Ukrajinská kronika 2018: 37. týden (10.–16. září)

Jaký je stav Oleha Sencova, neví přesně nikdo kromě jeho ruských věznitelů. Zprávy, že zaslal sestřenici text závěti, týkající se osudu jeho umělecké pozůstalosti, budí obavy. Ukrajinský kulturní fond přislíbil poloviční finanční účast při chystaném představení Sencovovy hry Nomery (Čísla), která má být provedena koncem listopadu.

* SENCOV A SUŠČENKO – Evropská lidová strana (EPP), největší politický subjekt kontinentu, nominovala 12. 9. Oleha Sencova jako kandidáta letošní Sacharovovy ceny, kterou uděluje „za svobodu myšlení“ Evropský parlament a označila režiséra za nezákonně vězněného. Mezitím ruský nejvyšší soud plně potvrdil 12. 9. trest 12 let vězení korespondentovi agentury Ukrinform Romanu Suščenkovi za údajnou špionáž. Prezident Porošenko glosoval tuto událost konstatováním, že v Rusku dosud trvá rok 1937. Suščenko je na rozdíl od Oleha Sencova ochoten požádat prezidenta Putina o milost a zároveň doufá v možnost své výměny za někoho vězněného v Ukrajině.

* PARLAMENT – Během prvních dvou týdnů současného zasedání stačila Nejvyšší rada Ukrajiny schválit návrh zákona o ztotožnění práv a možností postupu žen a mužů v ukrajinské armádě a zákon o změnách pořádku práce na ukrajinských celnicích, jehož první variantu prezident Porošenko vetoval. Návrh zákona o zavedení pozdravů „Slava Ukrajini!“ a „Herojam slava!“ v armádě schválil v prvním čtení ukrajinský parlament. Prezident také prodloužil 10. září podzimní odvody do ukrajinské armády na tři měsíce, takže se budou konat od října až do prosince. Termín byl změněn v zájmu dokompletování stavů Národní gardy a Státní pohraniční služby. Prezident podepsal i dekret o zvýšení mezd příslušníkům armády a policie.

* UKRAJINA A NATO – Podle průzkumu fondu Demokratické iniciativy by se případného referenda o přistoupení Ukrajiny do NATO zúčastnilo v srpnu 63 % občanů. 63 % účastníků by hlasovalo pro a 24 % proti, ostatní zůstávají nerozhodnuti. Před více než čtyřmi roky, v dubnu 2012, by pro vstup do NATO hlasovalo 26 % a proti 61 % účastníků takového referenda, nálady se tedy výrazně změnily – další gigantický úspěch velestratéga Putina.

* AZOVSKÉ MOŘE – Ozbrojené síly Ukrajiny posílily svou přítomnost v prostoru ukrajinské části pobřeží Azovského moře, a to jak personálně, tak co do přítomnosti adekvátní vojenské techniky. Do Berďanska byly převezeny a tam na vodu spuštěny dva dělostřelecké opevněné čluny a do konce roku má být na pobřeží Azovského moře zřízena námořní základna. Takto chce Ukrajina odpovědět na skutečnost, že Rusko zadržuje zahraniční lodi, které směřují Kerčským průlivem do ukrajinských přístavů v Azovském moři.

* GAZPROM – Švédský odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance z 13. 6. o dočasném pozastavení rozhodnutí soudu arbitrážního o dluhu ruského Gazpromu vůči ukrajinskému Naftohazu. Ukrajinská firma chce pokračovat v úsilí o to, aby evropské státy obstavily aktiva a plynové zásoby Gazpromu na svém území. Mezitím se mělo v Bruselu konat první kolo trojstranného jednání Evropské unie, Ukrajiny a Ruska o technických otázkách spojených s tranzitem ruského plynu přes ukrajinské území, ruští představitelé však nedorazili. Zároveň Apelační anglický soud vyhověl stížnosti Ukrajiny proti rozhodnutí Vyššího soudu v Londýně ve věci údajného dluhu (3 miliardy dolarů) Ukrajiny vůči Rusku.

* KRYM – Monitoringová mise OSN pro lidská práva, působící v Ukrajině, oznámila, že od počátku ruské okupace Krymu do poloviny letošního roku zmizelo na jeho území, resp. bylo násilně uneseno, 42 osob. Čtyři takové případy přibyly v posledních devíti měsících. V posledních deseti měsících spolupracovníci mise zaevidovali také 11 případů zatčení, které neměly žádný právní základ. Za celou dobu okupace Krymu nebyl nikdo volán k zodpovědnosti za takováto svévolná zatčení, mučení a únosy lidí.

* KORUPCE – Detektivové Národní antikorupční kanceláře ohlásili podezření proti ministrovi infrastruktury Volodymyru Omeljanovi ve věci nezákonného obohacování a deklarování nevěrohodných informací o majetku. Příslušný obvodní soud v Kyjevě propustil ministra na záruku jiného ministra ukrajinské vlády a jednoho poslance. Podobné problémy s uvedenou protikorupční strukturou může mít v dohlednu i ministr justice Petrenko.

* SANKCE PROTI RUSKU – Soud Evropské unie v Lucemburku odmítl 13. 9. zrušit sankce, vyhlášené v roce 2014 Radou Evropské unie proti řadě ruských bank a naftařsko-plynových společností v souvislosti s ruským postupem vůči Ukrajině. Zároveň byly o půl roku prodlouženy sankce ve věcech víz a zabavení finančních aktiv proti 155 osobám a 44 subjektům, podílejícím se z ruské strany na porušování územní suverenity Ukrajiny. Český prezident, premiér, předseda Poslanecké sněmovny a ministři zahraničí a obrany se dohodli dne 12. 9., že nebudou bojovat za zrušení protiruských sankcí na evropské úrovni, protože tato otázka nemá pro český stát prioritní význam. Opravdu výrazně „proukrajinská“ pozice…

* FINANCE – Viceprezident Evropské komise V. Dombrovskis, úřadující ministryně financí O. Makarova a šéf Národní banky Ukrajiny J. Smolij podepsali v Kyjevě 14. 9. dohodu o poskytnutí makroekonomické pomoci Evropské unie Ukrajině v hodnotě jedné miliardy eur.

* ROZPOČET – Ukrajinský premiér Hrojsman informoval o hlavních aspektech ukrajinského státního rozpočtu na rok 2019, jehož návrh byl doručen parlamentu. Ten dosáhne hodnoty 1,3 trilionu hryven, což je suma srovnatelná s hodnotou aktuálních zahraničních dluhů Ukrajiny. Rozpočet předpokládá růst HDP o 3 % a míru inflace ve výši 7,5 %. Deficit rozpočtu je předpokládán v hodnotě 2,3 % HDP.

* PRAVOSLAVÍ – Sobor Ruské pravoslavné církve rozhodl 13. 9. o omezení jejích styků s konstantinopolským pravoslavným patriarchátem a vyslovil se pro „celopravoslavnou diskusi“ o situaci v Ukrajině. RPC se nadále nebude účastnit akcí ve strukturách, jimž předsedá zmíněný patriarchát. Bude také „za trest“ zastaveno dosud tradiční zmiňování konstantinopolského patriarchy Bartoloměje při pravoslavných bohoslužbách RPC.

* ŠKOLSTVÍ – Kyjevská národní univerzita Tarase Ševčenka byla zařazena v rámci hodnocení QS Graduate Employability Rankings 2019 do skupiny vysokých škol, zaujímajících společně 301. až 500. místo v rámci žebříčku. Hodnocení je prováděno od roku 2016 a kyjevská univerzita byla letos zařazena do hodnocení poprvé. Do stejné dvousetčlenné skupiny bylo zařazeno např. i pražské ČVUT.

(boz)