Hoverla

Poprvé jsem se vydala na Hoverlu sama. Bylo to během mé dvoutýdenní stáže s brněnskými ukrajinisty ve Lvově na tamní univerzitě I. Franka. Svůj výstup jsem ale plánovala dlouho předem. Ještě v Česku jsem si četla různá vyprávění, popisy tras, cestovatelské tipy a zjišťovala informace o dopravě a noclehu. Informace byly kusé a zřejmě je poskytovali pouze zdatní turisté. A značení a mapy mají na svědomí asi taky jen samí zdatní turisté. Ostatně někde jsem slyšela, že Češi jsou ve značení výborní, v turistice taky a že značky v Karpatech mají na svědomí právě oni. Mapa Východních Gorgan, kterou jsem si později koupila ve Lvově (a pak ještě jednou v Ivano-Frankivsku) obsahuje mimo jiné popisek titěrným písmem: Час переходу не враховує час на відпочинок. Asi už tušíte, že já rozhodně zdatný turista nejsem a že tato poznámka neměla zůstat přehlédnuta…

Článek obsahuje fotografie staveb vybudovaných na Podkarpatské Rusi pod patronací československé vlády, reprodukované z publikace Technická práce v zemi Podkarpatoruské 1919-1933, vydané k příležitosti celostátního sjezdu spolku československých inženýrů (SIA) v roce 1933 v Užhorodě užhorodským odborem tohoto spolku. Tento krásný sborník (spolu s dalšími dvěma podobnými sborníky SIA z let 1932 a 1935) mám šťastným řízením osudu ve své knihovně.