Jedna věta o Ukrajině v „Hlavní třídě“ Sinclaira Lewise

Mezi laureáty Nobelovy ceny za literaturu se stěží najde přespočet spisovatelů, kteří by psali nebo se aspoň zmínili o Ukrajině. Platí to zejména v případě západních autorů. Náhodné výjimky naznačují, kdy a jak se ukrajinská otázka a tematika staly, třeba jen náhodně, objektem zájmu západoevropských a zámořských literatur.

Bohdan Bojčuk – newyorský básník z Ukrajiny

Ukrajinská věda a kultura jakoby měly od doby po první světové válce, tedy už skoro sto let, dvě křídla. Jedno bylo bezprostředně spjato s Ukrajinou, druhé s ukrajinskou diasporou, která byla aktivní na většině kontinentů, ale hlavně v západní Evropě a severní Americe. Za první republiky hrála v jejím rámci výraznou roli Praha, v druhé polovině 20. století ji nahradila úplně jiná centra, mimo jiné New York.

Vzpomínky uprchlého ukrajinského premiéra

Nezávislá Ukrajina se do dnešního dne mohla „pochlubit“ dvěma předsedy vlády, kteří za různých okolností opustili svou zemi a zcela zmizeli z jejího veřejného života. Prvním z nich byl Pavlo Lazarenko, druhým Nikolaj Azarov. První z nich byl odsouzen a uvězněn v USA, druhého přivítalo jako exulanta putinovské Rusko.

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Rozhovor Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou

Ukrajina není i je zastoupena v rozhovoru Marka Tomana s autorkou Putinovy monografie Mashou Gessenovou, Ruskou žijící v USA (Právo č. 246 z 20. 10., příloha Salon č. 994). Citujme alespoň toto: „Já si nemyslím, že v Rusku panuje totalitní režim, ale ruská společnost totalitní je. Zejména od anexe Krymu přešla do stavu vysoké mobilizace, v němž od té doby setrvává“. A v závěru pak: „Rusko /…/ nemůže tvrdit: Provedl nám to někdo cizí. Protože Rusové si /…/ všechno způsobili sami.“ 

Vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech

Zlínský čtenář Práva Pavel Havelka zaslal redakci vystrašený dopis o ukrajinských nacionalistech a ta jej ráda otiskla (č. 245 z 19. 10.). Spatření jediné fotografie z pochodu ukrajinských nacionalistů v Kyjevě stačilo Havelkovi k poznání skutečnosti, že jde o paralelu k nástupu nacismu. Západ podle Havelky opakuje omylnou orientaci proti Stalinovi a obrací se nyní proti Putinovi a Evropa ztrácí ostražitost (před ukrajinskými nacionalisty!) – za této situace si prý nikdo nemůže být jistý.

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny

Dva příspěvky týkající se Ukrajiny přináší třetí, zářijové číslo politologického časopisu Střed/t – do čela bylo postaveno téma Rusko včera dnes. Ukrajině je věnována pozornost už v editoriálu nazvaném Středoevropská Rus. O této zemi se v souvislosti s ruským plynem zmiňuje Martin Jirušek, nad pojmem rusofobie se zamýšlí Kateřina Hamatová.

Vyhraje Kreml volby v USA?

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.