Historik Jaroslav Hrycak o Trumpovi a Ukrajině

Dlouho očekávaná událost je tu. Donald Trump, jedněmi milovaný a druhými opovrhovaný, nastoupil do funkce 45. prezidenta Spojených států amerických. Dnešní ukrajinské vedení by bylo dalo přednost Hillary Clintonové, teď se však musí vyrovnávat s existencí prezidenta, který bude i co do vztahu k Ukrajině nevypočitatelný. Dejme k tomuto tématu slovo významnému ukrajinskému historikovi.

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Vyhraje Kreml volby v USA?

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.

Ukrajino, je ti pětadvacet, postarej se sama

Lidové noviny č. 201 z 27. 8. se věnovaly Ukrajině ve čtyřech příspěvcích. Především připomněly s několikadenním zpožděním 25. výročí vyhlášení nezávislosti této země článkem Josefa Mlejnka juniora nazvaným Ukrajino, je ti pětadvacet, postarej se sama. /…/  Petra Procházková připomíná kontroverzní výroky amerického prezidentského kandidáta D. Trumpa o Krymu a nadšenou ruskou reakci na ně. Rakouský politolog Reinhard Heinisch se zmiňuje o Ukrajině v rozhovoru, věnovaném blízkým rysům současné rakouské a severoamerické vnitřní politiky.