Ukrajinský ministr kultury v úřadě i divadle

Ukrajina vystřídala od r. 1991 patnáct osob v křesle ministra kultury (v případě České republiky se těchto ministrů vyměnilo ve stejném období šestnáct). Ukrajinskými ministry kultury byli např. literární historik a bývalý disident Ivan Dzjuba (vzpomeňme pro srovnání českého ministra kultury Tigrida) nebo herec Bohdan Stupka.

Od dubna 2016 zastává tento úřad herec Jevhen Niščuk, a to už podruhé – poprvé byl ministrem jmenován bezprostředně po Majdanu v r. 2014. Přispěla k tomu jeho aktivita při obou Majdanech – akce na tom novějším dokonce určitým způsobem moderoval, a to i v době, kdy účastníkům hrozil útok bezpečnostních jednotek Janukovyčova režimu.

Niščuk, narozený v r. 1972 v západoukrajinském Ivano-Frankivsku, absolvoval vysokou divadelní školu v r. 1995 a zůstal poté v Kyjevě. V lednu 2015 se stal příslušníkem hereckého kolektivu známého Divadla Ivana Franka, které má vztah i k české divadelní tradici. Připravilo např. představení Černá krabička na základě textů Ludvíka Aškenazyho a v repertoáru má snad už dvacet let specifickou adaptaci Haškova Švejka. Na této scéně bylo vloni připraveno i představení Havlovy Asanace.

Výčet Niščukových divadelních rolí je bohatý: zahrál si např. karpatského zbojníka Oleksu Dovbuše, představoval však v divadelně recitačních pásmech také přední básníky Ukrajiny i Ruska – Tarase Ševčenka a Sergeje Jesenina. V České republice vystupoval v představení nazvaném Panychida za hladomor (míněn je katastrofální „politický hladomor“ z r. 1933). Aktivní je ale i jako filmový herec.

V současné době hraje Niščuk aspoň občas nadále, „ministr neministr“. V programu divadla je uveden u čtyř her (Beaumarchais, Strindberg, Vynnyčenko, Remarque). V adaptaci Remaquových Tří kamarádů vystupuje Niščuk v jedné z hlavních rolí od prosince r. 2016, kdy měla premiéru. Hra získala oblibu a zatím je plně vyprodána – kyjevskými diváky je vnímána za současné válečné situace Ukrajiny jako zcela aktuální, ačkoli text díla nebyl násilně upravován a modernizován. Diváky přitahuje téma válečných navrátilců a jejich nelehké adaptace v mírových podmínkách.

Na webových stránkách divadla čteme v textu o této hře po zmínce o popularitě Remarquova díla v SSSR slova: „Tehdy si nikdo nedokázal představit, že mine nějaký čas a znovu se střetneme úplně zblízka s nepřítelem – krutým, drzým a bezzásadovým. Že budou znovu umírat nejlepší z nejlepších a vznikne problém sociální adaptace mladých mužů, kteří viděli zblízka smrt.“

Režisér představení Jurij Odynokyj uvádí v rozhovoru pro agenturu ukrinform z 16. ledna i to, že ministr přijížděl do divadla až večer po práci v ministerstvu a repetice trvaly dlouho do noci, ráno pak musel Niščuk opět do svého úřadu. Navíc to bylo v době, kdy zemřela v poměrně mladém věku a náhle Niščukova manželka Oksana, rovněž herečka.

(boz)