Ukrajinská kronika 2018: 38. týden (17.–23. září)

Svoji poslední „zprávu o stavu Ukrajiny“ v tomto prezidentském období přednesl prezident Porošenko v parlamentu 20. září. Jednalo se o vyvážený přehled úspěchů i problémů Ukrajiny čtvrtého a pátého roku jeho působení v nejvyšším úřadě. Celek naznačuje nejednoduchou výchozí pozici prezidenta před blížícími se volbami.

* ČINNOST NEJVYŠŠÍ RADY – Protože termín působení většiny členů patnáctičlenné Ústřední volební komise skončil už 1. června 2014, přistoupil parlament k volbě jejich nástupců. Počet členů komise byl zprvu zvýšen z patnácti na sedmnáct a ke dvěma lidem s trvajícím mandátem bylo zvoleno dalších čtrnáct osob, které zastupují sedm politických subjektů. Zatím neobsazeno zůstalo sedmnácté místo, vyhrazené pro zástupce Opozičního bloku, tj. bývalé Strany regionů. Parlament také zvolil na základě své kvóty, stanovené ústavou, dva soudce do Ústavního soudu Ukrajiny. Přijal rovněž k dalšímu projednávání prezidentský návrh zákona o zrušení poslanecké imunity.

* SENCOV – Ukrajinský parlament schválil 18. 9. většinou 245 hlasů navržení Oleha Sencova k vyznamenání Nobelovou cenou míru v roce 2019. O propuštění Sencova požádala také komisařka Evropské unie pro spravedlnost, Češka Věra Jourová, dopisem adresovaným jejímu ruskému resortnímu kolegovi Konovalovovi.

* ÚMRTÍ – Ukrajinský expremiér Vitalij Masol, který patřil k vyšším představitelům Komunistické strany Ukrajiny, zemřel v Kyjevě 21. září ve věku nedožitých 90 let. Symbolicky propojil etapu Ukrajiny sovětské a postsovětské, protože jejím premiérem byl jak v letech 1978–1990, tak znovu v letech 1994–1995. Po pět volebních období, tj. 23 roky, byl také poslancem ukrajinského parlamentu. Z jiné sféry je zpráva o tom, že ve Vinnyci zemřela vozíčkářka Raisa Panasjuk, vládní zplnomocněnkyně pro práva invalidních osob, která tento úřad vykonávala od března minulého roku.

* KONEC DRUŽBY S RUSKEM A VZTAH S EVROPOU – Prezident Porošenko vydal 16. 9. na základě rozhodnutí Rady národní bezpečnosti Ukrajiny písemnost o ukončení platnosti smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství s Ruskem z 31. května 1997, která vstoupila v platnost 1. 3. 1999. Smlouva uzavřená na deset let předpokládala automatickou prolongaci, nevysloví-li se žádná smluvní strana proti. Dne 21. září byla nóta o ukončení platnosti smlouvy oficiálně odeslána do Ruska. Zároveň ukrajinský vládní úřad pro koordinaci evropské a euroatlantické integrace sdělil, že v prvním pololetí splnila Ukrajina na 41 % roční plán opatření, vyplývajících z dohody o asociaci s EU.

* MAĎARSKÉ AKTIVITY V ZAKARPATSKU – Vztahy Ukrajiny a Maďarska se opět zkomplikovaly, když se provalila zpráva o formě, kterou je udělováno druhé, maďarské občanství ukrajinským občanům z Berehova. Z videa, které bylo na této akci pořízeno, je patrné, že maďarský konzul vyzývá „novokřtěnce“, aby své druhé občanství utajili před ukrajinskými úřady. Proti takovémuto postupu se důrazně ohradil ukrajinský ministr zahraničí Klimkin.

* VOJENSKÁ POMOC – Americký Senát schválil vojenský rozpočet USA na příští rok. Vyplývá z něj, že 250 milionů dolarů bude poskytnuto Ukrajině – tato částka převyšuje analogickou letošní sumu o 50 milionů dolarů. Peníze jsou určeny pro podporu vojenských cvičení, poskytnutí vojenského zařízení, letální výzbroje a logistické podpory, výměnu dříve poskytnutých zbraní nebo vojenského zboží. Vyloučena není ani rozvědná podpora Ukrajiny.

* ZDRAŽENÍ PLYNU – Ukrajinská vláda schválila po jednání s delegací Mezinárodního měnového fondu jím vyžadované nepopulární rozhodnutí o postupném zvýšení ceny maloobchodních cen za plyn spotřebovávaný obyvatelstvem. Ceny mají být postupně zvyšovány v letech 2019 a 2020, ale detaily se teprve upřesňují. Splněním tohoto opatření podmiňoval MMF udělení další finanční pomoci Ukrajině.

* PROCES S JANUKOVYČEM – Oboloňský obvodní soud města Kyjeva vyzval bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby se dostavil k pronesení závěrečného slova při procesu, který je proti němu veden pro zradu vůči státu. Vystoupení exprezidenta se má uskutečnit 12. října dopoledne, nemusí však být přítomen osobně: má možnost využít metodu tzv. videokonference.

* VITALIJ KLYČKO A KYJEV – Vitalij Klyčko si udržuje poměrně značnou popularitu mezi kyjevskými voliči. Podle nejnovějšího průzkumu by ho volilo téměř 50 % účastníků příštích komunálních voleb. Druhý muž v pořadí, Mykola Tomenko, má podporu necelých 20 % voličů. Klyčko už oznámil, že příští rok nebude kandidovat v prezidentských volbách: chtěl by dokončit různé dlouhodobější úkoly, rozpracované v kyjevských podmínkách.

* MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND – Stálý představitel Mezinárodního měnového fondu v Ukrajině Josta Lungman zhodnotil práci mise fondu, která v Kyjevě působila po dva týdny. Rozhovory se týkaly reforem, které mají zajistit makroekonomickou stabilitu země a růst ukrajinské ekonomiky, a zároveň možné finanční podpory těchto procesů. Současný program spolupráce Ukrajiny s MMF končí na jaře roku 1919. Ukrajina díky němu obdržela 8,7 miliónu dolarů a dělá si naději, že v tomto roce získá další 1,9 miliónu dolarů.

* DOSTUPNOST INFORMACÍ – Ukrajina zaujala 17. místo v nejnovějším hodnocení Open Data Barometer za rok 2017. Hodnoceno bylo 30 zemí, které podepsaly Mezinárodní chartu otevřenosti údajů. V čele žebříčku stojí Kanada a Velká Británie, Česká republika hodnocena nebyla. Ukrajina si stojí dobře ve věci dynamiky zlepšování příslušného stavu, zároveň však je hodnocena nízko co do míry vlivu dostupnosti informací na život v zemi.

* POČET OBYVATEL – Státní statistická služba Ukrajiny uvedla 21. 9., že k 1. srpnu měla Ukrajina bez dočasně okupovaných území, kde nelze statistické údaje sledovat, 42 078 492 obyvatel. Trend poklesu jejich počtu tedy pokračuje jak v celé zemi, tak ve většině administrativních jednotek.

* STAVBA METRA V DNIPRU – Město Dnipro (dříve Dnipropetrivsk) podepsalo dohodu s britskou architektonickou kanceláří Zaha Hadif Architects o projektování dalších stanic místního metra, budovaného od roku 1982 a zprovozněného o třináct let později. Zatím má metro jen jednu trasu dlouhou 7 kilometrů se šesti stanicemi. Mezitím bylo oznámeno, že Dnipro ztratilo charakter miliónové lokality, protože počet obyvatel poklesl těsně pod tuto hodnotu – v roce 1989 mělo město téměř 1 178 000 obyvatel.

* UKRAJINSKÁ JUDISTKA MISTRYNÍ SVĚTA – Sedmnáctiletá Daryna Bilodid se stala dosud nejmladší mistryní světa na šampionátu, pořádaném v metropoli Ázerbájdžánu, Baku. Ve váhové kategorii do 48 kilogramů porazila ve finále Japonku Funu Tonaki.

(boz)