Femen ukrajinský i mimoukrajinský

Dnes již především mezinárodní hnutí Femen je oprávněně spojováno s Ukrajinou, kde v r. 2008 vzniklo. Proslavilo se jako nová, „sextremistická“ forma feminismu. Klíčovou roli zde hrají vyzývavě prezentovaná ňadra, ale také konkrétní forma jednotlivých akcí.

Jako zakladatelka Femenu je obvykle uváděna Anna Hucolová, narozená v r. 1984 kupodivu v ruském Murmansku – na Ukrajinu se s rodiči vrátila až v r. 1991. Podnět k diskusi o současném stavu Femenu dala několika výroky příslušnice hnutí Jana Ždanova, rodačka z donbaské Makijivky, žijící v Paříži. Známá je hlavně díky soudnímu procesu, který řeší, že v červnu 2014 zničila voskovou figurínu V. Putina v muzeu Grévin v Paříži. Před několika dny ji soud zbavil obvinění ze sexuálního exhibicionismu, má však zaplatit 600 eur za zničení sochy, 3000 eur za samotnou sochu a 1000 eur za morální škody způsobené muzeu. O morální škodě způsobené samotnému Putinovi soud zřejmě nejednal.

Ždanovová v rozhovoru o vývoji věci zpochybnila aktuální existenci Femenu, ale její názor odmítla krátce poté A. Hucolová. Navíc se na stránkách Femenu objevila 24. ledna v angličtině a ruštině krátká informace o trvajících snahách organizace, kde je zmíněno sedm jejích odnoží a těžko ověřitelných 150 000 sympatizantů. Ačkoli ve výkladu o cílech organizace na stránkách femen.org postrádáme údaje o jejích ukrajinských kořenech, podrobnější nahlédnutí do oddílu zpráv přesvědčí o pokračování ukrajinské spoluúčasti.

Poté, co hlavní představitelky Femenu opustily v létě r. 2013 z bezpečnostních důvodů Ukrajinu, angažovaly se v jiných evropských zemích, a to hlavně ve Francii. Ukrajina však nevypadla ze zorného pole hnutí. Jeden z protestů Femenu konaný před budovou ukrajinského parlamentu v listopadu 2015 byl zaměřen proti některým jevům netolerance přežívajícím na území Ukrajiny. Zároveň Hucolová zaujala jednoznačný postoj k situaci své země v rozhovoru z počátku prosince 2015. Řekla mj.: „Podporujeme naši zemi a její obránce prostřednictvím protestů proti vražednému diktátorovi Putinovi. Věříme v mírovou a demokratickou budoucnost Ukrajiny. Femen dělá vše, co je možné za daných poměrů, aby pomohl své zemi dosáhnout tohoto cíle.“

Aktivistky ukrajinského Femenu daly o sobě naposledy vědět v červenci 2016, kdy se v Kyjevě setkaly se španělskými novináři. V polovině října bylo na stránkách hnutí vzpomenuto narozenin Anny Hucolové i jejích trvajících aktivit. Na počest třetího výročí počátku Majdanu jedna z aktivistek Femenu okázale roztloukla před německým velvyslanectvím v Kyjevě úlomek berlínské zdi. Akce, doprovázená heslem „Boř zdi!“, protestovala proti stavění nových zdí brzdících cestu Ukrajiny k Evropě. „Demokratický svět nesmí být rozdělen zdmi a hranicemi“. V nejbližší budoucnosti by měla leccos o současném Femenu vypovědět kniha Inny Ševčenkové (z jihoukrajinského Chersonu) a Pauliny Hillierové Anatomie de l´oppression, jejíž vydání je ohlášeno na počátek února.

Patří Femen k těm podstatnějším hodnotám, které dala Ukrajina Evropě a světu? Na otázku si každý musí odpovědět sám. I dnes se ale jedná o zajímavý sociokulturní i sociopolitický fenomén a není až tak důležité, že se od svých původních zdrojů vzdálil.

(boz)