Ukrajinská kronika 2018: 10. týden (5.–11. března)

* OSLAVY I PROTESTY – Akce z 9. 3., spojené s ukrajinským Kobzarem, měly dvojí charakter. Prezident Porošenko předal osmi laureátům každoročně udělovanou státní, tzv. Ševčenkovu cenu. Ve svém projevu se soustředil s ohledem na charakter tohoto vyznamenání na současný stav ukrajinského jazyka a kultury a navrhl některá opatření na jejich další podporu. Postoje těch Ukrajinců, kteří hodnotí kriticky současnou situaci své země, charakterizovalo shromáždění zorganizované u Ševčenkova pomníku v Kyjevě. Zde se ve výroční den sešlo několik set stoupenců Hnutí nových sil na protestním shromáždění se známými požadavky zaměřenými převážně proti současné hlavě státu.

* JAZYKOVÉ POMĚRY V PRAXI – Vztah části ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny k jejímu státnímu jazyku dokládá příběh O. Ponomarjova, řidiče autobusu na trase Mariupol – Svjatohirsk. Ten před několika dny prohlásil, že v jeho autobusu „musí znít jediný normální jazyk – ruština“, protože nerozumí „kozímu jazyku“, tj. ukrajinštině. Své výroky bude muset objasnit 12. 3. v budově Bezpečnostní služby Ukrajiny v Mariupolu.

* PLÁNY M. SAAKAŠVILIHO – Nevyčerpatelně aktivní M. Saakašvili ohlásil 5. 3., že chce dosáhnout vítězství v prezidentských volbách v Gruzii a odstranění současného režimu. O dva dny později ale slíbil něco jiného: až se mu podaří proměnit Ukrajinu, chce rozhodně přesídlit do Odesy a stát se jejím primátorem. Zvládnout obojí souběžně se ovšem podaří stěží a bude nutno si vybrat.

* OPĚT NEFUNKČNÍ PŘÍMĚŘÍ V DONBASU – Pro frontovou linii v Donbasu bylo dohodnuto další příměří, které mělo platit od 5. 3. Ani tentokrát se dohodu nepodařilo uvést do života. Zároveň byl na frontové linii zadržen 8. 3. Vasyl Ruban, samozvaný vyjednavač snažící se o propuštění ukrajinských zajatců z tzv. Doněcké a Luganské republiky. Bude vyšetřován pro převážení zbraní a přípravu teroristických útoků v Kyjevě, které měly vést k destabilizaci ukrajinských vnitřních poměrů a následnému rozšíření ruské agrese.

* KONEC „PLYNOVÉ KRIZE“ – Konflikt Ruska a Ukrajiny, resp. jejich firem Gazprom a Naftohaz, skončil tentokrát velmi rychle. Ukrajina se mohla už 7. 3. vrátit k normálnímu způsobu hospodaření s plynem. Domácí úsporná opatření, platná několik dní, přispěla k tomu, že tranzit plynu Ukrajinou do evropských zemí nijak neutrpěl. Zároveň premiér Hrojsman publikoval čísla, která dokazují, že Ukrajině se rok od roku daří spotřebu plynu snižovat. Pro případ, že Gazprom odmítne Ukrajině zaplatit částku stanovenou stockholmským arbitrážním soudem, začalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti shromažďovat údaje o aktivech tohoto ruského monopolisty na ukrajinském území i v zahraničí.

* PUTIN MUSÍ BÝT ZNOVU ZVOLEN, I V KRYMU – Není účelem těchto stránek komentovat dění v Rusku. Každý trochu myslící člověk je schopen sám posoudit podobu a formy tohoto spektáklu. Problém je, že ke znovuzvolení svého „osvoboditele“ budou nuceni také ti obyvatelé Krymu, kteří o to vůbec nestojí, zejména krymští Tataři. Jejich exiloví představitelé nepřestávají upozorňovat na násilné metody, které s předstihem připravují potřebný výsledek voleb. Jisté je, že pokud mají ruští vězni volební právo, bude jistě Putin znovuzvolen všude, v Krymu i v krimu – tedy po všech kriminálech širokého ruského světa…

* MDŽ JAKO AKTUÁLNÍ SVÁTEK – Dne 8. 3. se konaly v některých ukrajinských městech pochody a veřejné akce na počest mezinárodního svátku žen, který si zde uchoval daleko výraznější pozici než např. v České republice. Podle údajů organizace Amnesty International Ukrajina bylo však několik účastnic akcí v Kyjevě, Lvově, Užhorodě a Mariupolu napadeno, zbito a polito barvou.

* UKRAJINSKO-POLSKÁ DEKLARACE – Celkem 58 významných ukrajinských a polských osobností vydalo 9. 3. prohlášení nazvané „Společně budovat Evropu 21. století“. Obracejí se ke svým spoluobčanům i politikům obou zemí s protestem proti další konfrontaci ve vzájemných vztazích a vyzývají k pokračování dialogu. Mezi signatáři najdeme z ukrajinské strany J. Andruchovyče, O. Zabužko, T. Prochaska, J. Hrycaka a N. Jakovenko, za Poláky A. Michnika, A. Hollandovou, K. Jandovou, A. Stasjuka, O. Tolkarczukovou a další výrazné osobnosti.

* VZPOMÍNKA V SAHRYNI – Ukrajina byla v poslední době často napadána z Polska kvůli zjevně odsouzeníhodným činům Ukrajinské povstalecké armády, namířeným proti ukrajinským Polákům v roce 1943. Věc má však i svou druhou stránku. Ve vsi Sahryň v dnešním Lublinském vojvodství na jihovýchodě Polska bylo 10. 3. uspořádáno za účasti ukrajinského viceministra zahraničí Bodnara shromáždění k 74. výročí vypálení této obce a vyvraždění jejích obyvatel příslušníky polského odboje. V obci i jejím okolí zahynulo v uvedený den roku 1944 celkem 606 osob, z toho 227 žen a 151 dětí.

* MAĎARSKÁ MENŠINA V ZAKARPATSKU – Ukrajinské bezpečnostní složky odhalily tři muže, kteří podpálili koncem února sídlo maďarské menšinové organizace v Užhorodě. Obvinění byli vzati do vazby, ale organizátor akce, prý občan a státní úředník neuznané Podněsterské moldavské republiky, není dosažitelný. Mezitím maďarský ministr zahraničních věcí ohlásil, že mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě rozšířila svou pozorovatelskou misi do Užhorodu, ve skutečnosti však bude situace maďarské menšiny sledována z už existujícího monitorovacího centra v městě Ivano-Frankivsk.

* UKRAJINA A NATO – Severoatlantická aliance přidala na svých webových stránkách v kapitole týkající se rozšiřování NATO snahu Ukrajiny o nabytí plného členství v této organizaci. Ukrajina je zde od 10. 3. uvedena ve skupině Aspirant Countries spolu s Bosnou a Hercegovinou, Gruzií a Makedonií. Ač jde o poněkud kosmetickou změnu, potvrzuje popsaný jev trvající snahu Ukrajiny vzdalovat se dále od Ruska.

* MILIONÁŘI V UKRAJINĚ – Miliardářů má Ukrajina podle amerického časopisu Forbes jen sedm, s milionáři je to však jinak. Podle údajů daňových přiznání, odevzdaných občany Ukrajiny, žilo v roce 2017 na území státu 742 milionářů, což je téměř dvojnásobek stavu z roku 2016. Příslušná suma je ovšem počítána v ukrajinských hryvnách.

* VOT IDĚJA! – Kuriózní iniciativu vyvíjí obyvatel Odesy A. Cholčev – velký propagátor bitcoinu a zakladatel stránek http://bitcoinnash.org.ua. Zde mj. hledá dárce bitcoinů, kteří by podpořili budoucí odkoupení Krymu od Ruska pro Ukrajinu. Cholčev soudí, že pro Rusko i jeho vládce je rozhodující finanční zájem a momentální výhody, a proto jeho návrh neodmítnou, zvláště, pokud hodnota bitcoinu dále poroste A tedy: „Amerika kdysi koupila od Ruské říše Aljašku za sedm miliard dolarů. Svůj Krym si můžeme vrátit i za kryptovalutu. Tou nejpopulárnější je dnes bitcoin. Stačí 5 000 bitcoinů – a Krym je náš!“ Zatím bylo sebráno jen 10 bitcoinů, ale do roku 2030, se kterým Cholčev počítá a kdy se prý v té věci obrátí na Putina, který zřejmě stále ještě bude ruským prezidentem, je ještě daleko. Pěkný doklad současného odeského, vůbec ne proputinovského humoru…

(boz)

Rubriky