Ukrajinský turistický potenciál zatím využit minimálně

Na otázku, proč je ukrajinský turistický potenciál zatím využit nedostatečně, existují různé odpovědi – ta hlavní by asi zněla: řešení se najde, až skončí válka s Ruskem a země obnoví či v jistém směru konečně získá výrazně stabilnější charakter. Rozpad Sovětského svazu zastihl Ukrajinu nepřipravenou na mnoho nových výzev v oblasti jejího dalšího rozvoje a zprvu postihl negativně i turistickou oblast.

Ukrajina sice přijala v září 1995 jako první z bývalých sovětských republik vlastní zákon o turistice, podstatné problémy tohoto odvětví však přetrvaly i v následujících dvou desetiletích. Stát si tedy teoreticky význam zahraniční turistiky uvědomuje, jeho politika v této sféře však zůstala značně neefektivní.

Ministerstvo hospodářského rozvoje Ukrajiny označilo nedávno turistiku za jednu z pěti prioritních oblastí důležitých pro budoucí rozvoj Ukrajiny. Těmi ostatními jsou zemědělství, internetový sektor, metalurgie a rozvoj obranného zbrojního průmyslu. Vláda Ukrajiny zároveň schválila Strategii rozvoje turismu a lázeňské péče do r. 2026. V dokumentu jsou zdůrazněny široké možnosti realizace celoroční turistické nabídky, založené na unikátním přírodním bohatství a historickém i kulturním dědictví země. Státní turistická politika má napříště věnovat pozornost takovým oblastem jako bezpečnost turistů, normativně-právní zabezpečení tohoto odvětví, rozvoj turistické infrastruktury a lidských zdrojů a marketingová politika rozvoje turistiky a lázeňské péče.

V rámci ukrajinské vlády se o turistickou agendu stará jedno z oddělení právě uvedeného ministerstva. Možnosti resortu jsou však omezené. V rámci rozpočtu na tento rok obdržel na turistiku 30 milionů hryven, tedy zhruba milion dolarů – desetkrát menší Gruzie může na obdobné účely vydat 18 milionů dolarů ročně. Jak budou v Ukrajině dosti nepatrné zdroje reálně využity, se teprve uvidí. Problémem je, že čtvrtstoletí po získání nezávislosti se Ukrajina vlastně teprve začíná programově starat o tento zdroj příjmů, který zároveň představuje důležitou formu kontaktů se světem. Teprve nyní byla také řešena otázka státního finančního podílu na ukrajinských i mezistátních výstavních akcích týkajících se turistiky.

Problémů, které stojí v cestě rychlé a úspěšné realizaci těchto cílů, je velmi mnoho. Především chybí přesná statistika o počtu turistů, kteří zemi navštěvují. Zdánlivě je jich velmi mnoho. Světová turistická organizace UNWTO zařazovala Ukrajinu v minulých letech do první desítky turisticky navštěvovaných zemí. Příslušné údaje však vycházejí ze statistiky registrující všechny cizince překračující ukrajinské hranice – mnoho z nich však za turistickým účelem nepřijíždí. Ukrajina nicméně platí na základě takto nepřesných údajů enormně velké příspěvky světové turistické organizaci, ačkoli zatím nezískává ze zahraniční turistiky adekvátně velké příjmy.

Dalším problémem je to, že řada menších firem, poskytujících turistické služby, se zatím úspěšně vyhýbá placení daní státu. Přetrvávají také velké problémy se zajištěním vyžadované kvality služeb. Spolehlivě hvězdičkových hotelů je v celé Ukrajině zatím jen 255, mnohé ostatní používají toto označení neprávem. Podle statistiky působí v Ukrajině 2 645 hotelů, motelů, hostelů, kempinků a podobných podniků nabízejících 135 397 ubytovacích míst pro turisty. Velmi podstatným fenoménem bude napříště aktivita regionálních samospráv týkající se této agendy. Úspěšnost jednotlivých oblastí země je z tohoto hlediska značně rozdílná.

Výsledkem dosavadního pohybu v kruhu je např. to, že z České republiky jezdí jako turisté do země za Čiernou nad Tisou nadále převážně dobrodruzi z řad mladší generace. Zájemce o turistiku, zvyklý na maximální komfort, se na Ukrajinu zatím určitě nevypraví.

(boz)