Festival ukrajinské alternativní kultury: prezentuje se Ukraїner

I bez přesné evidence lze vyslovit názor, že ukrajinských akcí v Praze rok od roku přibývá – zájemce při nejlepší vůli nestihne vše. Proto také chybí referáty o části akcí na našich stránkách. Jistě bychom rádi psali o všech, ale to by předpokládalo pomoc dalších autorů, kteří se té nebo oné akce zúčastnili. Je to snad nesplnitelné přání?

Bylo by například užitečné, kdybychom dokázali referovat o všech akcích nového festivalu alternativní ukrajinské kultury, který podpořilo hlavní město Praha, zdejší Integrační centrum a české ministerstvo vnitra. Reálně můžeme informovat bohužel jen o polovině z jeho čtyř akcí, které zastupovaly různým způsobem oblast filmu. Dnes půjde o filmy dokumentárně-propagační.

Festival alternativní ukrajinské kultury začal 4. října, kdy se v rámci programu Cestovatelského klubu představili reprezentanti projektu Ukraїner. Jeho idea vznikla na základě nespokojenosti s nedostatkem vizuálních informací o Ukrajině v jiných zemích. Zlepšit tento stav by měly krátké (maximálně desetiminutové), obsahově však výrazné dokumentární filmy o ukrajinských regionech a některých jejich zajímavých místech či obyvatelích. Tato dílka mají šířit pozitivní představu o zajímavostech Ukrajiny i jejích obyvatel. V zahraničí má k tomu napomoci osm (v budoucnu pak i více) jinojazyčných verzí webových stránek i otitulkování samotných filmů – od března tohoto roku je zapojena i čeština.

Paralelně chce však projekt sledovat i druhý cíl – přiblížit Ukrajinu (především prostor mimo velká města) samotným Ukrajincům a napomoci růstu domácí turistiky. Ta zůstávala donedávna nedostatečně populární a rozšířená. Nyní lze v příslušné sféře pozorovat oživení a snahu o nápravu. Že jde o pozitivní jev, není jistě třeba zdůrazňovat.

Celkově je v rámci projektu Ukraїner angažováno 150 osob. Tvůrci se pohybují ve zvoleném regionu kolem tří týdnů a natočí přitom dva až tři filmy – následná výroba každého z nich trvá kolem měsíce. Témata pro filmy jsou vybírána už předem a často je doporučují lidé přímo z příslušných regionů. Zajímavé je to, že v rámci programu nebylo akceptováno současné administrativní rozdělení Ukrajiny na 24 oblasti, resp. i nyní nedostupnou Autonomní republiku Krym. Upřednostněno bylo přihlédnutí k rozčlenění země na 16 historicko-etnografických celků. V každém regionu bylo zatím natočeno deset až 15 příběhů, které jsou zveřejňovány na přeskáčku.

Více si lze přečíst na webových stránkách https:/ukrainer.net/, který nedávno uvedl do života i svou českou verzi ukrainer.net/cz. Realizace projektu, jehož původcem je Bohdan Lohvynenko, v podobě dílčích expedic, tj. vyjížděk do regionů Ukrajiny, začala v červenci 2016 a jeho první část má být ukončena v závěru tohoto roku. Plánují se však ještě dvě další expedice.

Návštěvníci pražské akce měli možnost shlédnout šest ukázek, a to z oblasti Zakarpatska, Tauridy, Besarábie, Podolí a Haliče. Jednak byly zastoupeny přehledy zajímavostí toho kterého regionu, bez komentáře, ale opatřené titulky a podmalované hudbou. Druhá polovina snímků byla založena na vyprávění určité osobnosti o iniciativě, kterou v příslušných venkovských akcích reprezentují – soukromé muzeum v Zakarpatské oblasti, pěstování vína francouzským nadšencem v odeském regionu nebo vyprávění představitele ukrajinských buddhistů, kteří museli své iniciativy přenést z Donbasu do oblasti jednoho z karpatských průsmyků. Rozhovory jsou opravdu živé a zajímavé po textové i obrazové stránce.

Ohlas všeho vyvíjeného úsilí skupiny Ukraїner je nesporný. Má v sociálních sítích kolem 80 000 příznivců a snad se tedy začne formovat jejich výraznější skupina i v Česku. Napomoci tomu může skutečnost, že tento projekt realizují vesměs mladí, pro věc nadšení lidé. Jejich vrstevníci výrazně převažovali i v rámci skupiny diváků a posluchačů, která pražskou akci Ukraїneru navštívila. Popřejme tomuto projektu do dalších let jeho existence co nejvíce úspěchů.

(boz)