Ukrajinská kronika 2020/8: druhá polovina dubna

Ani tato kronika nepouští na první místo v přehledu událostí nic jiného než koronavirovou problematiku. Vše nasvědčuje tomu, že teprve v příštích dvou týdnech začne na ukrajinském území vrcholná fáze epidemie. Dost podobně se vyvíjí situace v Bělarusi a zejména v Rusku. V každé z těchto tří zemí problematika současné epidemie, resp. reakce na ni, nabyla specifické podoby.

Předchozí dva týdny znamenaly v Ukrajině nárůst počtu nemocných na více než dvojnásobek – ze 4 161 nemocných (16. 4.) na 10 406 infikovaných (30. 4.). Souběžně stoupl na více než šestinásobek počet vyléčených: 16. 4. tvořili 4,5 % z počtu infikovaných, o dva týdny později to bylo téměř 12 %. Třetí číslo se týká počtu zemřelých, který vzrostl ze 116 na 261 osob, tedy více než dvojnásobně. Podíl zemřelých na počtu onemocnělých, činící v půli dubna 2,8 %, poklesl po dvou týdnech na 2,4 %. Počet provedených testů přesáhl 111 000, což se zdá být stále ještě málo, ač se jejich počet zvýšil od poloviny dubna na dvouapůlnásobek.

Rusko vykazuje desetinásobek onemocnělých, ač má ve srovnání s Ukrajinou jen trojnásobek obyvatel. Bělarus počtem infikovaných také už překonala Ukrajinu, ač je zde počet obyvatel ve srovnání s ní jen asi čtvrtinový. Problémem je samozřejmě přesnost veškerých udávaných a srovnávaných čísel. Ta se mohou potýkat jak s problémy dosažitelné přesnosti zdravotnické statistiky, tak (u obou mimoukrajinských autoritativních režimů) se snahou o záměrné zkreslení.

V ukrajinské společnosti narůstá v souvislosti s karanténou, trvající už více než půldruhého měsíce, určitá nervozita. Projevuje se snahami o začátek zmírňování karanténních opatření, zatím prodloužených vládou do 11. května. Požadavky veřejnosti směřují i k tomu, aby byly znovuotevřeny veřejné potravinové trhy, v ukrajinských podmínkách těžko nahraditelné. Patrný je také vzrůstající neklid mezi lékaři, kteří jsou nákazou postiženi více než v řadě jiných zemí. Ukrajina udává téměř 2 700 takových případů, jejichž podíl na celku je tedy čtvrtinový. Oproti tomu v rámci ukrajinské armády se nakazilo jen 76 osob – v Rusku je jich asi tisíc. V každém případě vláda připravila pětietapový časový program na vyvádění Ukrajiny z karantény, počátek jeho realizace však bude sotva možný před polovinu května.

Další nepříjemností se staly požáry v západní části Kyjevské oblasti a v sousedním žytomyrském regionu. Jejich likvidace, už téměř ukončená, stála zemi značné úsilí a požáry stačily poničit několik vesnic a asi dvacetinu plochy černobylské přírodně-ekologické rezervace. Navíc se na několik dní výrazně zhoršila kvalita ovzduší v Kyjevě, který se nakrátko stal nejznečištěnějším městem světa.

Od 22. dubna se stala objektem vnitropolitických diskusí zpráva o možném jmenování gruzínského exprezidenta Saakašviliho, nyní už opět občana Ukrajiny, vicepremiérem ukrajinské vlády pro otázky reforem. Tato nová, poněkud nečekaná akvizice Zelenského týmu vzbudila rozpaky i mezi částí poslanců Služebníka lidu a nakonec nebyla v poslední den dubna zařazena na pořad jednání parlamentu. Saakašvili se možná stane pouhým poradcem ukrajinského prezidenta.

Dění v ukrajinském parlamentu probíhá nadále v mimořádném režimu a také tento stav potrvá minimálně do 20. května. Nejvyšší rada uskutečnila dvě mimořádná zasedání ve dnech 16. a 30. dubna. Řešila např. úpravy jednací procedury, jichž bude napříště použito v případě podání nadměrného počtu oprav k zákonům. Oprav a připomínek nesmí být více než má zákon článků, v každém případě pak nesmí být vyšší než pět stovek. Tato zjednodušená procedura bude uplatněna v případě programových obstrukcí části poslanců na žádost třetiny z plného jejich stavu. K prezidentovi zatím doputoval těžce prosazený zákon o možnosti obchodování se zemědělskou půdou – V. Zelenskyj jej podepsal, ale odpůrkyně této normy J. Tymošenková proti němu hodlá bojovat na půdě Ústavního soudu.

K jednání parlamentu lze připojit ještě poznámku, že se ho už od poloviny března osobně neúčastní jeden ze „služebníků lidu“, poslanec Andrij Cholodov. V půli března, těsně před uzavřením ukrajinských hranic, odcestovat na Kypr. S epidemií „bojuje“ ze své nemovitosti v městě Limasol. I mezi Služebníky lidu jsou lidé všelijací a nic na tom nemění skutečnost, že se strana vzdala finančního příspěvku od státu na svou činnost.

Cholodov rozhodně nemá takové starosti, jako ukrajinští nezaměstnaní, jejichž počet v době epidemie narostl na více než 400 000 lidí a nelze vyloučit, že koncem roku dosáhne dvojciferného procentního podílu. Takový stav byl v Ukrajině naposledy zaznamenán v roce 2002. Byla sice zvýšena finanční pomoc nezaměstnaným vyplácená v době karantény z 650 na 1000 hryven, ale to situaci nijak výrazně neřeší, zvláště když se země nevyhne zvýšené míře inflace.

Dění na frontě s Ruskem a kolem ní doprovodila velikonoční výměna vězňů obou stran, která se však týkala menšího počtu lidí, než bylo původně očekáváno. Ukrajina tak získala zpět dvacet svých lidí, vězněných v Donbasu, zatímco osud krymskotatarských obyvatel ruských věznic zůstává nezměněn. Souboj Ukrajiny s Ruskem mezitím pokračuje na frontě i na diplomatickém poli, jak na půdě OSN, tak jiných institucí. Ukrajina mimochodem předsedá od 20. dubna bezpečnostnímu fóru organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, což pro ni nemá víc než prestižní význam.

(boz)