Ukrajinská kronika 2020/7: první polovina dubna

Můžeme začít stejným konstatováním jako minule, které si bohužel udrží aktuálnost ještě nejméně měsíc. Dění v Ukrajině ovládla koronavirová epidemie, která směřuje na ukrajinském území teprve k počátku své vrcholné fáze. Stejně jako kdekoli jinde si její rozsah nedokázali v Ukrajině předem představit a bez problémů se na ni připravit.

Když prezident Zelenskyj zavítal v polovině března s ministrem vnitra a hlavním epidemiologem Ukrajiny do městečka Novi Sanžary, vše vypadalo relativně nevinně. Skupina Ukrajinců i cizích občanů zde po příletu z Číny prošla jako první povinným karanténním pobytem. Dobrovolně jim tehdy asistovala i ukrajinská ministryně zdravotnictví. V tu dobu byl v Černivcích registrován vůbec první ukrajinský případ nákazy.

V první dubnový den bylo už nemocných 669 a v půli tohoto měsíce na čtyři tisíce, tedy téměř šestinásobek. Poslední registrovaný denní přírůstek (za 14. duben) uváděl 392 nové případy. Z uvedeného počtu 3764 evidovaných nemocných jich 116 zemřelo a 186 se uzdravilo. Úmrtnost činila v půli dubna 2,9 % nemocných, byla tedy dost vysoká. Zdravotní testování se rozvíjí v nedostatečném rozsahu – zatím v necelých 43 000 případů.

Kyjevsko pečerská lavra
Kyjevsko-pečerská lavra uzavřená policejním kordonem

Největší rozsah epidemie hlásila poměrně malá Černivecká oblast (662), která z tohoto hlediska předstihla i hlavní město země. Nejzápadněji vysazený ukrajinský region, Zakarpatská oblast, je na tom lépe s počtem jen 116 nemocných a jsou regiony, kde jich bylo dosud zjištěno jen kolem deseti. V určitém, zatím zvládnutelném rozsahu postihl koronavirus také příslušníky ukrajinské armády. Počet Ukrajinců, léčících se v zahraničí (především v Itálii), je oproti tomu poměrně malý a nepřesáhl zatím dvě stovky.

Průvodním jevem popsaného vývoje se stalo zpřísňování zdravotnických opatření v jednotlivých městech a regionech. Jejich efekt však nabourává mimo jiné přístup rádoby ukrajinské pravoslavné církve, podřizující se Moskevskému patriarchátu. Ta není ochotna měnit zavedené zvyklosti, zejména u vidině blížících se velikonoc. Jedna z bašt proruské části pravoslaví, Kyjevsko-pečerská lavra, musela být přitom uzavřena a izolována v důsledku velkého rozšíření koronaviru mezi tamními obyvateli.

Hlavní svátky církevního roku oslaví pravoslavní a tzv. řečtí katolíci až za několik dní a teprve pak se očekává to nejhorší, přestože většina ukrajinských církví upustila od slavení těchto svátků v chrámech. Ukrajinská pošta je např. připravena dodávat zájemcům posvěcené paschy (tedy velikonoční bochánky) za 30 či 50 hryven – podle jejich váhy. Posvětit paschu svěcenou vodou je povoleno v rámci Pravoslavné církve Ukrajiny každému věřícímu.

Kolomojskyj
Karikatura s fotografií Ihora Kolomojského

Stát se samozřejmě pokouší vyčlenit dostatečně velký finanční fond, který by umožňoval úspěšně bojovat s epidemií – mluvilo se v této souvislosti o 66 miliardách hryven. Situace si vynutila velké přesuny v původně schváleném státním rozpočtu. S těmito změnami vyslovil parlament souhlas na mimořádném zasedání dne 13. dubna. Zachovány byly náklady určené pro obranný resort, zajištění ostatních oblastí života země však musí vycházet z prostředků omezených většími nebo menšími škrty.

Samozřejmě se letos počítá s propadem hrubého národního důchodu, který bude činit podle zatímního odhadu 3,9 % místo původně plánovaného růstu 3,7 %. Kromě toho se nově počítá s mírou inflace kolem 8,7 % a zvýšením míry nezaměstnanosti na 9,4 %. Skutečnost však může být ještě méně příznivá. Faktem je, že zatím se podařilo zabránit příliš radikálnímu propadu kursu ukrajinské hryvny.

Už zmíněné mimořádné zasedání parlamentu, které nebude posledním svého druhu, schválilo také zákon, zvyšující mimo jiné na osmnáctinásobek výši pokuty za nedovolené jarní podpalování suché trávy. To by mělo pomoci odstranit nežádoucí jev, v jehož důsledku došlo v minulých dnech k řadě velkých požárů, a to i v černobylské ochranné zóně. Parlament také odmítl pokusy části poslanců, tlumočené Julií Tymošenkovou, o zrušení nedávno schváleného zákona, umožňujícího obchodování se zemědělskou půdou. Až v květnu čeká parlament nové jednání o zákonu, týkajícím se regulace činnosti bank. Poslanci, kteří jsou pod vlivem oligarchy Ihora Kolomojského, se snaží za každou cenu zabránit přijetí této normy. Podali neuvěřitelný počet více než 1 300 připomínek, jejichž projednání by zabralo opravdu olbřímí dobu. Rekordmanem se stal poslanec Poljakov, který podal 6 000 připomínek.

Z ostatních zajímavostí ukrajinského vývoje stojí za zmínku snahy pozoruhodné instituce, nazvané Státní vyšetřovací byro. Činnost vyvíjí od listopadu 2018 na základě zákona z listopadu 2015. Nyní obrací pozornost mimo jiné na občanské aktivisty, naposledy na novinářku Teťanu Čornovol, za jejich činnost v době vrcholného Majdanu. Zároveň však pokračuje, byť ne zcela přesvědčivým způsobem, vyšetřování policistů, obviňovaných ze střelby do demonstrantů v únoru 2014.

Vyšetřovací byro se stalo podle názoru řady pozorovatelů hlavním představitelem snah o přehodnocení ukrajinského vývoje z počátku roku 2014. Zůstává přitom otázkou, zda mají lidé, kryjící a reprezentující popsané snahy, dostatek sil k tzv. revanši a získání ztracených pozic. O snaze uskutečnit něco podobného se v Ukrajině mluví od loňských prezidentských voleb až příliš často.

(boz)

Rubriky