Velkopáteční přemýšlení o ukrajinských volbách

Volební místnosti jsou uzavřeny, brzy budeme znát jméno prezidenta. Získali jsme zamyšlení českého historika, který není ukrajinistou, ale o Ukrajinu se výrazně zajímá. Jeho názory asi vyvolají reakce různého, ba možná zcela protikladného typu. 

Velký pátek je dnem tragickým - veselí (doufejme) přijde až po neděli v pondělí... Takže: Jak jste možná sledovali, utkali se dnes Petro Porošenko a Volodymyr Zelenskyj a vše vypadá na to, že zlý čokoládový král Petro půjde jako hnusný korupčník od válu a nahradí ho jiskrný mladý komik, sloužící národu a míru.

Petro Porošenko a Volodymyr Zelеnskyj
Volodymyr Zelеnskyj a Petro Porošenko

České, na Ukrajinu a Rusko specializované, novináře to - pokud mohu letmo soudit - v podstatě těší!! Jako všechny pohádky má ale i tahle několik háčků. I politicky nezkušený mladinký komik se srdcem na dlani musí mít při kampani někoho, kdo mu platí provoz, resp. kdo mu alespoň poskytne vlastní bodyguardy a půjčí dokonce i svého vlastního šéfprávníka jako manažera kampaně.

A tímto „někým“ je v aktuální pohádce Ihor Kolomojskyj, prostý ukrajinský oligarcha, který poté, co se dopustil jakýchsi zajímavých bankovních velkooperací, které se z nějakých důvodů nelíbily ani Ukrajinské národní bance, ani Mezinárodnímu měnovému fondu (ten do velké míry drží Ukrajinu finančně nad vodou), raději spěšně opustil Ukrajinu směrem do Švýcarska. Poté, co o něj a jeho obchody projevily intensivní zájem i další státy (např. USA), odstěhoval se raději až do Israele. Na Ukrajině mu Národní banka zkonfiskovala majetek (tedy kapitál jeho zkrachovavší banky atd.) za 2,5 miliard dolarů. Údaje se různí, možná to byly jen dvě miliardy. Kolik honí Američané a další, se ze mně dostupných článků nelze přesněji dočíst. FBI na tom spolupracuje s CIA a zatím ty problémové "drobné" v USA ještě nedopočítali...
No, a za dobrotivým Ihorkem náš kritický mladý muž pravidelně jezdí už deset let. Nejprve doma na Ukrajině, kde spolu vedli dlouhé a oběma stranám prospěšné debaty na obecná témata, pak Zelenskyj opakovaně létal do Švýcarska a dokonce se už podařilo prokázat i dvě komikovy nedávné návštěvy v Israeli. Ale prý šlo vždy jen o přátelské hovory...

On totiž pan Zelenskyj vůbec rád rozmlouvá s významnými osobnostmi. Kdysi, ale opravdu kdysi - jen si vezměte, jak je ten člověk mladý - tedy nejpozději 2014, pořádal soukromá vystoupení pro nějakého Vovku Putina, případně pro pozoruhodné duo: soudruh Medveděv pozval na kriticko-politický kabaret přítele Viktora Janukoviče. Ten musel chudáček 2014 kvůli jakémusi Majdanu utéct z Ukrajiny na východ a tak mu v té exilové depresi trocha toho Zelenského kabaretu přišla jistě vhod. Je zajímavé, že se tím pan Zelenskyj ještě nedávno sám vytahoval před novináři....

Teď ale tvrdí, že s Kolomojským kontakty nemá, do Kremlu už vůbec ne a s Ruskem spolupracovat nehodlá. Včera k tomu Viktor Medvedčuk, jakýsi oligarcha s jakýmisi kontakty do Moskvy, prohlásil, že po zvolení Zelenského je Moskva ochotna uzavřít mír a předat Ukrajině kontrolu nad Donbasem (ovšem při ponechání si Krymu). A mluvčí Kremlu k tomu přidal, že není třeba předběžných smluv s kandidátem, stačí, že bude zvolen ten správný a dohoda o míru je na dlani!

Netoužím dělat z Porošenka světce (ostatně dosud žádný čokoládový král nedošel ani blahoslavení...) a věřím, že dělá celou řadu ne zcela košer obchodů – ale v čokoládě, v níž se vyzná. Je též jisté, že zejména v posledních dvou letech sabotoval pokroky vládního protikorupčního tažení. Odhlédnu-li ale od mínění českých novinářů a podívám-li se např. na texty svého oblíbeného varšavského dopisovatele Frankfurter Allgemeine Zeitung Gerharda Gnaucka, tak ten cituje slova polského velvyslance v Kyjevě Jana Pieklo (2016-2019), který má  Porošenka za „nejvýznamnějšího státníka postsovětského prostoru za minulých 25 let“.

Gnauck připomíná, že Porošenko udržel zemi, kterou převzal v hluboké, mj. finanční krizi, ve funkčním stavu i přes všechny Putinovy ekonomické, vojenské i propagačně desinformační kampaně a útoky. Zastavil inflaci a umožnil, aby Národní banka zlikvidovala celou sérii marodných „lupičských“ bank, patřících oligarchům. Zaměřil se na bezpečnostní problematiku, stabilizoval armádu a dosáhl toho, že ji Západ vycvičil a alespoň dílem i vyzbrojil, takže mohla vzdorovat separatisticko-ruským ofensivám. Nejnověji Porošenko dosáhl dodávek amerických protitankových raket, které obratem zastavily ruskou útočnou náladu u Dnipropetrovsku... Podobně úspěšná byla jeho diplomatická jednání s Německem a Francií. Západ ho bere jako solidního partnera..., což se např. nedá říci ani o mnohých představitelích nově přijatých zemí EU.
Pro nás, většinou bezbožné Středoevropany, je těžko docenitelné, jaký výkon Porošenko předvedl při oddělení ukrajinské ortodoxní církve od Ruska. To je zcela zásadní ideologický zisk (uvědomme si, že o něčem podobném ve vztahu např. k Turecku nebo Saudům si např. Němci mohou u jejich muslimů nechat jen zdát...) Je pochopitelné, že Moskva přímo i oklikou dělá vše, aby tohohle člověka odklidila!!

Soupis Porošenkoých velkých činů nejspíš vejde do dějin, ale aktuálně politicky mu není k ničemu. Lid, resp. média dnes nejvíce vnímají Porošenkovy chyby. Jistě jich je hromada. Jen možná – až Kolomojskyj opět díky Zelenskému získá zpět své dvě miliardy a možná se i vrátí domů, aby už bez rizika soudu za podvody či vydání do USA vychutnal mír s Ruskem (na Krym a jeho obyvatele se velkoryse zapomene...)  - to všechno přijde pár slušným Ukrajincům drobet líto...  Ne kvůli Petru Porošenkovi, který se jistě nakonec nějak vykoupí pralinkami a přežije to...

Ale možná jim pod knutou odkudsi režijně inscenovaného komika přijde líto snu o tom, že by Ukrajina mohla být skutečně nezávislou evropskou zemí, která rozhoduje sama o sobě. Vím, o čem mluvím: V zemi, kde žiji, vládne kriminální migrant s podporou japonského fašisty a populárního proruského opilce...

(JP)

Rubriky