Jak Češi poznávali a osvojovali si Volyň (5)

Zatím jsme v tomto cyklu nepřekročili časovou hranici danou přelomem 60. a počátkem 70. let 19. století. Už brzy poté se v českém prostředí začaly objevovat první úvahy hodnotící v různém rozsahu vystěhovalectví na Volyň. Stranou nezůstala ani první mnohosvazková česká encyklopedie, pojmenovaná prostě Slovník naučný. Běžně je k tomuto názvu přidáván podle jména redaktora přídomek Riegrův.

Jak Češi poznávali a osvojovali si Volyň (4)

V předchozích článcích tohoto cyklu jsme přinesli některá svědectví písemných pramenů o počátcích přesunu Čechů na Volyň a jejich novém životě v tomto regionu. Nа základě takovýchto novinových či časopiseckých zpráv si tehdejší čtenáři mohli vytvořit dílčí představu o oblasti, která nabízela části Čechů nové možnosti a vyhlídky.

Jak Češi poznávali а osvojovali si Volyň (3)

Pokračujeme v přehledu českých popisů jednoho ze západoukrajinských regionů, který sehrál při rozvoji česko-ukrajinských vztahů zvláštní a kontroverzní roli. Před polovinou 60. let 19. století málokdo z Čechů o Volyni slyšel, v dalších letech a desetiletích si však povědomí o této vzdálené oblasti rychle razilo cestu a doplnilo nepříliš rozsáhlé a přesné české znalosti východní Evropy.

Jak Češi poznávali a osvojovali si Volyň (2)

Po celá sedmdesátá léta 19. století odcházeli venkované z různých regionů Čech a Moravy do carského Ruska. Usazovali se stovky kilometrů od vlasti, v málo osídlených částech Volyňské gubernie, na území dnešní severozápadní Ukrajiny. Díky tomu vznikly desítky nových vesnic a osad. Jejich obyvatelé se snažili uspořádat co nejlépe život v novém prostředí, ale zároveň udržovali kontakt se starou vlastí.

Jak Češi poznávali a osvojovali si Volyň (1)

Rádi bychom se na těchto stránkách věnovali víc než dosud regionu, který by mohl výrazně přispět ke zvýšení českého zájmu o Ukrajinu. Někdy se ovšem Volyň stává kvůli naprosto výběrovému a časově omezenému pohledu českých zájemců o její dějiny spíše něčím, co by mohlo potenciál česko-ukrajinského vzájemného pochopení rozbíjet.

Náčrt dějin volyňských Čechů a mnoho otázek kolem

V českém prostředí je označení Volyň poměrně známé, ne vždy je však spojeno s konkrétní zeměpisnou a historickou představou. Tento stav se snaží už třicet let měnit Svaz Čechů z Volyně a jejich přátel. Využívá k tomu svůj spolkový věstník a vydal také řadu knižních publikací. K nim patří i popularizační brožura ing. J. Hofmana sepsaná počátkem devadesátých let.

Dějiny volyňských Čechů na mapách

Volyň je částí Ukrajiny, která se výrazně zapsala do novodobých českých dějin či, jinak řečeno, do dějin českých zahraničních diaspor. Skupina volyňských Čechů se ve své druhé vlasti vyvíjela osmdesát let. Krajní mezníky tohoto období jsou symbolicky dány závěrečným desetiletím života dvou značně odlišných Čechů, a to Františka Palackého a Klementa Gottwalda.

Ukrajinská povstalecká armáda varuje před kolaborací s Němci

Jsme sice teprve na počátku letošního roku, ale čeští (a moravští) komunisté poctivě sloužící svým východním pánům už stačili vyprodukovat mnoho dezinformací. Ze všech sil se navážejí do „banderovců“, o kterých sice mnoho mluví, ale pramálo vědí. Hlavně asi to, co jim kdysi sepsal jeden z jejich idolů – diplomaticko-vědecký velikán Bohuslav Chňoupek.

Leták Ukrajinské povstalecké armády Čechům z roku 1943

Musí se to opakovat stále znovu. Dodnes jsou šířeny naprosto zavádějící a zkreslené zprávy o vztahu tzv. banderovců, lépe řečeno Ukrajinské povstalecké armády, k Čechům, kteří žili za druhé světové války na území Ukrajiny. Ať je tvůrcem či papouškovatelem těchto zpráv kdokoli, snaží se jimi poškodit současné i budoucí česko-ukrajinské vztahy.

Pravoslavné Velikonoce na Ukrajině

Přestože jsou letošní Velikonoce už jen dost vzdálenou vzpomínkou, vracíme se k nim. Čechy specifika slavení velikonočních svátků ve východní Evropě vždy velmi zajímala. Dokladem je i text Luďka Jirky, který vzpomíná na velikonoční svátky prožité na Volyni dvakrát, s malým časovým rozestupem, ale pokaždé za trochu jiné situace.

Štítky