Ukrajinská kronika 2020/1: první polovina ledna

Vracíme se k pokusu, kterému jsme dali šanci v roce 2018 a který se podařilo realizovat necelých devět měsíců. Zdá se, že je třeba pokoušet se, byť poněkud jiným způsobem než v předminulém roce, o zpětnou reflexi ukrajinského dění a o jakési základní vytřídění podstatných událostí, které se v dvoutýdenním časovém rozpětí odehrály. Je však třeba zdůraznit, že autor není v žádném případě politologem.

Letos volíme jinou, časově delší periodicitu, než byla původní – týdenní. Snad je možné snáze postihnout dění během zhruba dvou týdnů, tedy během poloviny jednoho měsíce. Z tohoto hlediska je první polovina ledna do jisté míry atypická. Přelom starého a nového roku bývá v Ukrajině delší dobou volna a politických prázdnin, než v mnoha jiných zemích. Je to dáno zdvojením vánočních a novoročních svátků a počtem nepracovních dní.

Příznačné je toto zvolnění v případě vlády i parlamentu. Orgány zákonodárné i výkonné moci, vzešlé z letních voleb, tak úspěšných pro stranu Volodymyra Zelenského, fungují teprve čtyři měsíce, tedy zhruba polovinu doby, po které je u moci současný prezident. V obou případech se jejich podoba, styl práce a charakter vztahů s prezidentem do značné míry stabilizovaly a bude zajímavé pozorovat, jak se po této stránce bude vláda i parlament vyvíjet v dalších měsících.

Parlament (Nejvyšší rada) zahájil své nové zasedání 14. ledna a o jeho průběžných výsledcích bude tedy možno podat zprávu až příště. Už teď ale lze říci, že jedním z klíčových bodů plenárních zasedání parlamentu bude nové projednávání zákona o možnosti prodeje zemědělské půdy, což je v ukrajinských podmínkách ze středoevropského hlediska až nepochopitelně živé a konfliktní téma.

Je nepochybné, že „událostí číslo jedna“ se v první polovině ledna stala 8. ledna havárie ukrajinského civilního boeingu u Teheránu, jejíž příčina byla íránskou stranou objasněna z nezbytí už po dvou dnech. Celá tato tragická událost, která zapříčinila smrt téměř dvou stovek lidí, z toho jedenácti Ukrajinců, se promítla i do vnitrostátní politiky. Odpůrcům prezidenta Zelenského a celé nové mocenské skvadry poskytla mnoho příležitostí ke kritice, zároveň však prezident a další hlavní tváře ukrajinské politiky dostali možnost ukázat, zda a jak jsou schopni reagovat na zcela mimořádnou situaci.

Prezident byl už před teheránskou událostí kritizován za povahu svého odpočinkového pobytu v Sultanátu Omán, který zahájil 5. ledna, musel ho však zkrátit právě v důsledku sestřelení ukrajinského letadla. Zelenskému bylo vytýkáno, že tak honosným výjezdem vlastně kopíroval podobný pobyt svého předchůdce Porošenka na Maledivských ostrovech. V zájmu spravedlnosti je však třeba uvést, že také šéf opoziční strany Holos, zpěvák Svjatoslav Vakarčuk, si dopřál finančně náročný odpočinek – v tomto případě v Thajsku.

Podstatnější je, že nejasnosti vzbudila povaha rozhovorů, které šéf státu vedl s ománskými představiteli v době, která shodou okolností těsně předcházela smrti ománského sultána Kábusa. Ještě větší neklid však vzbudilo podezření, že v Ománu byly vedeny utajené rozhovory s představiteli ruského režimu a s jejich ukrajinským exponentem, odiózně působícím poslancem Medvedčukem.

V pozdějších dnech vytýkala opozice jemu i ministrovi zahraničí málo rozhodnou reakci vůči Íránu. Na přetřes se však dostala i povaha ruské spoluúčasti na sestřelení letadla, o které se nikoli náhodou zasloužily ruské rakety, dodávané Íránu. Opozice vytýká současné moci i to, že nevyužila celého případu k důraznému upozornění na nedořešený případ sestřelení civilního letadla nad Donbasem před čtyřmi a půl roky.

Ukrajinsko-ruských vztahů se týká také zpráva o slavnostním „spuštění“ plynovodu Turkstream, který už byl nějaký čas v provozu. K onomu spuštění došlo shodou okolností také 8. Ledna. Kvůli němu se do Turecka dostavil Putin, ale také srbský prezident a bulharský premiér. Pro Ukrajinu jistě není zprávou z nejlepších, že turecký polodiktátor Erdogan označil svého kolegu Putina za dobrého přítele a vybudování plynovodu, které nepochybně finančně poškodí Ukrajinu, za příklad vzorné spolupráce obou zemí.

Zmínku zasluhuje i tradiční slovní přestřelka mezi Ukrajinou na jedné a Polskem a Izraelem na druhé straně. Týká se ukrajinského nacionalistického vůdce a politického vězně Stepana Bandery a jeho údajného podílu na antisemitismu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí v rámci slovní komunikace s oběma zeměmi jejich námitky odmítlo, je však zřejmé, že toto téma zůstane dlouhodobým kamenem úrazu ve vzájemných vztazích zmíněných zemí. Potěšitelné jsou jen náznaky toho, že se rýsuje obnovení věcné diskuse ukrajinských a polských odborníků o sporných otázkách uctívání obětí vzájemných sporů z doby na konci druhé světové války.

Z ukrajinských vnitřních záležitostí zasluhuje zmínku případ, kterým se snaží ukrajinské bezpečnostní složky doložit úspěšnost svého boje proti organizovanému zločinu. 12. ledna bylo totiž oznámeno s určitým zpožděním nejen zatčení vrahů známé ukrajinské volontérky Aminy Okujevy, zastřelené v roce 2017, ale také osoby, která realizaci tohoto zločinu objednala. Ukrajinští komentátoři, kteří většinou zaujímají rezervovaný postoj k ministru vnitra Avakovovi, však v této věci zaujímají poněkud skeptický přístup a upozorňují na určitou podobnost s případem údajného odhalení pachatelů vraždy novináře Pavla Šeremeta.

Zmiňme ještě, že byly publikovány texty některých zákonů, schválených parlamentem a podepsaných prezidentem. Zájem může vzbudit např. zákon o „nepersonálním hlasování“ poslanců, tedy o případech, kdy někteří poslanci nechávají za sebe hlasovat své kolegy. Nová zákonná norma předpokládá v doložených případech takového jednání trest v podobě nemalé finanční pokuty, přesahující částku 50 000 hryven. Pokud jde o nekončící boj proti všudypřítomné korupci, měl by být aktivizován v důsledku jmenování nového šéfa Národní agentury pro bránění korupci, kterým se stal Oleksandr Novikov.

Diskuse čtenářů a zájemců ke všem uvedeným tématům je samozřejmě vítána. Vůbec bych se také nebránil tomu, kdyby se psaní těchto přehledů ujal jiný, seriózní zájemce.

(boz)