Zavražděni hladomorem: skutečný počet obětí a důkazy jeho záměrného vyvolání

Dívka – oběť hladu. Charkov, 1933 Autor Alexander Wienerberger (Oficiální webová stránka)
Dívka – oběť hladu. Charkov, 1933, Autor Alexander Wienerberger (Oficiální webová stránka)


100 tisíc, milion, 4, 7, 10 a dokonce – 15 milionů mrtvých. Oběti hladu se staly politickým nástrojem. Někteří je cílevědomě podceňují, zatímco jiní nadhodnocují. Kolik lidí opravdu zemřelo na hladomor a byl opravdu vyvolán uměle? Dívka na fotografii ze sbírky kardinála Inicira je jednou z obětí hladu. 

Červenec 1941. Německé jednotky se rychle útočí. Sovětská vláda se rozhodne zničit část archivních dokumentů v Kyjevě. Mezi nimi jsou i statistiky o populaci Ukrajiny v období hladomoru. Pokusy skrýt pravdu nejsou bezdůvodné. Už brzy nato v Němci obsazeném Charkově začíná počet obětí hladomoru sčítat ukrajinský agronom a ekonom Stepan Sosnovyj. Je první, kdo se snaží o vědecký a statistický přístup. Ale bez důležitých údajů, které zničila sovětská vláda.

Archivní dokument z fondů Ruského státního archivu ekonomie obsahuje informace o úmrtnosti na Ukrajině v roce 1933 podle věku a pohlaví.
Archivní dokument z fondů Ruského státního archivu ekonomie obsahuje informace o úmrtnosti na Ukrajině v roce 1933 podle věku a pohlaví.

Nicméně, jak se ukázalo, údaje se zachovaly. Přesněji jejich kopie. V Moskvě. Před pěti lety ukrajinští vědci z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů tyto dokumenty zkopírovali a předali Ukrajině. Archivní dokument z fondů Ruského státního archivu ekonomie obsahuje informace o úmrtnosti na Ukrajině v roce 1933 podle věku a pohlaví. Takové dokumenty v archivu Kyjeva nebyly. A tak právě ukrajinští vědci spolu s americkými výzkumníky poprvé uskutečnili rozsáhlé studium demografických ztrát z hladomoru. Jejich výpočty jsou vědecké, ne politické.

Ztráty z Hladomoru

Vědci na základě nalezených archiválií nejprve obnovili statistické údaje o porodnosti a počtu zemřelých v Ukrajině v letech 1927 až 1939. Z údajů pak odstranili falšování sovětským režimem.

Počet městských a venkovských obyvatel Ukrajiny po odstranění sovětských podvodů.
Počet městských a venkovských obyvatel Ukrajiny po odstranění sovětských podvodů. Autorské výpočty skupiny vědců z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů

Poté, po určení skutečné statistiky, od celkového počtu zemřelých během let hladomoru, odečetli počty těch, kteří zemřeli vlastní smrtí. Vědci zjistili: kvůli vysoké úmrtnosti v období hladomoru v roce 1932 zemřelo 250 000 lidí. 160 tisíc v roce 1934, kdy už si všichni mysleli, že hladomor skončil, a v roce 1933 – 3 miliony 530 tisíc. Celkem tedy má hladomor na svědomí 4 miliony mrtvých (3,9). Navíc se také kvůli hladomoru nenarodilo více než 600 tisíc dětí.

Ztráty způsobené supermortalitou na Ukrajině v důsledku hladomoru v letech 1932-1934
Ztráty způsobené supermortalitou na Ukrajině v důsledku hladomoru v letech 1932-1934

Celkově tedy Ukrajina kvůli hladomoru ztratila asi 4 miliony 500 tisíc lidí. Téměř všichni mrtví byli rolníci. Čísla jsou zarážející. Dokonce i během brutální německé okupace byla míra úmrtnosti na venkově třikrát nižší.

Srovnání ztrát venkovských obyvatel během hladomoru a druhé světové války
Srovnání počtu obětí z řad venkovských obyvatel během hladomoru a druhé světové války

Ale proč byla úmrtnost tak vysoká? Snad špatné povětrnostní podmínky? Nikoliv, hladomory v důsledku sucha a neúrody bývaly v Ukrajině i dříve, ale tolik lidí nikdy nezemřelo. A to je první věc, která svědčí o tom, že hladomor byl vyvolán uměle.

Srovnání ztrát v různých hladomorech na Ukrajině
Srovnání úmrtnostiv různých hladomorech na Ukrajině

Většina lidí zemřela v roce 1933. Přesněji, pouze v průběhu šesti měsíců. Červen byl nejhorší. Tak masivně a rychle na přirozený hlad jinde na světě nikdo nikdy nezemřel. A to ukazuje na skutečnost, že rolníkům nebylo odebíráno jen obilí.

Měsíční ztráty z hladu v roce 1933. Červen byl nejhorší. Denně umíralo 28 000 lidí. To je téměř 20krát více než v poměrně nehladovém roce 1930.
Měsíční ztráty z hladu v roce 1933. Červen byl nejhorší. Denně umíralo 28 000 lidí. To je téměř 20krát více než v poměrně nehladovém roce 1930.

"Řízený hlad"

Nicméně ne všechny regiony Ukrajiny trpěly hladem stejně. A to je další detail, který svědčí o jeho umělém vyvolání.
Během hladomoru v letech 1921-23 a 1946-47 trpěli nejvíce obyvatelé ukrajinského jihu. Je to přirozené, protože v Ukrajině právě tyto oblasti tradičně trpěly suchem a neúrodou. V roce 1933 však došlo k naprosto nepřirozenému hladomoru.
Podle nových statistik většina lidí zemřela na hladovění nejen na jihu, ale ve střední Ukrajině. Jedná se o současné území Kyjevské, Poltavské a Čerkaské oblasti. Poslední dvě byly v roce 1933 součástí Charkovské oblasti.

Ztráty způsobené hladomorem v různých regionech Ukrajiny. Administrativní členění k 1. dubnu 1933
Ztráty způsobené hladomorem v různých regionech Ukrajiny. Administrativní členění k 1. dubnu 1933

V tehdejších Kyjevské a Charkovské oblastech zemřely více než 2 miliony lidí, zatímco v Dněpropetrovské, Oděské a Doněcké „jen“ asi 900 000. Tento objev byl skutečně neočekávaný.
Vědci také zjistili, že nejmenší počet obětí byl v Doněcké a v Černihivské oblasti. Ani to není náhoda. Černihivská oblast je obtížný, bažinatý a ne příliš úrodný region. Proto se tu s kolektivizací nespěchalo. Potravu bylo možné získat i v lesích. A Doněcká oblast byla nejdůležitějším průmyslovým centrem celého SSSR. Na její stabilitě závisela pevnost Stalinova režimu.
Jižní oblasti: Dněpropetrovská a Oděská to byly hlavní producenti chleba. A právě tam po dlouhých měsících hladomoru směřovala potravinová pomoc. Neměla ale za cíl zachraňovat lidi. Blížila se jarní setba roku 1933 a někdo přece musel zasít úrodná pole ukrajinského jihu. A mrtví by to neudělali. Střed Ukrajiny, který obilí neprodukoval, byl ne náhodou klidně ponechán bez pomoci. Naopak. Do Kyjevské a Charkovské oblasti směřoval největší počet skupin kontrolorů zabývajících se prohlídkami zemědělských hospodářství. To je jedno z možných vysvětlení, proč centrální části trpěly mnohem víc než jih Ukrajiny. Hlad byl umělý a masová úmrtnost byla důsledkem krutých represí a rekvizic jídla. Tak se rolníci trestali za odpor.

Na fotografii je jedna z tisíců rekvizičních brigád, které zabavovaly rolníkům jídlo. Ve svých rukou, kovové tyče. Jimi sovětští aktivisté hledali nejenom obilí schované pod zemí, ale ve skutečnosti všechno jídlo.
Na fotografii je jedna z tisíců rekvizičních brigád, které zabavovaly rolníkům jídlo. Ve svých rukou drží kovové pruty, které používali jako sondy. Jimi sovětští aktivisté hledali nejenom obilí schované pod zemí, ale ve skutečnosti všechno jídlo.

Plán zásobování obilím, kvůli jehož plnění u rolníků hledali "ukradené" kolchozní obilí, byl zjevně nafouknutý. Dva roky před Ukrajinským hladomorem "vyždímali" z Ukrajiny tolik obilí, kolik daly dohromady všechny obilné regiony v evropském Rusku. Právě tehdy rolníci začali hladovět.

Srovnání plánů dodávek obilovin v zemědělských oblastech Ruska a Ukrajiny
Srovnání plánů dodávek obilí v zemědělských oblastech Ruska a Ukrajiny

Jak ukazují statistiky, sklizeň byla dobrá. Ale v roce 1932 požadují od vyčerpaných a hladových rolníků neúměrně mnoho. A byl to plán smrti.

Ukrajina netrpěla hladem víc než ostatní?

Existuje názor, že hladovění bylo po celém Sovětském svazu a Ukrajina netrpěla víc než jiné republiky. Vědci i zde však provedli výpočty. V Ukrajině zemřelo více lidí. Rusko je na druhém místě v absolutních ztrátách. V Kazachstánu je počet obětí třikrát nižší.

Ztráty z hladovění v letech 1932-34 v republikách bývalého SSSR. Absolutní čísla
Ztráty z hladovění v letech 1932-34 v republikách bývalého SSSR. Absolutní čísla

Pokud však vezmeme poměrnou ztrátu vztaženou k celkové populaci, pak v Kazachstánu byla míra úmrtnosti nejvyšší. Ztráty Ukrajiny jsou také velmi vysoké. V relativním vyjádření jsou čtyřikrát vyšší než v Rusku.

Ztráty z hladu v republikách bývalého SSSR vztažené k celkové populaci
Ztráty z hladu v republikách bývalého SSSR vztažené k celkové populaci

Nicméně masově se z hladovění v Rusku umíralo pouze v určitých oblastech. Byla to Kubáň, kde byli Ukrajinci zastoupeni nejméně z 50 %, a obyvatelé Německé republiky v Povolží.
Od roku 1919 UNR (Ukrajinská národní republika) oficiálně považovala Kubáň za svou součást. Zpočátku tuto vizi sdílela i ukrajinská vláda. Území Kubáně a další území s ukrajinskou většinu se však nepodařilo oficiálně připojit, ačkoli tyto požadavky se Moskvě opakovaně předkládaly. Nicméně v těchto oblastech probíhala bouřlivá ukrajinizace.

Мапа

Na této etnografické sovětské mapě z třicátých let je vidět, že Ukrajinci byli v Kubáni zastoupeni masově. V oblastech vyznačených červeným šrafováním tvořili Ukrajinci většinu.

V prosinci 1932 Stalin ukrajinizaci ostře potlačil. Brzy potom byly v Kubáni, stejně jako v Ukrajině, všechny potraviny rolníkům odebírány. A právě tam se objevují i první vesnice zapsané na tzv. "Černé tabule" - seznamy "nespolehlivých" obcí a hospodářství. Tato administrativní metoda úplné izolace se brzy uplatnila po celé Ukrajině. Octly se na nich stovky vesnic, které nebyly schopné naplnit očividně nerealistické plány dodávek obilí. Nakonec došlo k jejich úplnému odříznutí a rolníci zde pomalu a ve velkém množství umírali v hladových mukách.

Vesnice, které se dostaly "černou tabuli". Jejich seznamy byly také publikovány v tisku.
Vesnice, které se dostaly "černou tabuli". Jejich seznamy byly také publikovány v tisku.

Uzavřely se také hranice Kubáně a Ukrajiny. Lidé si nebyli schopni zachránit život ani útěkem.

Bitva čísel

Stepan Sosnovyj, který pracoval na výpočtech v nacisty obsazeném Charkově, nakonec svůj výzkum zveřejnil. Ale brzy po válce ho zatkla NKVD a Sosnovyj byl odsouzen k 25 letům vězení.

Článek Stěpan Sosnovyj "Pravda o hladu na Ukrajině v létech 1932-1933 „. Materiál je zveřejněn v Charkovských okupačních novinách Nova Ukraina "(8. listopadu 1942)
Článek: Stěpan Sosnovyj, "Pravda o hladu na Ukrajině v létech 1932-1933". Materiál byl zveřejněn v Charkovských okupačních novinách "Nova Ukraina"(8. listopadu 1942)

Původně se předpokládalo, že Sosnovyj uvedl počet 7,5 milionu mrtvých. Tato hodnota se stala populární mezi ukrajinskou diasporou. Její objektivnost trvale obhajují někteří ukrajinští vědci a státní instituce. Školy doporučují, aby učitelé používali přesně toto číslo.

Vědci z Ústavu demografie však vysvětlují, že je to přehnané:
•    Aby dosáhli s takovými ztrátami úrovně populace zaznamenané v roce 1937, musely by se na Ukrajině narodit 3 miliony dětí. Takový baby boom je nepravděpodobný. Ženy fyzicky nemohly porodit tolik dětí.
•    Za účelem kompenzace ztrát by sice bylo možné přesídlit na Ukrajinu lidi odjinud. Během této doby však bylo do Ukrajiny přesunuto pouze 130 tisíc lidí.

A dokonce Stepan Sosnovyj sám napsal, že jeho předchozí výsledky byly nepřesné. Sám vědec uváděl, že zemřelo asi 4,8 milionu lidí. Jeho odhad ztrát se příliš neliší od moderní studie ukrajinských vědců, kterou jsme použili v této studii.

Hladomor 1932-1934

4,5 milionů životů. Strašlivé množství lidských ztrát, které utrpěla Ukrajině z umělého vyvolaného hladu.

Levko Lukyanenko, budoucí autor zákona o nezávislosti Ukrajiny, nezemřel hladem jen kvůli shnilým bramborám, které mohl jeho otec ukrýt.
Vasilijka Barka, spisovatelka, která o hladomoru vyprávěla světu, učila v Kubáni, zázračně přežila hladomor.
Oles Gončar, klasik ukrajinské literatury, se zachránil díky sucharům, které sháněla jeho babička.
Ale asi 4 miliony nepřežily. Více než půl milionu se nenarodilo. Každý osmý obyvatel Ukrajiny zemřel. Nikdy nebudeme vědět, čím by mohli být.

Materiál byl připraven na základě:

  1. Vědeckých výzkumů týmu z Ptuchova ústavu demografie a sociálních výzkumů Národní akademie věd Ukrajiny: N. Levchuk, O. Rudnitsky, O. Gladun, N. Kulik ve spolupráci s O. Volovinou (Univerzita Jižní Karolíny, USA) a s Ukrajinským vědeckým institutem Harvardské univerzity.
  2. Vědecké publikace O. Saltana "Historická hodnota výzkumů agronoma-ekonoma S. Sosnovyj v textech novin "Nova Ukraїna "(rukopis);

Použity byly také materiály a fotografie:

Fondu sektoru kartografických publikací Národní knihovny Ukrajiny I. V. Vernadskoho, GDU SBU, Ústředního státního kino-foto archivu Ukrajiny H. S. Pšenyčnoho, Centra městské historie střední a východní Evropy, UNIAN, Ukrinform

Autoři: Dmitro July, Vlad Krylevský; Radio Freedom

Převzato z webových stránek ARGUMENT 

Volný překlad: Dag Jeger (jer), My a Ukrajina
 

Rubriky