Letní etudy (6): Kometa

Vznik etudy o kometě snad souvisí s návštěvou ve vesnické obecní knihovně. Byla v malém domku za mostem přes Sázavu a spravovala ji laskavá paní, která musela stihnout ve vsi všechno možné – byla nejen knihovnicí, ale také asi jedinou učitelkou na místní malotřídce a navíc ještě obecní kronikářkou.

Letní etudy (5): Bykadorov

Žádná z dosavadních letních etud se bezprostředně netýkala Ukrajiny. Stopy a ohlasy ukrajinského světa přivážel do chatky nad Sázavou autorčin manžel s nezvyklým jménem Orest. Někdy s sebou na chvíli přivezl i hosta, třeba historika Ivana Lysjaka-Rudnyckého, když se tento muž poprvé po r. 1945 znovu mohl podívat do Čech.

Letní etudy (4): Archa

Je tu druhá polovina prázdnin a také ukrajinské Letní etudy, vzniklé kdysi u řeky Sázavy, jsou v polovině. Ta čtvrtá je věnována vytrvalému letnímu dešti. Napsat něco obecnějšího o takovémto obecně známém jevu není snadné. Déšť samozřejmě patřil neodmyslitelným způsobem k prázdninám a k „naší řece“.

Letní etudy (3): Vzpoura

Léto u Sázavy bylo pro nás děti příležitostí k poznávání. Nesloužilo k němu ani tak těch pár přivezených učebnic, i když se do nich občas nahlédlo. Daleko víc nás ovlivňovala příroda, která byla všude kolem – na loukách, v lesích i řece. Četli jsme v téhle knize každodenně a získávali poznatky a zkušenosti k nezaplacení.

Letní etudy (2): Ptačí slovník

Druhá letní etuda se týká pátrání po ptačím slovníku. Ještě na sklonku svých dní vzpomínala autorka na to, jak jí oslovovalo všechno švitoření, které zaznívalo v okolí rodinné chatky od rána po setmění. Zdá se, že mu někdy šlo docela porozumět a o tom bude ještě jeden, a to příští text. Dnes si přečteme o troufalosti jednoho opeřence a zauvažujeme s autorkou, jak na ni reagovat.

Letní etudy (1): Šťastná chvilka

Ukrajinský literární časopis Duklja, který vychází ve slovenském Prešově už skoro sedmdesát let, uveřejnil v roce 1967 soubor šesti krátkých próz. Autorka nepocházela ze severovýchodního Slovenska neboli Prjašivščyny, nýbrž z Prahy. To bylo v té době neobvyklé, protože po roce 1945 se v Praze ukrajinská kultura přestala téměř rozvíjet.

O zvířatech a lidech nebo o zvířatech v lidech

Taňa Maljarčuk se právě dočkala prvního knižního překladu do češtiny. Autorka pocházející z Ivano-Frankovska působila v Kyjevě a na počátku tohoto desetiletí přesídlila do Vídně. Díky tomu vydala některé své práce i v německých překladech. Její „lidsko-zvířecí“ knížku převedla do češtiny skupina deseti překladatelek a jeden překladatel k tomu.