Ukrajinská kronika 2018: 14. týden (2.–8. dubna)

Velikonoce pravoslavných a řeckokatolických Ukrajinců připadly letos znovu na dny o týden pozdější, než slavila římskokatolická církev. Naděje, že o svátečním období zavládne ve frontovém regionu klid, se ani tentokrát nesplnily. V jiných částech Ukrajiny však nebyla sváteční nálada nijak výrazně narušena.

* DALŠÍ NEFUNKČNÍ PŘÍMĚŘÍ – Další, tentokrát velikonoční příměří mělo platit v bojové zóně v Donecké a Luhanské oblasti od 30. 3. V následujících dnech bylo však podle informací ukrajinské strany mnohonásobně porušeno. Tisková tajemnice bývalého prezidenta L. Kučmy konstatovala, že příměří bylo reálně dodržováno jen deset minut a jen v době do 2. dubna včetně byly ukrajinské pozice ostřelovány 101krát, o velikonoční neděli 35krát.

* UKRAJINSKO-RUSKÉ VZTAHY – Jak sdělila ukrajinská viceministryně zahraničí Olena Zerkal, bylo do r. 2014 uzavřeno mezi Ukrajinou a Ruskem celkem 451 mezinárodních smluv. V následujících čtyřech letech byly z ukrajinské iniciativy pozastaveny nebo zrušeny 44 smlouvy. Zatím se to netýká velké mezistátní smlouvy o přátelství, Ukrajina však vylučuje její prodloužení na deset dalších let. Hospodářské vztahy obou zemí doznaly v r. 2017 naopak určitého oživení poté, co v předchozích letech došlo k více než čtyřnásobnému propadu vzájemné obchodní bilance.

* GAZPROM, NAFTOHAZ A EVROPA – Generální ředitel evropského úřadu pro otázky energetiky D. Ristori ujistil na tiskové konferenci v Kyjevě, že Eurokomise bude stát i v dalším období při Ukrajině. Pomůže jí při vymáhání jejích pohledávek na ruském koncernu Gazprom, stanovených rozhodnutím stockholmské arbitráže z konce února. Eurokomise chce být nápomocna i při vedení dalších rozhovorů o podmínkách budoucího tranzitu ruského plynu územím Ukrajiny do Evropy.

* PORUŠŤOVÁNÍ KRYMU – Ukrajinský viceministr zahraničí S. Kyslycja upozornil při konferenci o deokupaci Krymu, uskutečněné v Lisabonu, že tlak ruských úřadu a zastrašování vedly k odchodu téměř 40 000 občanů Ukrajiny z poloostrova – většinu tohoto počtu (přes 20 000) tvoří Krymští Tataři. V Lisabonu vystoupila také bývalá ředitelka Chánského paláce v Bachčisaraji Elmira Abljalimova, která upozornila na programové ničení této památky prostřednictvím jejího nekvalifikovaného restaurování za nejnovější ruské správy.

* BOJ PROTI KORUPCI – Nejvyšší rada Ukrajiny odmítla 3. 4. návrh zákona, který rušil povinnost podávání elektronických finančních deklarací občanskými protikorupčními organizacemi. Toto rozhodnutí ukrajinského parlamentu bylo učiněno v rozporu s názory prezidenta, premiéra a předsedy parlamentu, kteří v této věci vycházejí z názoru Evropské unie, která doporučila zrušení příslušné povinnosti.

* O REFORMU UKRAJINSKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ – Výbor ukrajinského parlamentu pro otázky ochrany zdraví se 3. 4. usnesl, aby plénum parlamentu požádalo vládu o uvolnění úřadující ministryně zdravotnictví Uljany Suprun z funkce. V pozadí sporu stojí diskuse o vhodné proměně zdravotnictví Ukrajiny. U. Suprun prosazuje od léta r. 2016 s podporou prezidenta i premiéra jeho výraznou reformu. Tato radioložka, narozená v r. 1963 v americkém Detroitu, se přestěhovala na Ukrajinu na podzim r. 2013, aby dala zemi k dispozici své odborné a organizační schopnosti.

* ODBORY K PRACOVNÍM PODMÍNKÁM – Místopředseda Federace odborů Ukrajiny O. Šubin upozornil při zasedání Národní trojstranné sociálně-hospodářské rady na přetrvávající problémy týkající se pracovních podmínek a bezpečnosti práce v zemi. Každý rok je hlášeno více než 400 smrtelných pracovních úrazů, jiné – v oblasti stínové ekonomiky – nejsou ani evidovány. Zřetelná je i nezbytnost obnovy systému předcházení profesním chorobám prostřednictvím obnovy plnohodnotného systému sanatorního a lázeňského léčení.

* MRIJA NA CESTÁCH – Největší světový dopravní letoun Mrija odletěl 3. 4. z domovského letiště v Hostomelu u Kyjeva do Lipska, odkud má dopravit náklad o váze 150 tun do Saúdské Arábie. Poté čekají letoun ještě tři další obchodní zadání, jejichž konkrétní charakter nebyl upřesněn.

* ELEKTRONICKÁ VÍZA DO UKRAJINY – Ukrajinské ministerstvo zahraničí zahájilo dne 4. 4. vydávání elektronických víz pro zájemce ze 46 světových států, především ze zemí třetího světa – první vízum tohoto typu bylo vydáno občanovi Thajska. Čeští občané, jak známo, ukrajinské vízum nepotřebují.

* STOLETÍ OLESE HONČARA - Známý ukrajinský prozaik Oles Hončar (1918–1995), rodák z okolí města Dnipro, by se dožil v třetí dubnový den stovky. Svou tvorbou a publicistickou i veřejnou činností se pokoušel v těžkých podmínkách, vytvářených poválečným sovětským režimem, hájit práva Ukrajiny a Ukrajinců. Hončarova díla (a to nejen kniha Zlatá Praha) byla mnohokrát přeložena i do češtiny.

* ZNOVUNALEZENÝ NAUČNÝ FILM Z ROKU 1930 – Kyjevské Národní centrum O. Dovženka získalo od japonského Národního filmového centra kopii němého černobílého filmu režiséra Andrije Vinnyckého Člověk a opice o délce 71 minut. Tento populárně-vědecký snímek, vytvořený kyjevským filmovým studiem, natočený v r. 1930 v Suchumi, popularizoval Darwinovu teorii, na Ukrajině byl však už dlouho považován za ztracený.

* NOVÝ ŘEDITEL HLAVNÍ KYJEVSKÉ KNIHOVNY – Vědečtí pracovníci Národní knihovny Ukrajiny v Kyjevě, pojmenované po slavném vědci Volodymyrovi Vernadském, zvolili za svého nového ředitele profesora Oleha Serbina, pracovníka dvou kyjevských univerzitních kateder a odborníka ve věcech sociální komunikace a informačních věd.

* UKRAJINŠTÍ SPORTOVCI ROKU – V kyjevském Ukrajinském domě byli 4. 4. vyhlášeni vítězové devíti kategorií každoroční ankety Hrdinové sportovního roku. V hlavních dvou kategoriích zvítězil nejlepší sportovec roku boxer Oleksandr Chyžňak (1995) a šermířka Olha Charlan (1990). Hodnocen byl také nejlepší trenér a družstvo, „senzace roku“, mužský a ženský představitelé paralympijských a neolympijských sportů a v kategorii Sportovní sláva Ukrajiny také bývalí významní sportovci.

* LENIN VYMĚNĚN V KRYVÉM ROHU – Ve významném průmyslovém centru Kryvyj Rih v jihozápadní Ukrajině byl před velikonocemi odhalen čtyřmetrový bronzový pomník na památku zjevení ochranného pláště (pokriv) Panny Marie. Socha stojí u budovy okresního úřadu na osmimetrovém podstavci, který zbyl z někdejšího Leninova pomníku, náklady uhradily místní průmyslové podniky. Starosta města Jurij Vilkul, politicky spjatý s bývalou Stranou regionů, při odhalení pomníku zdůraznil někdejší kozácký charakter Kryvorožska a význam svátku Ochrany Panny Marie pro zaporožské kozáky. Podle Vilkula se nyní město samotné dostává díky pomníku pod ochranu Panny Marie.

(boz)