Ukrajinská kronika 2020/9: první polovina května

Zatím lze jen těžko odhadnout, kolikrát ještě postavíme do čela této rubriky koronavirovou tematiku. Právě ona ovlivňuje nadále veškeré hospodářské, sociálně-politické i kulturní, ale samozřejmě i sportovní dění na území Ukrajiny, stejně jako v jiných evropských zemích nebo na území dalších kontinentů. Z tohoto hlediska není podstatný rozdíl mezi Ukrajinou a většinou dnešního světa.

Hlavní tržiště v Kyjevě
Hlavní tržiště v Kyjevě za koronaviru

Očekávání vrcholné fáze epidemie, která by už předznamenala počátek zmenšování počtu nemocných, nebylo zřejmě stále ještě naplněno. Denní přírůstky nově onemocnělých kolísaly v první polovině května mezi 550 a 334. V téže době stoupl celkový počet nakažených na ukrajinském území z 10 861 na 17 858, tedy o více než polovinu. Počet vyléčených se více než ztrojnásobil (z 1 413 na 4 906), počet smrtelných případů stoupl téměř dvakrát na 534. Téměř dvojnásobku dosáhl i počet provedených kontrolních testů – z 118 545 na 220 638, ale stále ještě nelze mluvit o rozsahu, který by odpovídal velikosti země a počtu obyvatel. Počet Ukrajinců, kteří byli léčeni v zahraničních zemích, zvláště v Itálii, zůstal poměrně nízký (146 osob, z toho 6 v Česku).

Dominantní roli si při šíření nemoci nadále zachovala malá Černivecká oblast, kde byla zjištěna téměř šestina nemocných. Uchráněn není ani okupovaný Krym se Sevastopolem, kde je zatím evidováno 407 nemocných, což je vyšší suma než ve většině jihoukrajinských oblastí s výjimkou Odeské. Méně jasná je situace ve dvou okupovaných útvarech na části území Donbasu, kde je s údaji o nemocnosti evidentně manipulováno a občas uváděná čísla nelze považovat za spolehlivá.

Popsaná situace byla v uplynulých dvou týdnech dokreslována protesty zástupců některých profesí, které jsou omezením svých aktivit postiženi. Jednalo se např. o majitele restaurací, prodavače na místních potravinářských trzích, ale i provozovatele dálkové dopravy. Nespokojena je s řadou věcí také část lékařů, ač jim byly schváleny značné finanční přídavky.

Kyjevské sousoší zakladatelů města
Sousoší zakladatelů Kyjeva (Kyj, Šček a Choryv) v ochranných oděvech

Únava z karantény u velké části obyvatel nutí vládu hledat nějaké řešení. Vyskytly se ale také snahy postupovat v této věci samostatně na úrovni místní, resp. městské samosprávy a rušit či omezovat karanténní opatření. Spor mezi oběma mocenskými centry se na počátku května výrazně projevil prudkou slovní přestřelkou primátora Čerkas Bondarenka s prezidentem Zelenským. Celá tato záležitost byla ale poté oboustranně zahrána do autu.

První ohlášená opatření, směřující k omezení karantény zhruba v tom smyslu, jako u nás, nabyla platnosti 11. května a týkala se kadeřnictví, salónů krásy, muzeí a památek, zkoušek v divadlech, sportovních tréninků apod. Zůstává otázkou, co bude znamenat z hlediska dalšího očekávaného rozvolňování karanténních opatření den 22. května, když je zdravotní situace v zemi tak těžko předvídatelná. Na místě jsou obavy, aby nebyla rychlost uvolňování nadměrná.

Specifickou otázkou zůstává, co se „zarobitčany“ (Ukrajinci pracující v zahraničí) a kdy a za jakých okolností jim má být povolen návrat do evropských zemí. Původní představy o tom, že je bude možno nově zaměstnat v Ukrajině a že se stanou přínosem pro tamní ekonomiku, evidentně nedojde výraznějšího naplnění. Jinak lze říci, že rozsah ekonomických ztrát a míra propadu hrubého národního produktu zůstávají na úrovni teoretických úvah.

9. 5. 2020 v Černihově
Vzpomínka na 9. květen v Černihově

Nyní už můžeme přejít do sféry politické. Všechna tradiční shromáždění, charakterizující první dekádu května a koncentrující se k datům 1., 8. a 9. května, resp. v Odese ještě ke 2. 5., se uskutečnila jen v omezeném rozsahu a nestala se místem výraznějších konfliktů zastánců různých politických orientací. Ukrajinská postkomunistická levice nedokázala využít k obnovení svého vlivu ani tak mimořádné situace, která je teď pro Ukrajinu charakteristická.

Michail Saakašvili se nakonec nedočkal jmenování vicepremiérem, o kterém se mluvilo koncem dubna – zjevně se prezident rozhodl být v této věci opatrný. Bývalý gruzínský prezident se tak musel spokojit s méně významnou funkcí. Dne 7. 5. byl jmenován předsedou výkonného výboru Národní rady pro reformy a očekávají se od něj iniciativy, které by přispěly k deregulaci obchodu, odstranění korupce v celní službě a podíl na zlepšování image Ukrajiny v zájmu získání zahraničních investic. Gruzie sice odvolala kvůli zapojení Saakašviliho do ukrajinské vnitřní politiky svého velvyslance z Kyjeva ke konzultacím, na žádný opravdový diplomatický konflikt to však nevypadá.

Parlament zasedal v první polovině května dvakrát a všichni onemocnělí poslanci dokázali mezi časem vyzdravět. Nejdůležitějším výkonem Nejvyšší rady Ukrajiny se stalo schválení bankovního neboli tzv. antikolomojského zákona, který má zabránit vrácení zestátněných bank jejich původním majitelům. Zákon byl schválen pohodlnou většinou 270 hlasů. V této věci se Zelenského strana Služebník lidu dokázala znovu spojit s poslanci Porošenkovy Evropské solidarity, strany Holos a dalšími subjekty. Proti bylo především proruské hnutí Za život, ale také Baťkivščyna Julije Tymošenkové, která chce také tento zákon obžalovat u Ústavního soudu. Přijetí nové právní normy v každém případě usnadní vztah Ukrajiny s Mezinárodním měnovým fondem.

Rozpaky nadále vzbuzují některé aspekty současné ukrajinské právní situace, spojené s nejednoznačným hodnocením dědictví Majdanu a schizofrenní snahou postihnout pachatele „násilných činů“ z obou stran. Zjednodušeně řečeno, mají být dále stíháni na jedné straně Janukovič a berkutovci, na druhé pak někteří účastníci Majdanu, pokud je jim prokázáno usmrcení představitelů represivní moci. V tomto případě však platilo a platí, že když dvě strany dělaly totéž, nebyly to tehdy totéž.

Postupně přibývá úvah o podobě a možném výsledku místních (komunálních) voleb, které se mají uskutečnit 25. října, ač se je nepochybně nepodaří zorganizovat v okupovaném Krymu a v okupovaných částech Donbasu. Největší pozornost budí očekávané klání v Kyjevě, kde se Vitalij Klyčko pokusí obhájit primátorské křeslo, které získal na jaře roku 2014. Jeho soupeřem bude možná odvolaný šéf prezidentské administrativy Andrij Bohdan. Bude zajímavé sledovat, nakolik se straně Služebník lidu podaří rozšířit vliv v jednotlivých částech a centrech země.

Pokud jde o podobu trvale napjatých vztahů Ukrajiny s Ruskem, žádné radikální zlepšení není evidentně na pořadu dne. Prezident Zelenskyj, často obviňovaný z připravenosti k přílišným ústupkům vůči Rusku, podepsal prodloužení sankcí proti některým ruským občanům i právnickým osobám. Zároveň Ukrajina zjevně hledá nový přístup k jednáním o Donbasu v Minsku, která mají spíše „udržovací“ než mírový charakter. Novinkou se stalo povýšení statusu ukrajinské delegace, vedené exprezidentem Kučmou. Nově do ní patří vicepremiér, dva viceministři a dva předsedové výborů Nejvyšší rady. Je otázka, zda bude podobným způsobem postupovat i Rusko a zda by tato inovace usnadnila zvolna se vlekoucí a nepříliš úspěšná jednáním. Velkým oříškem se v Minsku stane budoucí dohadování o tom, kdo by zde měl zastupovat okupované části Donbasu. Tamní proruští kolaboranti vidí v této funkci samozřejmě sebe, zatímco Ukrajina chápe jako reprezentanty tzv. ORDLO (Některých regionů Donecké a Luhanské oblasti) uprchlíky, kteří odtud museli odejít na Ukrajinu.

(boz)

Rubriky