskotatarský, jinak je však podíl obou jazyků v knize prakticky identický. Málokterý ze čtenářů (včetně mne) zná obě zmíněné řeči. Proto se tato „předběžná recenze“ omezuje na texty psané ukrajinsky, kterých napočítáme ke čtyřicítce.

Majdan viděný pětatřiceti lidmi z umělecké sféry

Kyjevský Majdan z přelomu let 2013 a 2014 je už dávno pojmem. Jeho konkrétní obsah však mimo Ukrajinu poněkud upadá v zapomnění a po více než pěti letech pozbývá dostatečně ostrých kontur. Platí to i v případě České republiky, kde se na dodatečném hodnocení Majdanu podepsalo i hodnocení tehdejších událostí prezidentem Zemanem a jeho předchůdcem Klausem.

Antologie meziválečné vědecké fantastiky sovětské Ukrajiny

Značná část ukrajinských literárních děl, která vznikala v SSSR ve 20. a 30. letech 20. století, zůstávala donedávna jakýmsi neznámým „kontinentem“. Ať už se tehdejší spisovatelé stali ve 30. letech obětí stalinského režimu, nebo se jim šťastnou náhodou podařilo přežít, dostala se většina jejich meziválečných děl na řadu desetiletí na index.

S ukrajinským skicářem po několika světových městech

Patřím bohužel mezi lidi, kteří nikdy nenamalovali jediný kloudný obrázek. Skicář, resp. svérázný TravelBook, vydaný v Charkově, je určen jiné kategorii uživatelů. Představuje jakýsi rychlokurs pro ty Ukrajince, kdo si chtějí své cesty světem dokumentovat vlastnoručními skicami.

O Holodomoru a o těch, kteří se pokoušeli pomáhat hladovějícím

Jakmile se pokouším vysvětlit studentům či někomu jinému fenomén ukrajinského Holodomoru z roku 1933, zmocní se mne nakonec vždy znovu pocit určité beznaděje a marnosti. Jak vysvětlit takovouto historickou událost v zemi, která něčím podobným ve dvacátém století ani v náznaku neprošla? Může být takový pokus vůbec úspěšný?

Hledání představitelů generace svobodných

Přišel jsem, uviděl jsem a napsal jsem. Slavný, mírně upravený Caesarův výrok otevírá už šestou knížku, která představuje vítězné práce celoukrajinské soutěže tvůrců umělecké reportáže. Ta je nazvána po jednom z protagonistů tohoto žánru v ukrajinské žurnalistice. Podtitul je každý rok jiný – tentokrát byla zvolena deviza „generace svobodných“.

O ukrajinských lokálkách a o lidech v nich a kolem nich

Název knížky nám nemusí být před jejím přečtením zrovna jasný: co rezavého se nachází nad nějakou propastí? Jakmile se začteme, ukáže se, že zarezlá je nemalá část souprav podniku Ukrzaliznycja, které na železničních tratích Ukrajiny přesluhují. Trochu těžší je pročíst se k vysvětlení otázek, jak je to s onou propastí.