Volyňští Češi v populárně-historickém přehledu

Karel Richter: Historické drama volyňských Čechů

Autor knihy patří k velmi plodným autorům tzv. literatury faktu. Svou další knihu věnuje poměrně populárnímu tématu. Zkoumá více než stoletý pobyt skupiny Čechů na Volyni, kteří tu tvořili po více než sto let jednu z výrazných skupin obyvatelstva.

Kniha vybavená mj. dvěma úvody i závěry popisuje nejen období života a působení Čechů na Volyni, ukončené převážně v r. 1947, ale i osud některých navrátilců v následujících čtyřiceti letech. Jádro příběhu se odehrává v různých volyňských vsích, v jejichž případě autor disponoval největším množstvím zpráv – poměrně značné místo zde zaujímá ves Český Malín, brutálně likvidovaná Němci v r. 1943. Tato hlavní linie vyprávění je však doprovázena početnými, často až nestřídmě rozsáhlými exkursy. To se týká zejména popisu událostí za obou světových válek  

Richter využil řady knižních pramenů, které se týkají, někdy i jen volně, sledovaného tématu (v seznamu literatury uvedl mj. sedm svých knížek), a na tomto základě se pokusil vytvořit pestré pásmo řazené chronologicky. Šlo mu o popularizačně pojatý výklad, protože třísvazkovou odbornou syntézu, kterou přečte daleko menší počet zájemců, vydal na přelomu 20. a 21. století Jaroslav Vaculík. Právě přílišná rozbíhavost Richterova textu však znesnadňuje čtení. Zároveň překvapuje skutečnost, že autor ponechal stranou výkladu osud těch volyňských Čechů, kteří nebyla zařazena do programu repatriace a museli zůstat v Ukrajině další půlstoletí. Jejich pozdní návrat, odůvodněný dopady černobylské katastrofy, přitom vzbudil na počátku 90. let v Česku nemalou pozornost.

Tak jako snad všechny české práce o volyňských Češích řeší i tato (přes svůj velký rozsah) jen nepatrně problémy klíčové skupiny obyvatelstva Volyně – Ukrajinců. Na rozdíl od dřívějšího přístupu je vysloveno určité pochopení pro jejich pokusy vybojovat si nezávislost, ale jinak jsou Ukrajinci téměř mimo zájem autora. Navíc stále znovu čteme stereotypní opakování popisu zaostalých a líných Ukrajincích. Zaostalejší než Češi oni jistě byli a existovala pro to celá řada vážných důvodů, autor se však vůbec nezamýšlí nad tím, zda se tento stav postupně měnil a jakým směrem.

Bohužel je i v této knize Karla Richtera „česká Volyň“ vnímána a vykládána jako jakýsi zdárně se rozvíjející ostrov, který je popisován a  oslavován, aniž by byl uskutečněn vážný pokus o jeho smysluplné začlenění do celého zeměpisného celku Volyně, kam patřili kromě Ukrajinců ještě Ukrajinci, Poláci, Židé, Rusové a Němci. Další bádání se nebude moci pokusu o splnění takovéhoto úkolu vyhnout.

Richter, K. (2015): Historické drama volyňských Čechů, Praha, Epocha. Stran 431 (1). /ISBN 978-80-7425-244-0/

(boz)