Den Ústavy Ukrajiny: od Orlyka ke Kučmovi a dále

V roce 2011 byl vyroben kuriózní, minimalistický exemplář ukrajinské ústavy v podobě knížečky velké 21 x 32 mm, do které bylo pojato třiatřicet základních ústavních článků, tedy desetina úplného textu. Jediný exemplář této ručně psané mikroústavy byl věnován Státnímu muzeu ukrajinské knihy a knihtisku.

Současná ukrajinská ústava vznikla o patnáct let dříve, její prehistorie je však delší a neméně složitá, asi jako dějiny ukrajinské státnosti. Ukrajinci jsou hrdi na to, že jejich hetman Pylyp Orlyk nechal sepsat za svého pobytu v moldavském exilu na podzim roku 1710 ústavu kozáckého státu, plánovaného pro případ porážky cara Petra I. v tzv. Severní válce. To se ale nepodařilo a projekt zůstal pouhým projektem. Podobně to bylo s ústavou Ukrajinské lidové republiky z jara roku 1918. Pak Ukrajina „získala“ několik ústav sovětského ražení, odvozených z analogického dokumentu celého Svazu – naposledy v roce 1978.

Opravdová ukrajinská ústava byla schválena před 21 lety, v roce 1996, tedy později než ve zbylých čtrnácti svazových republikách. Závěrečné jednání o jejím přijetí v ukrajinské nejvyšší radě trvalo celé 23 hodiny (v noci z 27. na 28. 6.). Paradoxní bylo to, že příprava nové ukrajinské ústavy byla zahájena už koncem října 1990, ještě v době existence Sovětského svazu. Teprve druhý ukrajinský prezident, Leonid Kučma, se však postaral svým dobře promyšleným tlakem o úspěšné vyřešení situace. Parlament se nakonec dokázal přenést přes rozpolcenost názorů jednotlivých poslaneckých frakcí a skupin a základní zákon země schválil 315 hlasy, tedy více než dvěma třetinami poslanců.

Tato skutečnost přispěla k dočasné stabilizaci ukrajinské vnitropolitické situace. Měl ji podpořit i počátek činnosti osmnáctičlenného Ústavního soudu Ukrajiny v říjnu 1996 – zákon o jeho existenci byl přitom přijat o více než čtyři roky dříve. Dlouhodoběji platný ústavní řád dovršilo schválení ústavy Autonomní republiky Krym v prosinci 1998.

Hned k prvnímu výročí přijetí ukrajinské ústavy byla vydána zvláštní poštovní známka. Je zajímavé, že právě v té době byl na oficiální návštěvě Ukrajiny český prezident Václav Havel. Mohl si všimnout výzdoby Kyjeva, věnované této události, tehdy ho ale asi víc zaujaly zbytky komunistické symboliky na budově ukrajinského parlamentu – po dalších dvaceti letech jsou už nepochybně pryč. Havel jednal v Kyjevě před dvaceti lety s oběma spolutvůrci ústavy, zatímco „superproblémový“ premiér Lazarenko byl právě v té době odvolán prezidentem Kučmou z funkce.

Jen soustavnější pozorovatelé si ale tehdy všímali problémů, které se při praktickém naplňování ústavy projevily. Po r. 2004 vedly k několikanásobné proměně jejího textu, což bylo zdaleka ne vždy ku prospěchu země. O možné inovaci ústavy se ostatně mluví i dnes, a to nejen v souvislosti s potřebou nového formulování pozice Krymu a krymských Tatarů uvnitř Ukrajiny, byť nyní jen in spe.

V Ukrajině se Den ústavy slaví 28. června právě s ohledem na den jejího schválení, což stanoví ústava sama ve svém 161. článku. Tento svátek neměl dlouho ve veřejném mínění příliš výrazný zvuk, po roce 2014 se však situace tak jako mnoho jiných věcí asi změnila. Mimochodem, kdo umí přesně říci, v který den byla schválena ústava České republiky? Bylo to 16. prosince 1992. Osm dní před Štědrým večerem by tuto událost u nás sotva někdo slavil…

(boz)