V Charkově možná nahradí Lenina sv. Antonín Poustevník
Leninův pomník vládl druhému největšímu městu Ukrajiny od r. 1963 do konce září 2014, kdy byla tato olbřímí skulptura, umístěná na Náměstí svobody, stržena. Dosud úřadujícímu charkovskému primátorovi se to nelíbilo, ale nezbylo mu než se podřídit. Na počátku letošního února se řešilo, jakou náhradní dominantu má náměstí získat.
Ústřední náměstí Charkova zaujímá neobvykle velkou plochu téměř 12 hektarů danou rozměry až 750 x 125 metrů. V rámci Ukrajiny jde o náměstí největší, ve světovém měřítku zaujímá tento prostor 15. místo. Řešení hlavní dominanty tak velké plochy představuje pro město důležitou i prestižní záležitost. Proto byla před časem vyhlášena veřejná soutěž, kterou obeslali zájemci 29 návrhů – přišly i z USA a Itálie. Vyskytly se návrhy na jedné straně výrazně modernistické, na straně druhé bombasticky monumentální. Patřil k nim projekt tzv. Majáku svobody vysokého 175 metrů, nebo návrh na Stélu svobody nižší o čtyřicet metrů, ale i tak překonávající dvě na sebe nastavené petřínské rozhledny. Komornější návrhy si naopak představovaly, že volný prostor zaplní výhledovými plochami, kavárničkami či kinem.
Dvanáctičlenná hodnotící komise dala nakonec 3. února šanci projektu výrazně tradicionalistickému. Návrh předpokládá zřízení stély vysoké „jen“ 86 metrů, na jejímž vrcholu by měla být umístěna socha anděla s pravoslavným křížem. Vizuálně přístupnější mají být čtyři historické postavy, umístěné na rozšířeném podstavci. Jistě příjemnější dojem než Lenin by měli nabízet představitelé období od antiky po 19. století. Ze staršího období byli vybráni Skyt Anachorsis a kníže z období kyjevské Rusi Ihor či Igor, proslavený v básnické skladbě o tažení proti Polovcům. Kozácké období tzv. Slobožanščyny mají reprezentovat pololegendární básník a filozof 18. století Semen Klymovskyj, který podle tradice sepsal populární píseň „Jichav kozak za Dunaj“, a romantický básník z města Slovjansk Mychajlo Petrenko, autor neméně populární romance „Dyvljus ja na nebo“ ze 40. let 19. století.
Komise, která popsaný návrh upřednostnila před ostatními, vyslovila však přání, aby autor projektu zaměnil postavu anděla za sošné vyobrazení jednoho z dávných pravoslavných světců, sv. Antonína Velikého (Poustevníka), který žil údajně v letech 251–356 a nyní je vnímán jako patron charkovské univerzity, pojmenované už ne po Maximu Gorkém, ale po historikovi Karazinovi. Komise zároveň připustila, že některé další projekty, prezentované na konkursu, by mohly být uplatněny v jiných částech Charkova.
(boz)