Ukrajinská kronika 2018: 9. týden (26. února – 4. března)

Konec „Mychomajdanu“ – stockholmská arbitráž – ruské „plynové vydírání“ – tiskové konference P. Porošenka a V. Janukoviče – ztráty ukrajinské armády – návrh zákona o Antikorupčním soudu – zrušení jazykového zákona – Roman Suščenko – Krym – Ukrajina v Radě OSN pro lidská práva – útok na maďarské centrum v Užhorodě – výstava umění dob Majdanu – další „kamenná baba“

* Ukrajinská policie prohledala a poté zlikvidovala 3. března stanový tábor stoupenců M. Saakašviliho a jiných opozičně naladěných osob, zřízený v polovině října 2017 u budovy ukrajinského parlamentu. Krátkodobě bylo zadrženo 111 osob, z nichž nejméně 15 se v dřívější době podílelo v rámci ukrajinské armády na operacích v oblasti Donbasu. Ukrajinská ombudsmanka Lutkovska vyzvala generální prokuraturu, aby přešetřila případy porušení lidských práv, ke kterému při této akci v případě některých osob došlo.

* Stockholmský arbitrážní soud rozhodl 28. 2. ve sporu ukrajinské firmy Naftohaz s ruským Gazpromem o nedodání smluvně dohodnutého množství plynu, určeného pro tranzit Ukrajinou na západ. Výrok vyzněl ve prospěch ukrajinské strany: po nasčítání s výsledky druhého arbitrážního řízení má Gazprom zaplatit Naftohazu 2 560 000 000 amerických dolarů. Tato částka se dá přepočítat na sumu 5 000 hryven pro každou průměrně velkou ukrajinskou rodinu. Stockholmská arbitráž rovněž odmítla žádost Gazpromu o pokutování ukrajinské firmy za údajně nezákonně odebraný plyn, určený pro tranzit.

* Jak se vzápětí ukázalo, Gazprom není ochoten výsledku arbitrážního řízení se podrobit. Zrušením smluv s Naftohazem se pokusil vyvolat v Ukrajině energetické problémy, které by postihly zejména dodávky plynu do Ukrajiny i přepravu plynu do zemí Evropské unie přes ukrajinské území. Dodávky však proudily na západ dále, kdežto Naftohaz zareagoval 2. 3. uzavřením měsíční dohody o náhradních dodávkách poněkud dražšího plynu s polskou naftařsko-plynařskou společnosti PGNiG – problémy se tak podařilo vyřešit.

* Ukrajinský prezident uspořádal v poslední únorový den velkou tiskovou konferenci, první od května minulého roku. Rovněž exprezident Janukovič veřejně vystoupil, poprvé od listopadu 2016. Jeho tisková konference se konala 2. 3. v moskevské budově ruské státní agentury ITAR-TASS. Prezident i exprezident hájili své známé, diametrálně odlišné názory. Pro současný vývoj Ukrajiny je samozřejmě podstatnější to, co jsme slyšeli od P. Porošenka.

* Ukrajinský generální štáb sdělil novinářům rozsah vojenských ztrát v rámci čtyřletých bojů o Donbas. V boji padlo do 2. 3. 2018 celkem 2382 vojáků, nebojové ztráty činily údajně 927 mužů. Zjevně nejsou do těchto údajů započítáni padlí z ukrajinské Národní gardy, Státní pohraniční služby, Bezpečnostní služby Ukrajiny a dobrovolnických vojenských oddílů.

* Nejvyšší rada Ukrajiny schválila v prvním čtení výraznou většinou hlasů prezidentský návrh zákona na zřízení Nejvyššího protikorupčního soudu, předložený prezidentem na konci loňského prosince. Definitivní přijetí zákona je možno předpokládat v jarních měsících. Mezitím prezident podepsal nový ukrajinský zákon o privatizaci státního majetku, schválený 18. 1., který mj. znemožňuje účast ruských firem při privatizačních konkursech.

* Ukrajinský ústavní soud prohlásil 28. 2. dosud platný zákon O principech státní jazykové politiky, schválený v době vlády prezidenta Janukoviče, v roce 2012 z iniciativy poslanců Kivalova a Kolesničenka, za neústavní. O přezkoumání charakteru tohoto sporného dokumentu požádalo už v roce 2014 sedmapadesát parlamentních poslanců. Zákon, dávající značně výrazná práva zejména ruštině a jiným menšinovým jazykům na úkor ukrajinštiny, byl parlamentem zrušen hned po Majdanu, tehdejší dočasný prezident Turčynov však odmítl toto rozhodnutí podepsat. Zatímco S. Kivalov zůstává ukrajinským opozičním poslancem, V. Kolesničenko volil útěk do Ruska a od roku 2014 se zdržuje v okupovaném Krymu.

* Dne 2. března zemřel ve věku 78 let otec ukrajinského novináře Romana Suščenka, který je od 30. 9. 2016 držen ve vazbě v Rusku kvůli obvinění ze špionáže. Zahájení procesu se Suščenkem se očekává ještě tento měsíc. Ukrajinský parlament se obrátil k zastupitelským sborům světových států s výzvou, aby byl posílen tlak na Rusko ve věci represí proti Suščenkovi a jiným občanům Ukrajiny.

* 26. únor je v Ukrajině Dnem krymskotatarského odporu proti ruské okupaci. Letos byl při této příležitosti zpřístupněn 37 minut trvající televizní film Branci Kremlja (Zajatci Kremlu), upozorňující na případy 64 krymských politických vězňů, odsouzených ve 13 skupinových i individuálních procesech k 184 letům zbavení svobody. Další kandidáti ruské spravedlnosti, kteří teprve čekají na svůj proces, mohou očekávat 375 let vězení navíc. Nejnověji byl ke dvěma rokům podmínečně odsouzen krymský Tatar S. Kadyrov za „separatistické“ (z hlediska Ruska) komentáře ve face-booku.

* Optimisticky se na návrat Krymu k Ukrajině dívá samospráva černomořského okresu Heničesk. Připravují zde projekt trolejbusové linky, která spojí v budoucnu Heničesk s přístavním městem Kerč ve východní části Krymu. Zatím se bude připravovat část vedoucí po tzv. Arabatské kose do obce Strilkove, pokračování do Kerče bude možno uskutečnit, až už Krym nebude okupován.

* Období ročního členství Ukrajiny v Radě bezpečnosti OSN, zahájené na konci roku 2016, skončilo, země se však stala od 26. 2. na tři roky členem Rady OSN pro lidská práva. 37. výroční zasedání tohoto orgánu se koná v Ženevě. Ukrajina hodlá v rámci svého členství upozorňovat na porušování lidských práv v Krymu a části Donbasu, okupovaných Ruskem.

* V Užhorodě byl 27. února založen požár v budově organizace Maďarů Zakarpatské oblasti. Opakovala se tak situace ze 4. února, kdy se obdobný záměr, uskutečněný příslušníky polské ultrapravicové organizace, nepodařil. Událost má dále zhoršit už tak napjaté ukrajinsko-maďarské vztahy, na čemž má jistě zájem jedna velká země z pomezí Evropy a Asie. Podezřelí z útoku byli zadrženi 4. 3., vyšetřování celé záležitosti pokračuje.

* V Ukrajinském domě na kyjevském Chreščatyku skončila v poslední den února výstava uměleckých děl, vytvořených v době Majdanu na přelomu let 2013 a 2014. Sbírku vytvořila a po čtyři roky uchovávala mladá umělkyně Teťana Čeprasova. Hlavním vystaveným artefaktem jsou umělecky zdobené ochranné přilby, zařazené jsou ale i ochranné štíty, ale i soubor tehdy vytvořených šachových figurek, kde bílé reprezentují Majdan a černé zpodobují síly, které hájily režim Janukoviče. Po ukončení výstavy budou exponáty předány Muzeu Majdanu.

* Národní historické muzeum D. Javornyckého v městě Dnipro (kdysi Dnipropetrovsk) získalo do svých sbírek jubilejní, stou tzv. kamennou babu. Tak jsou tradičně nazývány stély, které byly v různých obdobích, od eneolitu po dobu poloveckou, vztyčovány na kurhanech a posvátných místech. Nejnovější přírůstek muzejních sbírek váží 300 kg.

(boz)